Byl klidný letní večer, 19. srpna 1975. Z pražského letiště odstartovalo letadlo Československých aerolinií, směřovalo do Teheránu. Mělo přistát v syrském Damašku, pak v Bagdádu, a nakonec v Íránu. Na palubě bylo 128 lidí. Do cíle jich ale drtivá většina nedorazila. Letadlo ČSA havarovalo při přiblížení k přistání. Zemřelo 126 lidí. Přežil jen jeden muž a malé dítě.
Let probíhal klidně. Pak se ztratili z radaru
Letoun Iljušin Il-62, kterému se říkalo Brno Trade Fair, byl skoro nový. Létal teprve dva roky. Piloti byli zkušení. Kapitán Ján Gajdoš měl za sebou skoro 19 tisíc hodin ve vzduchu. Druhým pilotem byl Stanislav Žižka, ten měl skoro 15 tisíc. Oba dobře znali typ letadla, ve kterém letěli.
Po třech a půl hodinách letu navázala posádka kontakt s věží v Damašku. Byla půlnoc, jasno, bezvětří. Letadlo dostalo povolení k sestupu. Posádka potvrzovala všechny pokyny. Poslední hlášení přišlo v 01:08. Pak ticho.
Ve 01:13 letadlo narazilo do písečné duny, asi 17 kilometrů před letištěm. Po nárazu přišel výbuch a požár. Náraz přežili tři lidé, dospělý muž, čtyřletá holčička a chlapec, který později zemřel v nemocnici.
Co se stalo, dodnes nikdo neví
Vyšetřování havárie nedalo jednoznačnou odpověď. Černé skříňky shořely a technický problém se neprokázal. Letadlo bylo podle všeho v pořádku. Pak se mluvilo o několika možnostech.
Jedna z nich říká, že si posádka mohla špatně nastavit výškoměr. V Praze a dalších zemích východního bloku se používal jiný způsob měření než v Sýrii. Pokud si piloti nezvykli, mohli být o stovky metrů níž, než si mysleli. A to stačilo, aby letadlo narazilo.
Další problém mohl být v samotné posádce. Kapitán a druhý pilot se podle pamětníků neměli rádi, mluvili spolu minimálně. Druhý pilot navíc na tento let vůbec neměl letět, byl povolán z pohotovosti na poslední chvíli. A co víc, pitva měla ukázat, že kapitán pil před letem alkohol. Neví se však, kolik přesně. V 70. letech bylo běžné, že si piloti dali jedno pivo. Ale u nočního přistání to mohlo sehrát roli.
Teorie o sestřelení se nikdy nepotvrdila
Krátce po nehodě se objevila i verze, že bylo letadlo sestřeleno. V oblasti byla napjatá situace, o měsíc později explodovalo ve vzduchu maďarské letadlo u Bejrútu. V obou případech se spekulovalo, že na palubě mohli být lidé spojení s palestinským hnutím OOP.
Tuto teorii ale nikdy nikdo nepotvrdil. Oficiální verze zůstává stejná, a to, že s největší pravděpodobností šlo o chybu pilotů. Letadlo klesalo správným směrem, ale příliš nízko.
Let 540 se stal největší tragédií v historii Československých aerolinií. V archivu už zůstaly jen neurčité dokumenty a jedno svědectví přeživšího: „Cítil jsem, že se letadlo dotklo země. Můj kolega poznamenal, že jsme přistáli na letišti. Neviděl jsem žádná světla na letišti a dívaje se na hodinky jsem odpověděl, že máme ještě 15 minut do přistání,“ informuje iDNES o zpovědi posledního přeživšího.
Nepřistáli. Let skončil v písku.
Vražda Václava III. zůstává dodnes neobjasněná. Poslední Přemyslovec zemřel v pouhých šestnácti
Zdroj: iDNES, Wikipedia
