Je to sváteční klasika a fenomén, bez kterého si Vánoce či Nový rok v českých domácnostech neumíme představit. Ruská pohádka Mrazík baví generace diváků hláškami i kouzelnou atmosférou, realita na place však měla k pohádce daleko. Představitelka Marfuši se štítila sama sebe, mladičká Nástěnka se málem zhroutila z pijavic a štáb poléval jídlo petrolejem, aby ho hladoví herci nesnědli. Co se skutečně dělo, když zhasly kamery a mráz začal zalézat pod nehty?
Marfuša drtila ořechy vlastními zuby a trpěla hlady
Zatímco diváci postavu rozmazlené Marfuši milují, její představitelka Inna Čurikova na natáčení vzpomínala s hořkostí. Režisér Alexandr Rou měl jasnou vizi. Chtěl, aby její postava vypadala mnohem hůř než éterická Nástěnka. Když herečka poprvé uviděla práci maskérů v zrcadle, rozplakala se a vážně uvažovala o tom, že z natáčení uteče. V ulicích Moskvy byla později terčem posměchu a sama přiznala, že se kvůli svému vzhledu na Mrazíka nedokázala podívat více než jednou.
Inna Čurikova však prokázala obrovskou profesionalitu a oddanost roli. Ve slavné scéně, kde louská v ústech ořechy, nešvindlovala. Drtila je podle svých slov „bez triků“ a pouze svými zuby, čímž režiséra přesvědčila o svém obsazení už na castingu.
Natáčení na poloostrově Kola za polárním kruhem se prodražilo a produkce musela šetřit na všem ostatním. To odnesla právě Marfuša. V záběru, kde sedí v lese a čeká na Mrazíka, se měla zakousnout do šťavnatého jablka. Protože ale jablka byla drahá, rekvizitáři jí podstrčili cibuli. Herečka ji musela s chutí sníst, aniž by hnula brvou. Hlad na place byl ostatně všudypřítomný. Pokrmy na závěrečné svatební hostině proto rekvizitáři raději natřeli petrolejem, aby herci nemohli ujídat.
První polibek a návrhy k sňatku od vězňů
Představitelka Nástěnky, Natalja Sedych, byla v době natáčení teprve patnáctiletou studentkou baletní školy. Na casting se vydala tajně, protože se bála reakce rodičů. Ti jí následně natáčení skutečně zakázali a zasáhnout musel až samotný režisér. „Musel jsem s nimi promluvit a přemluvit je. Jednoduché jednání to nebylo,“ uvedl Alexandr Rou s tím, že rodiče přesvědčil až slíbený honorář.
Pro mladičkou dívku bylo natáčení fyzicky i psychicky vyčerpávající. Musela absolvovat náročné scény v mrazu, přičemž tou nejtěžší byl skok do špinavé vody pro filmovou sestru Marfušu. Jezero bylo plné odporných pijavic. Než se Natalja odhodlala skočit, třikrát se rozeběhla a zastavila. Pomohlo teprve to, když na ni režisér zvýšil hlas.
Kromě traumatu z vody si z natáčení odnesla i jednu romantickou vzpomínku. Polibek s filmovým Ivanem, kterého hrál Eduard Izotov, byl totiž jejím úplně prvním polibkem v životě.
Po premiéře se strhlo šílenství. Poštovní schránku herečky zaplavily tisíce dopisů s žádostmi o ruku. Režisér jí nařídil, aby odepisovala všem, ale dívka měla strach. Nakonec odpovídala jen vězňům, kterých se bála víc než samotného režiséra.
Opilá Baba Jaga zachránila film před zkázou
Legendární postavu Baby Jagy ztvárnil muž, herec Georgij Milljar. Sám si navrhl kostým i líčení a do role vložil nezapomenutelnou energii. Měl však jednu slabost, kterou byl alkohol. Režisér musel neustále dávat pozor, aby herci nikdo neprodal vodku.
Ironií osudu to byl právě Milljar, kdo zachránil celý film před zničením. Filmaři skladovali natočený materiál ve sklepě domu, kde bydleli. Jednoho rána tam prasklo potrubí a voda začala stoupat. Štáb propadl panice, že je veškerá práce zničena. Když ale doběhli k domu, uviděli promáčeného a zimou ztuhlého Milljara, jak bosý vytahuje těžké filmové kotouče z ledové vody do bezpečí. Bez jeho obětavosti by Mrazík možná nikdy nespatřil světlo světa.
Česká stopa a dabingové perly
V českém prostředí je Mrazík kultem i díky geniálnímu dabingu. O rýmy, které v původním scénáři vůbec nebyly, se postaral překladatel K. M. Walló. Zvukové efekty zvířat, včetně kohouta, psů, medvědů a prasat, vytvořil imitátor Antonín „Strýček“ Jedlička. Ten dokonce namluvil i Marfušina ženicha.
Při dabingu došlo i k několika úsměvným omylům. Josef Zíma, který propůjčil hlas Ivanovi, se v jedné scéně přeřekl a zvolal: „Nástěnko!“ Režisér českého znění tam tento roztomilý omyl ponechal, ačkoliv se Zíma bránil. Botanik Václav Větvička zase s oblibou upozorňoval na botanický nesmysl v písni, kde Mrazík zpívá: „vyrostla štíhlá jedlička tam mezi modříny…“ Ruský originál totiž mluví o smrčku a kamera ve stejnou chvíli zabírá borovici.
Zatímco v Česku je Mrazík ikonou, v zámoří narazil. Když se v 90. letech film objevil v USA pod názvem Father Frost, byl zařazen mezi stovku nejhorších filmů všech dob. I u nás se našli odpůrci. V roce 1992 účinkující pořadu Studio Rosa dokonce demonstrativně rozstřihli filmový pás s tím, že Československá televize tuto pohádku vysílá naposledy. Spletli se. K roku 2019 byl Mrazík stále nejreprízovanější pohádkou v historii České televize.
Další filmové perličky a zajímavosti najdete tady.
Snímek Mrazík můžete zhlédnout na Nově 1. ledna od 15:25 a v sobotu 3. ledna od 20:00.
