Kurtizány dříve nebyly jen milenky. Měly politický vliv, rozhled i respekt mocných mužů, uplatnily se i v církvi

Ačkoli jsou kurtizány spojovány hlavně s jistými službami, do 16. století byly celospolečenským fenoménem včetně politického vlivu. Platilo to hlavně pro Francii, Itálii, ale i další části Evropy. Nešlo jen o prostitutky, ale o dámy poskytující milostné služby ve vysoké společnosti – umělecké a intelektuální. Dnes bychom řekli „horním deseti tisícům“.

REKLAMA

Původ u dvora

I když je kurtizána dnes brána jako milenka či konkubína (právně nesezdaný pár muže a ženy), základem slova je jednoduše „cour“, tedy dvůr či dvořanstvo. Etymologicky tedy není kurtizána spojena se sexualitou, jde jednoduše o dvořanku, členku královského dvora. Dnešní význam luxusní společnice vzniká až v 16. století.

Kvalifikace a nezávislost

Kurtizány nebyly rozhodně to, za co je většina má. Jejich působištěm byly nejvyšší kruhy spojující vliv a majetek. Šlo tedy hlavně o aristokraty, případně bohaté měšťany či umělce. Vyžadovalo to zvládání etikety, inteligenci a kulturní rozhled.

Ze sociálního postavení a nevyhnutelného navázání na vlivné osoby vycházela i sociální flexibilita. Těšily se tak značné nezávislosti a svobodě, kterou tehdejší ženy běžně neměly. Dnešním pohledem bychom je skoro mohly označit za freelancerky, teda nezávislé profesionálky v oboru.

Věčná poptávka a čas protikladů

Jejich hlavní doba, tedy 16. – 18. století, bylo dobou sváru dvou hlavních směrů. Týkalo se to hlavně intimností, kde se „tloukly“ dvě tendence. Církevní dogmata totiž svazovala plození dětí a styk obecně. Renesance šla ale opačným směrem a tehdejší města se tak otvírala právě sofistikovaným kurtizánám.

Prostituce byla sice oficiálně zakázána, už od prvních civilizací jde ale o nevyhnutelnou součást života ve větších lidských koncentracích. Středověký stav potvrzuje i kniha Každodennost renesančního aristokrata Marie Šedivé Koldinské. A „nejstarší řemeslo“ mělo svoje vrstvy od pouličních prostitutek po právě luxusní kurtizány. Toto rozdělení vlastně zůstalo skoro stejné až do moderní doby…

Skutečné společnice

Kurtizány vlastně najdeme i dnes, i když hlavně pod termínem společnice. Pointou ale je, že nenabízejí jen prosté uspokojení, ale komplexnější zkušenost. Jde například o doprovody na večeře, kulturní události či cesty do zahraničí.

To se tak dnes, tak i ve středověku pojil s nutností skutečné kvalifikace. Dámy tam musely zvládat i konverzace o politice, umění, vědě nebo kultuře. Jejich služby byly masivně poptávány také v církevních kruzích. Tam se tak pohybovaly reálné teoložky použitelné bez problémů pro diskuse o víře, Bohu a dogmatech.

Vliv jako přirozený vývoj

Není tak divu, že se tyto ženy staly i vlivnou politickou silou. Jejich přehled v nich rodil i konkrétní postoje a společnost vlivných mužů tvořících kolikrát průřez celou společností je skoro vybízel k ovlivňování dění. I když dnes vnímáme kurtizánu zcela jinak, byla mnohdy mnohem více ceněná právě její společnost pro onen rozhled a celkovou úroveň.

Jak trefně vystihuje kanál Vox Temporis: „Říká se, že historie píšou králové. Ale občas jim v tom pomáhaly ženy, které rozhodně nebyly královnami.“

Zdroje: DatabazeKnih, JW, MerriamWebster, Youtube

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovský
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Nejstarší zmínka o tornádu u nás je více než 900 let stará: „Satan v podobě víru udeřil na Vyšehrad,“ píše se v záznamech

Tornádo se v nějaké míře vyskytuje i u nás, dlouhotrvající případy jsou ale velmi vzácné. Jak první zmínky o tornádu vylíčil středověký kronikář Kosmas?

První pražská defenestrace odstartovala válku. Ta třetí už celou Evropu změnila

Jde o první a nejznámější z pražských defenestrací. Co jí předcházelo? A kolik obětí měl střet kališníků s konšely na radnici během první pražské defenestrace?

Konec templářů: Z rytířů božích se stali kacíři a oběti politické hry krále Filipa IV. Sličného

Rytíři z řádu templářů vytvořili jednu z nejsilnějších organizací středověké Evropy. Jaké konkrétní důvody měl francouzský král pro jejich likvidaci?

Středověké děti šlechty to neměly snadné: Politika, povinnosti, společenský tlak a výchova bez oddechu

Život mladého šlechtice zní jako pohádka. Nicméně jeho denní rozvrh byl vlastně jen přechodem od výuky k další výuce a společenským povinnostem.

Dětství ve středověku: Od útlého věku tvrdá práce, skromné jídlo a každodenní modlitba k Bohu

Život dítěte ve středověku byl od úsvitu naplněn domácí pomocí a drobnými pracemi. Současně i horou příběhů, které si dítě vyslechlo.

Děsivě schopný šlechtic: Oldřich II. z Rožmberka padělal listiny a jeho moc sahala daleko

Oldřich II. z Rožmberka radil protichůdným náboženským táborům a vlastnil značné majetky. Za to však vděčil hlavně elitní padělatelské dílně.