Jan Lucemburský: Král se špatnou pověstí, kterého zastínil vlastní syn

Králem Janem Lucemburským začíná epocha tohoto rodu na českém trůně. Jan Lucemburský, od jehož narození nyní uplynulo 729 let, je korunován 7. února 1311 a tímto aktem začíná na poměry středověku nebývale dlouhá vláda – celých 35 let. V Německu je zván Slepým, západ ho zná jako Jana Českého. Během vlády získává nejdříve pověst krále Cizáka, protože využívá zem hlavně jako pokladničku.

Předehra k velikosti syna

Hodnocení jeho pozdějšího panování je dle historiků mnohem pozitivnější, což potvrzuje i kanál Životy slavných: „Právě během jeho vlády se české země rozrostou do soustátí, v kteréžto podobě pak vydřelo mnoho staletí. A co si budeme říkat, bez jeho neuvěřitelného diplomatického talentu by sotva dosáhl takové moci a slávy jeho nástupce, syn Karel IV.“

Vlastně nouzové řešení

Nástup Lucemburků byl vlastně posledním stéblem tuzemské šlechty. Poslední Přemyslovec Václav III. je v Olomouci úkladně zavražděn, je mu jen 16 let. Nejstarší vládnoucí dynastie tak bez předchozích problémů vymírá po meči prakticky z hodiny na hodinu. Je tak potřeba najít nový rod na trůn.

Než přijde Jan, vládne tu čtyři roky chaos, protože se střídá Jindřich Korutanský a Rudolf Habsburský. Cestou ke stabilitě je tak poslední neprovdaná dcera Václava II. Eliška, která je ve věku 18 let nabídnuta právě Lucemburkům. Ti se zdají jako skvělí partneři – konexe ve Francii i Německu a hlava rodu jako nový římský král z nich dělají vycházející hvězdy politiky.

Karlovská paralela a nesnáze

Janovi Lucemburskému je jen 14, prakticky celé dětství strávil na francouzském královském dvoře. Má tedy vybrané chování, vynikající vzdělání a je zdatný ve čtyřech jazycích. Dětství jeho syna bude mít podobný půdorys. Svoje budoucí království musí dobýt od přívrženců Jindřicha Korutanského – toho vlastně nikdo oficiálně nesesadil.

Šlechta a spory

Česká šlechta si poté začíná klást podmínky, Jan je tak zvolen za ústupky a volební kapitulaci. Jde o tzv. inaugurační diplomy. Šlechta získá velké množství jistot a úlev. Jde například o nezdanitelnost jejich statků, absenci vojenské povinnosti v zahraničí, a také omezení „odúmrtě“.

Tento právní pojem existuje dodnes, jde o situaci, kdy člověk umírá bez zákonných nebo ustanovených dědiců. Jeho pozůstalost tak mimo dědické řízení přechází na stát. Historicky to znamenalo, že pokud rod vymřel po meči, připadal jeho majetek normálně panovníkovi. Šlechtici si ale na Janu Lucemburském vymohli její omezení – majetek nově připadal i ženě nebo nepřímému dědici.

A k tomu manželka

Jako by toto nestačilo, přidává se ke sporům i jeho choť. Eliška Přemyslovna měla totiž spory se svou macechou, tedy druhou ženou Václav II. Protože Jan po dekádě už není schopen vzdorovat, uznává schopnosti hlavního zástupce šlechty Jindřicha z Lipé a činí ho správcem Čech. Sám se pak vrací jen pro peníze na války, později zastavuje královské statky. Tehdy šlo ale o běžnou praxi.

Cizinec, diplomat, rytíř

Během své vlády získal od císaře trvale Chebsko, polský král Vladislav I. mu postoupil skoro celé Slezsko a stříbro (za odstupné odstoupil Jan z nároku na polský trůn). Krom dalších území se snažil pojistit i postavení svého nástupce. Roku 1346 tak prosadil právě volbu Karla římským králem. Padl 26. srpna 1346 jako poslední a prakticky slepý rytíř v památné bitvě u Kresčaku, ale svému synovi připravil cestu k velikosti.

Mohlo by vás zajímat:

Osm let krve si vyžádalo milion a půl mrtvých. Saddám Husajn před 45 lety spustil válku, která měla trvat dva týdny