Stala se první zástupkyní něžného pohlaví, která se vydala do vesmíru. Sklidila potlesk Východu, pozornost Západu a obecný respekt a uznání. Výprava vstříc vesmírné tmě byla ale pro Valentinu Těreškovovou (88) o dost náročnější, než se tehdy vědělo či tušilo. A to jak po fyzické, tak hlavně psychické stránce. Jak to skončilo a co následovalo?
Dcera dělníků a režimu
Budoucí sovětská hrdinka se narodila 6. března 1937 v západním Rusku. Otec traktorista, matka švadlena v továrně. Když jí ještě nebyly tři, padl její otec v rusko-finské válce. Mladá Valentina tak musela po osmé třídě základní školy opustit studium a živit rodinu.
Později však získala i středoškolské vzdělání a jako nadšená komunistka vstoupila do mládežnických organizací. Mladá úspěšná dáma si ve věku 22 let zamilovala parašutismus, ve sportovním klubu trávila většinu volného času. Po úspěchu Jurije Gagarina se SSSR rozhodlo pokračovat v technologickém boji. Vedoucí prosadil vyslání ženy a výbor pátral po silné ženě i bez vzdělání. Valentině Tereškovové samozřejmě pomohly její politické aktivity, byla vlastně ideální.
Tři dny na orbitu
Její loď Vostok 6 odstartovala dne 16. června 1963 z Kazachstánu. Díky korábu se stala první ženou, před kterou tzv. smeklo nebe, jak se tehdy říkalo. I když si ale během výcviku zvykala na přetlaky i stav beztíže, 72 hodin mimo Zemi pro ni bylo doslova noční můrou.
Detaily všeho se svět dověděl až po rozpadu Sovětského svazu. Po celou dobu letu jí bylo silně nevolno, zvracela, měla záchvaty pláče a usínala vyčerpáním i během plnění předepsaných úkolů. Dnešním slovníkem bychom řekli, že ji ve vesmíru potkalo nervové zhroucení. Stále ji tlačil popruh a kosmická strava jí zvedala žaludek. Jak podotýká StoPlusJednička, její pracovní výkon byl jen asi 15 % a nezvládla hlavní věc, tedy testování manévrů samotného stroje.

Setkání s pastevcem
Jenže jestli tohle byla noční můra, pak přistání bylo ještě horší. Středisko letu muselo upravit automatického pilota a hrozila i nutnost ručního řízení. To by ale Valentina Teřeškovová nejspíš nezvládla. Let tak končil katapultem ve výšce asi sedmi kilometrů nad povrchem. Protože nebylo jisté, jestli soudružka dopadne na území SSSR, měla připravenou zbraň.
Jako první ji objevil pastevec, na kterého měla se slovy „Nepřibližujete se. Kde to jsem?“ namířit pistoli. Nesměla se totiž dostat do rukou Američanů. Muž ji ale stroze odvětil, že je v Altajském kraji, tedy v samotném srdci své vlasti. O veškerých potížích během letu musela během následujícího oslavného turné mlčet. Šéf programu Koroljov měl údajně prohlásit: „Více žen v kosmu? Nikdy!“ Další žena, Světlana Savická, si tak počkala 19 let.

„Nepotřebuji učence, ale dobré občany.“ Před 220 lety podepsal František I. nový školský zákon
Turné po spřáteleném světě
Sláva se samozřejmě rozběhla po celém světě a Těreškovová sbírala medaile napravo nalevo. Dostala se i do Československa, které pak navštívila ještě několikrát. Následně působila jako instruktorka ve Středisku Jurije Gagarina pro výcvik kosmonautů. Pozornost na sebe pak přitáhla sňatkem s pilotem Andrijanem Nikolajevem.
Politická dráha
Ze svazku vzešla dcera Jelena, nakonec se ale manželství rozpadlo. Druhým manželem kosmonautky se stal šéf ústavu traumatologie a ortopedie Julij Šapošnikov. Tereškovová vstoupila v polovině 60. let také do politiky a až do konce 80. let byla poslankyní Nejvyššího sovětu SSSR. S dokončením studií na Vojenské technické akademii zastávala i řadu dalších funkcí.
Po rozpadu svazu se vrátila k výuce a armádě, v roce 1995 se před armádní penzí stala generálmajorkou. V roce 2011 bylo za stranu Jednotné Rusko zvolena do Státní dumy, to se opakovalo v letech 2016 a 2021.

V dětství šla z role do role, dnes dává Kateřina Rusinová pacientům jistotu a klid na konci jejich životní cesty
Zdroje: PrimaZoom, iDnes, CeskaTelevize, StoPlusJednicka