I když je jeho historická podoba zahalena do značné míry tajemstvím, je svatý Václav asi nejznámější postavou našich dějin, nemluvě o roli patrona země. Je však třeba mít na paměti základní historický mechanismus. Tedy skutečnost, že legendy, ze kterých čerpáme většinu informací, nebyly napsány jako věrné zobrazení panovníka Václava.
Legendy pro publikum
Na otázku, jaký byl vlastně svatý Václav, odpovídá pro Pardubický rozhlas historik Martin Čapský jednoduše: „Byl takový, jakým ho chtěli legendisté mít. My těch zpráv o něm máme málo. Mluví se daleko častěji o jeho bratrovi Boleslavovi než o Václavovi.”
„To, z čeho čerpáme jsou legendy. Ty jsou psány pro publikum, a to má svá očekávání. A tak je svatý Václav vždy trochu přizpůsobován tomu, co chtějí lidé slyšet. jednou je knížetem míru, jindy spravedlivým soudcem a jindy člověkem, který se stal téměř mnichem,” shrnuje.
Smrt, věk
Nejasnosti tak obklopují už základní skutečnosti jeho života jako narození, respektive úmrtí. Tradice uvádí, že svatý Václav zemřel 28. září 935 ve věku 28 let. Ani na tom se ale historici neshodnou. Z nám známých legend plynou dvě data. „Z logiky událostí, jak ji chápeme dnes, se víc přikláníme k roku 935,” osvětluje Čapský.
Věk panovníka v době smrti je další záhadou. V 80. letech 20. zkoumal jeho kosterní pozůstatky antropolog Emanuel Vlček. Podle něj však kníže skonal ve věku 42-45 let, nikoli 28. Z toho vyšlo Vlčkovo tvrzení, že se jak Václav, tak jeho otec Vratislav dožili vyššího věku, než jak předkládají historici.
Skutečná podoba
Většinové představy o tváři a podobě knížete se liší od nálezů archeologů. V roce 2025 byl mezinárodním týmem sestaven 3D model, pomohla i velmi oceňovaná umělá inteligence. Výsledkem byla podoba s poměrně úzkým obličejem, lebka patřila vyššímu člověku. To by sedělo, protože všichni Přemyslovci byli vzrůstem celkem vysocí. Na rozdíl od našich představ měl ale světlé vlasy. To potvrdil i fyzický nález několika zachovalých vlasů.
Okolnosti vraždy
Jako by toho nebylo málo, přehodnocují badatelé i skutečné okolnosti Václavovy smrti. Například historik Dušan Třeštík přišel v roce 2001 s verzí, která Boleslava zbavuje cílené vraždy. Vrahy měli totiž být sice spiklenci, kteří knížete zabili omylem v domnění, že svého pána brání.
Ještě dál došel badatel Miroslav Houška, který úplně zpochybňuje Boleslavův úmysl. Tento zbožný muž by podle něj totiž nikdy nespáchal bratrovraždu. Má tomu nahrávat fakt, že Boleslavova dcera Mlada byla přijata papežem Janem XIII. a pak se stala abatyší kláštera sv. Jiří. Pokud by Boleslav takový čin spáchal, nikdy by se jí jako jeho dceři nedostalo tak významného církevního postavení.
Tajemný patron
Výše zmíněné okolnosti ukazují, že stejně jako o dalších historických postavách se budeme i o Václavovi dovídat stále nové věci, které vycházejí z revize již známého. Jeho roli v našich dějinách to ovšem nijak nemění. Víme, že žil. Víme, že měl bratra Boleslava, který ho zavraždil ve Staré Boleslavi. A víme, že oba měli velkou zásluhu na dlouhém procesu upevňování státnosti kmene Čechů. Symbolem naší státnosti proto nadále zůstává.
Stanislav Petrov: Muž, který zachránil svět. Před 40 lety zabránil náhodou jaderné válce
Zdroje: PardubiceRozhlas, NationalGeographic, SeznamZpravy, Dotyk, CeskyRadio
