Film Po stopách krve čerpá ze skutečného případu. Pachatel pracoval jako promítač v kině

Detektivní příběh Po stopách krve s Rudolfem Hrušínským se inspiroval skutečnou události, která tehdy otřásla celou společností. Autoři se inspirovali případem, jenž se odehrál přímo v kině během promítání.

REKLAMA

Major Kalaš bez parťáka

Film Po stopách krve je třetím dílem volné série, kde se diváci potkávají s kriminalistou Kalašem. Tentokrát však bez kolegy Vargy, s nímž řešil případy ve filmech Strach a Vrah skrývá tvář. Kalaše ztvárnil nezapomenutelný Rudolf Hrušínský. A právě jeho výraz a herecký minimalismus udávají tón celému příběhu.

Děj nás zavede do severních Čech, kde je v okolí města Dubá nalezeno tělo mladého chlapce. Vyšetřování vede Kalaše mezi různé podezřelé a napětí houstne s každým dalším vodítkem. Natáčení probíhalo přímo v Dubé, v okolních obcích Dobřeň a Jestřebí a také u Skautské skály u Sosnové. Některé scény vznikly i v Praze, což není náhodné.

Případ, který se skutečně stal

Základ filmu vychází z velmi konkrétní a tragické události. V červnu 1966 byl v promítací kabině kina Metro v centru Prahy zavražděn jedenáctiletý Josef Neumann. Jaroslav Papež, tehdy čtyřiadvacetiletý promítač, dítě nalákal pod záminkou, že mu pustí nepřístupný film Komisař Maigret zuří. V průběhu projekce pak došlo k napadení, které skončilo smrtí malého chlapce.

Papež chlapce nejdřív oslovil v pasáži u kina, kde ho přemluvil, aby šel s ním do promítací kabiny. Tam ho nutil se svléknout, stříhal mu vlasy a začal ho osahávat, situace rychle eskalovala. Když hoch chtěl odejít a řekl, že všechno řekne doma, Papež ho napadl. Použil nůžky a škrtil ho provázkem. Během promítání došlo k výpadku filmového pásu a diváci začali pískat, netušíce, co se děje za zdí promítací kabiny. Papež proto přerušil útok a k jeho dokončení se vrátil později.

Po činu tělo ukryl do technické šachty pod kabinou. Přestože chlapcova matka ihned začala syna hledat a prošla i okolí kina, vrah zůstal několik dní nedopaden. Nakonec byl Jaroslav Papež zatčen, přiznal se a v červnu 1967 byl popraven. Jedná se o jeden z nejtragičtějších činů, který je dodnes zmiňován v materiálech o historii české kriminalistiky.

Když film zachytí víc než jen příběh

Tvůrci filmu se rozhodli zpracovat inspiraci velmi střídmě a bez senzace. Z původních návrhů jako Krev nebo Vrah na volné noze nakonec zvolili název Po stopách krve, který zachovává napětí, ale zároveň neuráží památku oběti. Snímek vznikl tři roky po události, v době, kdy byl případ ještě živý v paměti veřejnosti.

Film sice neukazuje samotný čin, ale atmosféra vyšetřování, znepokojení a nejistoty je přítomná v každé scéně. Hrušínský svým výkonem dokázal vystihnout tíhu celé situace a přenést ji na diváka bez zbytečného patosu.

Snímek Po stopách krve můžete zhlédnout na Prima MAX ve čtvrtek 20. listopadu od 20:00.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (idnes, csfd).
Petr Vysloužil
Petr Vysloužil
Jsem publicista se zájmem o film, kulturu a společenské dějiny. Sleduji, jak se minulost promítá do současnosti i do popkultury. Ve svých textech propojuji ověřená fakta s příběhy, které dávají dějinám lidský rozměr a přibližují je dnešnímu čtenáři. Na volné noze publikuji již více než deset let.

Další články
Související

Před 81 lety zasypaly Brno bomby, které měly skončit úplně jinde. Šlo o největší bombardování v dějinách města

Nejtragičtější den v historii města. Brno 20. listopadu 1944 zasypaly město bomby, které měly původně směřovat do Polska.

Hrůzný příběh z konce války: Pod záminkou vylákali 20 civilistů do lesa, kde je zastřelili. Den poté byla obec osvobozena

Byl to konec dubna 1945 a válka se chýlila ke konci. Přesto v Salaši přišla o život dvacítka civilistů. Byli vylákáni do lesa a brutálně zavražděni.

Miroslav Pich-Tůma působil v StB a byl spojován s úmrtími při výsleších. Nakonec zemřel vlastní rukou

Miroslav Pich-Tůma patřil k vyšetřovatelům StB, byl spojován s násilnými postupy při výsleších. Před třiceti lety si nakonec vzal život vlastní rukou.

Mráz ze Sibiře k nám v roce 1929 přinesl bílé peklo. Zamrzla Vltava, ptáci padali mrtví k zemi a lidé umírali

V roce 1929 zasáhla Československo nejkrutější zima v dějinách. Mráz minus 42,2 stupně zastavil dopravu, zamrzla Vltava a vláda vyhlásila boj bílé smrti.

Těhotná Josefa Vaňková pomáhala v roce 1942 parašutistům. Zatkli ji i manžela, nechali porodit a pak popravili

Josefa Vaňková byla mladá žena, manželka, budoucí maminka. V létě 1942 ji zatklo gestapo. Porodila ve vězení, pár týdnů nato ji nacisté popravili.

Petice Několik vět otřásla Československem. Podepsaly ji tisíce včetně známých osobností, režim odpověděl zásahem

Petice Několik vět z roku 1989 spojila disidenty, umělce i běžné občany. Přinesla odvahu a zároveň narušila všudypřítomný strach.