Před 50 lety se odehrála největší tragédie ČSA. Při letu do Teheránu zemřelo 126 lidí, černá skříňka shořela

Byl klidný letní večer, 19. srpna 1975. Z pražského letiště odstartovalo letadlo Československých aerolinií, směřovalo do Teheránu. Mělo přistát v syrském Damašku, pak v Bagdádu, a nakonec v Íránu. Na palubě bylo 128 lidí. Do cíle jich ale drtivá většina nedorazila. Letadlo ČSA havarovalo při přiblížení k přistání. Zemřelo 126 lidí. Přežil jen jeden muž a malé dítě.

REKLAMA

Let probíhal klidně. Pak se ztratili z radaru

Letoun Iljušin Il-62, kterému se říkalo Brno Trade Fair, byl skoro nový. Létal teprve dva roky. Piloti byli zkušení. Kapitán Ján Gajdoš měl za sebou skoro 19 tisíc hodin ve vzduchu. Druhým pilotem byl Stanislav Žižka, ten měl skoro 15 tisíc. Oba dobře znali typ letadla, ve kterém letěli.

Po třech a půl hodinách letu navázala posádka kontakt s věží v Damašku. Byla půlnoc, jasno, bezvětří. Letadlo dostalo povolení k sestupu. Posádka potvrzovala všechny pokyny. Poslední hlášení přišlo v 01:08. Pak ticho.

Ve 01:13 letadlo narazilo do písečné duny, asi 17 kilometrů před letištěm. Po nárazu přišel výbuch a požár. Náraz přežili tři lidé, dospělý muž, čtyřletá holčička a chlapec, který později zemřel v nemocnici.

Co se stalo, dodnes nikdo neví

Vyšetřování havárie nedalo jednoznačnou odpověď. Černé skříňky shořely a technický problém se neprokázal. Letadlo bylo podle všeho v pořádku. Pak se mluvilo o několika možnostech.

Jedna z nich říká, že si posádka mohla špatně nastavit výškoměr. V Praze a dalších zemích východního bloku se používal jiný způsob měření než v Sýrii. Pokud si piloti nezvykli, mohli být o stovky metrů níž, než si mysleli. A to stačilo, aby letadlo narazilo.

Další problém mohl být v samotné posádce. Kapitán a druhý pilot se podle pamětníků neměli rádi, mluvili spolu minimálně. Druhý pilot navíc na tento let vůbec neměl letět, byl povolán z pohotovosti na poslední chvíli. A co víc, pitva měla ukázat, že kapitán pil před letem alkohol. Neví se však, kolik přesně. V 70. letech bylo běžné, že si piloti dali jedno pivo. Ale u nočního přistání to mohlo sehrát roli.

Teorie o sestřelení se nikdy nepotvrdila

Krátce po nehodě se objevila i verze, že bylo letadlo sestřeleno. V oblasti byla napjatá situace, o měsíc později explodovalo ve vzduchu maďarské letadlo u Bejrútu. V obou případech se spekulovalo, že na palubě mohli být lidé spojení s palestinským hnutím OOP.

Tuto teorii ale nikdy nikdo nepotvrdil. Oficiální verze zůstává stejná, a to, že s největší pravděpodobností šlo o chybu pilotů. Letadlo klesalo správným směrem, ale příliš nízko.

Let 540 se stal největší tragédií v historii Československých aerolinií. V archivu už zůstaly jen neurčité dokumenty a jedno svědectví přeživšího: „Cítil jsem, že se letadlo dotklo země. Můj kolega poznamenal, že jsme přistáli na letišti. Neviděl jsem žádná světla na letišti a dívaje se na hodinky jsem odpověděl, že máme ještě 15 minut do přistání,“ informuje iDNES o zpovědi posledního přeživšího.

Nepřistáli. Let skončil v písku.

Zdroj: iDNES, Wikipedia

Marie Kučerová
Marie Kučerová
Psaní mě provází už několik let – od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

Chmelové brigády za socialismu: Zelené zlato a studentské lásky

Muzikál Starci na chmelu ukazuje idealizovanou formu nedílné součásti socialistického léta pro mládež. Co všechno se dělo na chmelových brigádách?

56 let od pendrekového zákona aneb Obušek jako argument: Když režim legalizoval násilí a strach ve jménu pořádku

Obuškový neboli "pendrekový" zákon se stal pro režim bičem na demonstranty i jakýkoli projev nesouhlasu s komunistickým režimem.

Když zmizela Mona Lisa: Největší galerijní krádež z roku 1911, která zrodila globální slávu obrazu

Da Vinciho Mona Lisa nebyla vždy slavným obrazem. Nejlepším marketingem se pro ni stala neuvěřitelná krádež z roku 1911. Kdo ji tehdy uloupil?

Přesně před 274 lety vydala Marie Terezie první požární zákon. Některá pravidla platí dodnes

Ohňový patent Marie Terezie položil v 18. století základy, na kterých stojí i dnešní protipožární předpisy nebo směrnice pro zaměstnance.

Srpen 1968 a hlas, který burcoval národ: Vladimír Fišer pronesl větu: „Vážení posluchači, zůstaňte u svých přijímačů.“

Vladimír Fišer se stal v kritickou chvíli okupace vojsky Varšavské smlouvy jakýmsi terapeutem celého národa. Vybízel ke klidu a tichému odporu.

Okupace 20. srpna 1968: Ráno, kdy přijely tanky, se zapsalo do paměti celého národa

Okupace vojsky Varšavské smlouvy byla reakcí moskevského vedení na uvolněné poměry u nás. Hranice překročily jednotky pěti zěmi vedené SSSR.