Bratr Ludvíka XIV. byl zbožný i kontroverzní. Filip Orleánský měl vztahy s muži

Druhorozený syn francouzského krále Ludvíka XVIII. a mladší bratr legendárního Ludvíka XIV. neboli Krále slunce byl u dvora znám jako “Monsieur”. Narodil se 21. září 1640 a prakticky celý život strávil právě ve stínu staršího bratra. I tak se však Filip I. Orleánský stal opravdu fascinující postavou francouzské historie s životem plným paradoxů.

REKLAMA

Zbožný a zhýralý

Od bratra se lišil už od dětství. Rád se líčil a různě krášlil, potrpěl si na vkusné a elegantní oděvy. Vyrostl z něj mladík velmi jemných a vybraných způsobů, drobný, jemný, zženštilý. Tedy pravý opak velmi maskulinního Ludvíka. V roce 1643 se stal otcovou smrtí následníkem trůnu a užíval titul Grand Dauphin.

V roce 1658 však těžce onemocněl i Ludvík a mezi dvořany se šířila obava právě z Filipovy možné vlády. Důvodem byla hlavně otevřená homose**alita a nepřístojný život. Současně však nechyběl na žádném kázání a obecně projevoval mimořádnou zbožnost. Jak uvádí web Memento Historia: „V jeho době byla homose**alita považována za zhýralost a církví tvrdě odsuzována a trestána, navzdory tomu byl Filip ukázkově zbožným mužem a jeho víra byla téměř jistě opravdová.”

Dva sňatky

Filip se dvakrát oženil výlučně na nátlak svého bratra. První chotí se v roce 1661 stala jeho sestřenice Henrietta Anna Stuartovna, která ovšem velmi trpěla jeho vztahy s dalšími muži. „Nedoufají snad, se se s tímhle vyspím?” cituje Deník jeho údajnou reakci. Hlavním nepřítelem pro ni byl Filipův favorit rytíř de Lorraine-Armagnac.

Toho nakonec na její nátlak poslal do vyhnanství. Sama však skonala ve věku pouhých 26 let za dosud záhadných okolností. Druhý svazek byl s Alžbětou Šarlotou Falckou zvanou Liselotte. Soužití bylo mnohem šťastnější kvůli absenci skutečných citů. Vzájemně si aspoň projevovali úctu a uznání, Filip zplodil celkem šest dětí.

Schopný vojevůdce, smrt ze sporu

Pro jemnou povahu by u něj válečné kvality čekal málokdo, Filip se ale projevil jako dobrý vojevůdce. V letech 1672-1677 se tak účastnil války Holandska a Francie a dosáhl několika vítězství. Bratr Ludvík ho ale odvolal, protože na úspěch svého bratra velmi žárlil. Do jejich vztahu navíc vstoupil spor kvůli sňatku Filipova syna.

Král si přál, aby jeho synovec vzal jeho (královu) nemanželskou dceru, což ale Filip odmítl. Roky trvající hádky postupně podlomily Filipovo zdraví. Během jedné z nich tak dostal mrtvici, na kterou 9. června 1701 zemřel na svém zámku Saint-Cloud.

Kontroverzní odkaz

Filip I. Orleánský založil dynastii Bourbon-Orléans, čímž se stal předkem dalších francouzských králů. Přes život ve stálém bratrově stínu se dokázal zapsat do francouzské historie i kultury.

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovskýhttps://naefar.cz/
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Bruncvík a jeho lev. Legenda spojovaná s Karlovým mostem inspirovala český státní znak

Socha u Karlova mostu přitahuje stále zraky turistů i našinců. Je to ale skutečně Bruncvík? A kde se vlastně tato postava z legend vzala?

Danu a Emila Zátopkovi spojila atletika i datum narození. Od jejich narození uplynulo 103 let

Dany a Emil Zátopkovi prožívali lásku, která neměla ve sportovních kruzích obdoby. Oba se narodili ve stejný den stejného roku, což brali jako znamení.

Neporažený válečník Jan Žižka: Z lapky velitelem husitů, vojsko vedl i po oslepnutí, jeho smrt je dodnes záhadou

Jeden ze sedmi světových vojevůdců, kteří nikdy neutrpěli porážku. Jan Žižka z Trocnova stál v čele husitů a dodnes budí jeho osoba spory.

Nobelova cena a Češi: Seifert, Heyrovský a další rodáci, kteří ovlivnili svět

Nobelovu cenu získali jen dva Češi – Jaroslav Heyrovský za chemii a Jaroslav Seifert za poezii. Česká stopa je ale mnohem širší.

Marie Tereza Luisa Savojská: Věrnost Marii Antoinettě ji stála život. Před 233 lety zemřela žena, jejíž smrt děsí dodnes

Marie Tereza Luisa Savojská se provdala do francouzské královské rodiny, se stala blízkou důvěrnicí Marie Antoinetty. Jenže časy se změnily.

17. září 1939 vtrhla Rudá armáda do Polska. Začalo společné peklo se Třetí říší

Nacisté vpadli do Polska ze západu, Sověti zakrátko z východu. Nastalo porcování svobodného národa i vymezení sfér v Evropě.