Italští vědci tvrdí, že pod pyramidami v Gíze objevili obří podzemní město. Výsledky své expedice prezentovali jako průlom v archeologii. Ovšem bez recenzovaného výzkumu a se značnou skepsí odborné veřejnosti. Renomovaní egyptologové a vědecké instituce jejich závěry odmítají jako technicky nemožné a vědecky nepodložené.
Tvrzení o objevu podzemního města vzbudilo vlnu zájmu
V březnu zveřejnili italští vědci Corrado Malanga z Univerzity v Pise a Filippo Biondi z Univerzity Strathclyde výsledky expedice Projekt Khafre. Tvrdí, že pod pyramidami v Gíze se nachází komplex podzemních struktur. Mají být v hloubce přes dva kilometry. Podle výzkumníků je tvoří osm vertikálních šachet, dvě krychlové stavby o délce hrany 90 metrů. A vodní systém uložený více než 600 metrů pod zemí.
Použili při tom radar se syntetickou aperturou a metodu Dopplerovy tomografie. Právě ta podle nich umožňuje mapovat hloubky nedostupné běžnou radarovou technikou. Tým tvrdí, že signály převedli na fononická data, a tak dokázali detekovat podzemní prostory s dosud nevídanou přesností. Veřejnosti byly snímky představeny na tiskové konferenci v Itálii.
Kritika ze strany egyptologů i vědeckých institucí
S ostrou kritikou přišel známý egyptolog Zahi Hawass, podle nějž je celá studie „zcela chybná“. Připomněl, že pod pyramidami nebyly ani po desítkách let výzkumu odhaleny žádné větší podzemní prostory. Poukazuje na to, že oblast byla zkoumána pomocí gravimetrie, muonové tomografie i běžných radarových sond. „Základ pyramid tvoří pevná skála, pod níž není nic,“ řekl Hawass pro TRT World.
Pochybnosti má i profesor Lawrence Conyers z Denverské univerzity, odborník na georadary. Podle něj technologie SAR nedokáže v žádném případě proniknout do takové hloubky, jak vědci uvádějí. Možné jsou podle něj menší anomálie, ale o žádném „městě“ nemůže být řeč. „Je to obrovské přehánění,“ uvedl.
Na limity technologie upozornila i Evropská kosmická agentura. Uvedla, že radary mají v optimálních podmínkách dosah zhruba 10 metrů. Nová metoda založená na kombinaci akustické tomografie a azimutální komprese, kterou Biondi s kolegy prezentuje, je podle expertů zatím neověřená a bez dostatečné metodologické opory.
Bez recenzovaného výstupu, zato s virální popularitou
Dalším sporným bodem je skutečnost, že závěry nebyly zatím publikovány v žádném recenzovaném časopise. Podle egyptologa Husseina Abdel-Basira studie postrádá vědecký standard a spíše připomíná konspirační teorie. Ostatně i příměry k legendární Síni záznamů, kterou ve 20. století zpopularizoval americký jasnovidec Edgar Cayce, ukazují, že autoři opouštějí rámec standardního archeologického výzkumu.
Navzdory ostré kritice se téma stalo virálním. Miliony lidí na internetu nadšeně sdílejí informace o „tajném městě pod pyramidami“. Vědecká obec však varuje před unáhlenými závěry a připomíná, že podobná tvrzení musí projít přísnou odbornou oponenturou. Teprve pak lze uvažovat o změně pohledu na dějiny Gízy.
