Miliony lidí po celém světě dnes ovládá atavistický strach, jehož skutečné příčiny leží v politických vraždách a náboženské propagandě. Pátek 13. února 2026 otevírá letošní sérii kritických datumů, které odkazují na upálení templářů i biblickou zradu. I v digitální éře tato středověká pověra reálně brzdí světový byznys a mění statistiky nehodovosti.
Krvavý úsvit templářů
Strach z tohoto data má reálný historický základ, který se datuje do začátku čtrnáctého století. Francouzský král Filip IV. Sličný tehdy potřeboval vyřešit své dluhy a zvolil k tomu krutou cestu. V pátek 13. října 1307 spustil masivní zatýkání členů templářského řádu, které obvinil z kacířství a neřestí.
Následovalo mučení a popravy, které vyvrcholily upálením velmistra Jacquese de Molay. Ten podle legendy z hranice proklel krále i papeže. Templáři tento den označili za ďábelský a jejich tragický konec se vryl do kolektivní paměti jako symbol zkázy a bezpráví. Právě zde historie poprvé pevně propojila pátý den v týdnu s nešťastnou třináctkou.
Biblická zrada a hřích
Křesťanská tradice přiložila pod kotel strachu další polínka a ukotvila averzi k pátku i třináctce v samotných základech víry. Vše začíná u Poslední večeře, kde sedělo u stolu přesně třináct lidí. Tím posledním a osudovým stolovníkem byl Jidáš Iškariotský, který následně zradil Krista.
Samotný pátek pak v bibli figuruje jako den velkých katastrof a smutku. Eva v pátek nabídla Adamovi zakázané ovoce, Kain v pátek zabil svého bratra Ábela a v pátek došlo i k ukřižování Ježíše. Spojení těchto dvou elementů vytvořilo v myslích věřících dokonalou bouři neštěstí.
Pohanské kořeny a ženský princip
Paradoxem zůstává, že v dobách před křesťanstvím měla třináctka i pátek zcela opačný význam. Pátek byl zasvěcen bohyním lásky a plodnosti, zatímco číslo třináct odkazovalo na počet lunárních a menstruačních cyklů v roce. Představovalo posvátnou ženskou sílu.
Nástup patriarchální víry však potřeboval staré symboly potlačit a démonizovat. Co bylo dříve uctívané jako symbol života a plodnosti, církevní představitelé přeznačili na symbol smůly a čarodějnictví. Původní úcta k ženskému principu se tak transformovala do pověry, která přetrvala tisíce let až do dnešní digitální éry.
Byznys se strachem
Fobie z tohoto data má i svůj odborný název paraskevidekatriafobie a reálně ovlivňuje globální ekonomiku. Letecké společnosti i hotely se tomuto číslu vyhýbají, aby nedráždily klienty. Mnoho budov postrádá třinácté patro a v letadlech často chybí řada sedadel s tímto číslem.
Praha má s tímto číslem svou vlastní zkušenost v podobě tramvajové linky číslo 13. Ta v minulosti několikrát vznikla a zanikla, protože cestující se jí vyhýbali. I v moderní době, kdy se spoléháme na data a vědu, zůstává tato atavistická obava v lidech hluboko zakořeněná.
Statistiky nehodovosti přitom často ukazují zajímavý paradox. Řidiči jsou v tento den opatrnější a nehod bývá v některých zemích dokonce méně než v běžné dny. Strach funguje jako prevence, která nutí lidi sundat nohu z plynu a dávat si větší pozor na své okolí.
V letošním roce si tento den užijeme hned třikrát, v únoru, březnu a listopadu, což pro pověrčivé jedince představuje značnou psychickou zátěž. Odborníci však upozorňují, že jde o sebeporoučející proroctví. Pokud očekáváte smůlu, pravděpodobně si ji svou nervozitou sami přivodíte.
Varování karet
Ezoterici vnímají tento den jako moment silných energií, které nemusí být nutně negativní, ale vyžadují respekt. Třináctka v tarotu sice znamená smrt, ale ta se dá vykládat jako transformace nebo nový začátek. Kartářky proto radí v tento den zvýšenou opatrnost.
„V tarotovém systému je třináctka smrt a zároveň symbolizuje i znovuzrození. Ten den je velmi impulzivní, něco končí a něco začíná. Lidé by měli být opatrní,“ varuje vědma Ariana Argoni a dodává, že karty naznačují možnost velkých změn.
