Když se řekne Sedlec, většině se vybaví kostnice. Jenže o pár kroků dál stojí katedrála, která má úplně jiný příběh. Příběh zkázy, odvahy a znovuzrození. Příběh génia, který přišel s vizí, kterou si tehdy málokdo dovedl představit.
Chrám, který pohltil oheň. A čas
Byla to jedna z největších svatyní středověkých Čech. Trojlodní gotická katedrála s ochozem a kaplemi byla postavená v době, kdy Kutná Hora bohatla díky stříbru. Cisterciácké opatství v Sedlci pak patřilo k nejvlivnějším v zemi. Jenže v roce 1421 dorazili husité. A nezůstalo nic. Klášter byl vypálen, katedrála pohlcena plameny.
Zůstala jen skořápka, tichá a rozpadající se, ale natolik monumentální, že si i o dvě stě let později vysloužila od Bohuslava Balbína označení splendissima basilica. Nejskvostnější chrám. I když jen v troskách.
Mladý Santini a odvaha změnit pravidla
Na přelomu 17. a 18. století už byl Sedlec duchovně na dně. Ale tehdejší opat Jindřich Snopek měl sen, chtěl katedrálu obnovit. A měl dost odvahy k tomu, aby mezi slavnými mistry své doby přizval i jednoho neznámého, velmi mladého architekta: Jana Blažeje Santiniho Aichla.
Ten se zapsal do dějin tím, že neudělal kompromis. Nesnažil se ani čistě obnovit gotiku, ani vytvořit nové baroko. Udělal obojí a spojil je. Vymyslel a poprvé zrealizoval styl, který do té doby neexistoval, tedy barokní gotiku. Propojil výšku, napětí a vertikalitu gotiky s pohybem, světlem a emocemi baroka.
„Santini byl vizionář, který měl odvahu dělat věci po svém. Z ruin postavil chrám, který i po třech stech letech působí neuvěřitelně moderně. Sedlecká katedrála má jeho otisk dodnes, je odvážná, sebevědomá a živá. Jsme rádi, že tady lidé kdysi sebrali odvahu a přizvali si sem k renovaci mladého génia s neotřelými nápady. Těžíme z toho až do současnosti,“ říká Radka Krejčí, ředitelka farnosti Kutná Hora – Sedlec.
Santini se tu poprvé naplno rozletěl. Zdejší katedrála se stala prototypem jeho stylu, který později rozvíjel dál, a to například v Želivě, v Kladrubech nebo na Zelené hoře. A Sedlec měl štěstí, že mu uvěřili jako první.
Chrám žije dál. Letos zní jazzem
Po zrušení kláštera v roce 1783 se katedrála stala skladištěm, klášterní budovy připadly tabákové továrně. Přesto nikdy nezmizela z mapy. V roce 1995 byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. O čtrnáct let později byla znovu otevřena veřejnosti. Dnes je živým farním kostelem a připomínkou toho, že i z ruin se dá vystavět něco výjimečného.
Letos katedrála slaví výročí zápisu na seznam UNESCO a udělá to po svém – hudbou. V sobotu 25. října tu vystoupí jazzový kytarista Rudy Linka společně s legendou skandinávského jazzu, pianistou Bobem Stensonem. Jejich koncert není jen kulturní událostí. Je také pokračováním příběhu Sedlce jako místa, kde se nevydávají vyšlapané cesty, ale hledají se nové.
Thomas Edison žárovku nevynalezl, ale změnil svět. 146 let od chvíle, kdy ji poprvé rozsvítil
Zdroj: Rozhovor s R. Krejčí, sedlec.info, Destinace.KutnáHora
