Zima roku 1929 patří k vůbec nejkrutějším v historii naší země. Třeskuté mrazy paralyzovaly dopravu, v Praze zamrzla Vltava a lidé umírali ve svých domovech i na ulicích. Mráz ze Sibiře přinesl teploty hluboko pod bodem mrazu, které se staly synonymem bílé smrti. Dodnes drží národní rekord minus 42,2 stupně Celsia.
Když se Evropa proměnila v ledové království
Na přelomu let 1928 a 1929 přišla do Evropy zima, jakou nikdo nepamatoval. Prosinec byl ještě mírný, ale hned po Novém roce se do Evropy přihnal ledový vzduch ze Sibiře. Mrazy trvaly víc než dva měsíce a teploměr se nepodíval nad nulu neuvěřitelných 62 dní. Únor 1929 přinesl průměrnou teplotu minus jedenáct stupňů a stal se nejmrazivějším měsícem celého století. Měření v pražském Klementinu ukázalo, že šlo o jednu ze tří nejstudenějších zim za posledních 250 let.
Tehdejší krajina se proměnila v bílé peklo. Půda promrzla do hloubky jednoho metru, na pražských ulicích leželo deset týdnů třicet centimetrů sněhu a na horách se tvořily až čtyřmetrové závěje. „Lidem zamrzá voda v noci i ve světnicích. Dobytek ve chlévech třese se zimou, jejichž stěny jsou obaleny jinovatkou,“ zapsal si kronikář města Mnichovice.
Zamrzly i toky, které jinak tekly prudce. V úterý 12. února 1929 v Praze poprvé zamrzla Čertovka. „Protože zde je neobyčejně prudký tok, Čertovka nikdy nezamrzá. Až nyní při třiceti stupních mrazu,“ napsala Národní politika.
Rekordní mrazy a mrtvé ptactvo
Nejnižší teplota byla naměřena 11. února 1929 ve Stecherově mlýně v Litvínovicích u Českých Budějovic, kde teploměr ukázal minus 42,2 stupně. Rekord potvrdila komise vedená meteorologem Václavem Hlaváčem. „Letošní zimy budeme ještě dlouho vzpomínati se skrytým přáním, by se v takové krutosti již nikdy neopakovala,“ stojí v obecní kronice Sedlišť na Frýdecku.
Mráz zasáhl všechno živé. Ptáci padali mrtví z nebe, psi zmrzli v boudách a lesní zvěř hynula po stovkách. „Za letošní kruté zimy téměř vymrzly koroptve, zajíci a ptactvo,“ uvádí kronika obce Ledenice. Stromy praskaly mrazem, ozimé plodiny i ovocné sady byly zničeny.
Dobový tisk popisoval i tragické osudy lidí. Voják v Olomouci zmrzl na stráži, dítě ve Vysokém Mýtě nedošlo ze školy domů, v Opavě umrzlo miminko v kočárku. V Brně muselo být podle Lidových novin ošetřeno sto dělníků Zbrojovky s omrzlinami, v Praze několik set lidí. „Pětadvacet případů zmrzlých uší na klinice profesora Kreibicha za jeden den překvapí,“ psala Národní politika 6. února 1929.
Paralyzovaná země a boj vlády s bílou smrtí
Zima ochromila celé Československo. Zastavila vlaky i tramvaje, v Praze se nejezdilo a v Bratislavě nevyjel z nádraží jediný vlak. Kvůli nedostatku uhlí se přerušila výuka ve školách a vláda řešila nedostatek vody, protože vodovodní potrubí zamrzalo. Na konečných stanicích tramvají se fasoval horký čaj a speciální mast proti omrzlinám.
Když mráz sílil, zasáhla i vláda. „Podstupujíce těžký zápas s přírodními běsy, musíme učiniti rukou společnou a nerozdílnou všechna nejmožnější opatření, abychom zvítězili proti zlobohu bílé smrti,“ uvedl předseda vlády František Udržal ve vládním prohlášení 15. února 1929.
