První žena ve vesmíru Valentina Tereškovová: Zažila tři dny pekla, poprvé o tom mohla promluvit až po rozpadu SSSR

Stala se první zástupkyní něžného pohlaví, která se vydala do vesmíru. Sklidila potlesk Východu, pozornost Západu a obecný respekt a uznání. Výprava vstříc vesmírné tmě byla ale pro Valentinu Těreškovovou (88) o dost náročnější, než se tehdy vědělo či tušilo. A to jak po fyzické, tak hlavně psychické stránce. Jak to skončilo a co následovalo?

REKLAMA

Dcera dělníků a režimu

Budoucí sovětská hrdinka se narodila 6. března 1937 v západním Rusku. Otec traktorista, matka švadlena v továrně. Když jí ještě nebyly tři, padl její otec v rusko-finské válce. Mladá Valentina tak musela po osmé třídě základní školy opustit studium a živit rodinu.

Později však získala i středoškolské vzdělání a jako nadšená komunistka vstoupila do mládežnických organizací. Mladá úspěšná dáma si ve věku 22 let zamilovala parašutismus, ve sportovním klubu trávila většinu volného času. Po úspěchu Jurije Gagarina se SSSR rozhodlo pokračovat v technologickém boji. Vedoucí prosadil vyslání ženy a výbor pátral po silné ženě i bez vzdělání. Valentině Tereškovové samozřejmě pomohly její politické aktivity, byla vlastně ideální.

Tři dny na orbitu

Její loď Vostok 6 odstartovala dne 16. června 1963 z Kazachstánu. Díky korábu se stala první ženou, před kterou tzv. smeklo nebe, jak se tehdy říkalo. I když si ale během výcviku zvykala na přetlaky i stav beztíže, 72 hodin mimo Zemi pro ni bylo doslova noční můrou.

Detaily všeho se svět dověděl až po rozpadu Sovětského svazu. Po celou dobu letu jí bylo silně nevolno, zvracela, měla záchvaty pláče a usínala vyčerpáním i během plnění předepsaných úkolů. Dnešním slovníkem bychom řekli, že ji ve vesmíru potkalo nervové zhroucení. Stále ji tlačil popruh a kosmická strava jí zvedala žaludek. Jak podotýká StoPlusJednička, její pracovní výkon byl jen asi 15 % a nezvládla hlavní věc, tedy testování manévrů samotného stroje.

Valentina Tereškovová na snímku z roku 2024, FOTO: This file comes from the website of the President of the Russian Federation and is licensed under the Creative Commons Attribution 4.0 License. In short: you are free to distribute and modify the file as long as you attribute www.kremlin.ru. Note: Works published on site before April 8, 2015 are also licensed under Creative Commons Attribution 3.0 License. The permission letter from the Press Secretary for the President of the Russian Federation is available here.This tag does not indicate the copyright status of the attached work. A normal copyright tag is still required. See Commons:Licensing., CC BY 4.0, via Wikimedia Commons

Setkání s pastevcem

Jenže jestli tohle byla noční můra, pak přistání bylo ještě horší. Středisko letu muselo upravit automatického pilota a hrozila i nutnost ručního řízení. To by ale Valentina Teřeškovová nejspíš nezvládla. Let tak končil katapultem ve výšce asi sedmi kilometrů nad povrchem. Protože nebylo jisté, jestli soudružka dopadne na území SSSR, měla připravenou zbraň.

Jako první ji objevil pastevec, na kterého měla se slovy „Nepřibližujete se. Kde to jsem?“ namířit pistoli. Nesměla se totiž dostat do rukou Američanů. Muž ji ale stroze odvětil, že je v Altajském kraji, tedy v samotném srdci své vlasti. O veškerých potížích během letu musela během následujícího oslavného turné mlčet. Šéf programu Koroljov měl údajně prohlásit: „Více žen v kosmu? Nikdy!“ Další žena, Světlana Savická, si tak počkala 19 let.

Turné po spřáteleném světě

Sláva se samozřejmě rozběhla po celém světě a Těreškovová sbírala medaile napravo nalevo. Dostala se i do Československa, které pak navštívila ještě několikrát. Následně působila jako instruktorka ve Středisku Jurije Gagarina pro výcvik kosmonautů. Pozornost na sebe pak přitáhla sňatkem s pilotem Andrijanem Nikolajevem.

Politická dráha

Ze svazku vzešla dcera Jelena, nakonec se ale manželství rozpadlo. Druhým manželem kosmonautky se stal šéf ústavu traumatologie a ortopedie Julij Šapošnikov. Tereškovová vstoupila v polovině 60. let také do politiky a až do konce 80. let byla poslankyní Nejvyššího sovětu SSSR. S dokončením studií na Vojenské technické akademii zastávala i řadu dalších funkcí.

Po rozpadu svazu se vrátila k výuce a armádě, v roce 1995 se před armádní penzí stala generálmajorkou. V roce 2011 bylo za stranu Jednotné Rusko zvolena do Státní dumy, to se opakovalo v letech 2016 a 2021.

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovský
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

„Nepotřebuji učence, ale dobré občany.“ Před 220 lety podepsal František I. nový školský zákon

Psal se 11. srpen 1805, když císař František I. podepsal nový školský zákon. Politické zřízení školské navazovalo na reformu Marie Terezie.

V dětství šla z role do role, dnes dává Kateřina Rusinová pacientům jistotu a klid na konci jejich životní cesty

Kateřina Rusinová hrála ve filmu Monika a hříbě s hvězdičkou. Dnes vede kliniku paliativní medicíny a učí budoucí lékaře.

Země Evropy, které si udržují neutralitu i prosperitu: Švýcarsko, Lucembursko i Lichtenštejnsko

Evropská historie je protkvaná válkami, takže žádná země se jí reálně nevyhnula. Kterým se ale celkem dařilo a daří zachovávat neutralitu?

Jan Lucemburský: Král se špatnou pověstí, kterého zastínil vlastní syn

Ač byl Jan Lucemburský pro náš stát zpočátku hlavně cizincem, za jeho vlády jsme se výrazně rozrostli. Připravil také půdu pro svého syna, Karla IV.

Dítě, které před dvěma lety spojilo Česko: Martínek dnes objevuje svět, který mu lidé pomohli zachránit

Před dvěma lety se na Martínka složilo celé Česko. Dnes se směje, sedí a objevuje svět. Příběh naděje, díků a neuvěřitelného pokroku.

První dáma Argentiny Eva Perón (†33): 24 let bloudění jejího mrtvého těla napříč kontinenty, vojáky a posedlými „strážci“

Před 73 lety zemřela Eva Perón (†33), první dáma Argentiny a ikona milionů lidí. Její posmrtná cesta však byla děsivější než nejtemnější thriller.