„Haló! Pane mamut! Jsme tady dobře v pravěku?“ Dobrodružná fantasy Cesta do pravěku režiséra Karla Zemana představuje jeden z nejúspěšnějších snímků československé kinematografie i co se týče mezinárodního dosahu. Příběhu čtyř zvědavých chlapců na prázdninové cestě doslova proti proudu času se klaní i zahraniční tvůrci.
Proroctví událostí
Film vznikal v letech 1953-1955, kdy ale neexistoval jediný důkaz, že by se dinosauři v něm obsažení vyskytovali na našem území. Na jaře roku 2003 byly ale v lomu poblíž Mezholez na Kutnohorsku skutečně objeveny prokazatelné fosilie dinosaura. Pikantnosti ještě dodává fakt, že nešlo o profesionální nález archeologů.
Zcela náhodným nálezcem byl totiž místní lékař a amatérský sběratel fosilií Michal Moučka. V září 2017 se pak ornitopodnímu dinosaurovi dostalo formálního pojmenování ve studii Daniela Madzii v periodiku „Journal of Systematic Paleontology“. Dostal jméno Burianosaurus augustai coby poctu výtvarníku Zdeňku Burianovi a paleontologovi Josefu Augustovi.
Úroveň tehdejších poznatků
Právě s oběma pány, Burianem a Augustou, Zeman po celou dobu úzce spolupracoval. Ilustrace pravěku z rukou Zdeňka Buriana jsou známé dodnes, a to z mnoha knih, nejen filmu. Cesta do pravěku tak velmi věrně odráží soudobé znalosti oboru. Ve výsledku tak jde v zásadě o hraný dokument s příběhovou strukturou.
Pravěk kontra Měsíc
Karel Zeman chtěl původně natočit „Cestu na Měsíc“. Pravěké malby Zdeňka Buriana mu ale natolik učarovaly, že dostal nápad právě na Cestu do pravěku. Nejprve se měl film jmenovat „Cesta do minulosti Země“. Zeman chtěl ukázat fantastický svět, který příroda vytvořila před mnoha miliony let.
Revoluční triky
Snímek jasně ukázal, že kombinací z dnešního pohledu primitivních technik lze s dostatkem fantazie a inovace vytvořit neuvěřitelně působivé dílo. Zeman tu kombinoval hrané pasáže, animaci i loutky, hrál si s perspektivou i siluetami. Pomocí stop-motion animace velmi věrohodně oživil ještěry, dinosaury i mamuty.
O kvalitě svědčí i to, že vešla právě animace Cesty do pravěku do dějin filmu. Zemanovy postupy jsou tak dnes doslova abecedou tvorby filmových iluzí. Zemanovo dílo je tak dodnes srovnáváno i americkými mistry trikové tvorby. Náš režisér z toho často vychází vítězně.
Před 64 lety to začalo „plotem“, před 36 lety Berlínská zeď padla: Příběh betonu, který dělil svět i lidské osudy
Západní adaptace
Pro publikum v USA byl upraven začátek i konec. Nejednalo se tam o plavbu lodičkou. Chlapci zkrátka usnuli v přírodovědném muzeu a celé dobrodružství se tak nakonec ukáže být pouhým snem. Tuzemské pojetí a míra ateismu se také tlouklo s americkou vírou v Boha. Byl tak zjemněn i ateistický záměr vědeckého výkladu. Když tedy chlapci dorazí k prvohornímu moři, doprovodí scénu citace z Bible.
Narážka v Jurském parku
Steven Spielberg prohlásil, že kvalita filmu je na dobu vzniku naprosto neuvěřitelná. V jeho Jurském parku se pak objeví podobná scéna jako v Cestě. Ohledávání nemocného dinosaura mělo dostat postavy na plátně co nejblíž živému zvířeti.
Remaster
V rámci projektu „Čistíme svět fantazie“ se dle Muzea Karla Zemana dočkala i Cesta do pravěku. „Vzhledem k množství materiálu, který jsme museli zpracovat, rozmanitým technologiím a filmařským trikům, které Karel Zeman ve filmu použil, řadím tento snímek k technologicky nejsložitějším restaurátorským projektům, které jsme dělali,“ konstatoval technologický ředitel UPP a expert na digitální restaurování filmů Ivo Marák.
Cestu do pravěku můžete vidět už 30. srpna od 15:55 na Nova Cinema.
Alžběta Charlotta Orleánská jako žena mezi dvěma světy: Tchýně Marie Terezie, která spojila Francii s Vídní
Zdroje: MuzeumKarlaZemana, CSFD, Reflex, iRozhlas
