Před 81 lety zasypaly Brno bomby, které měly skončit úplně jinde. Šlo o největší bombardování v dějinách města

Byl to nejničivější nálet v dějinách města. Přesně před 81 lety zažilo Brno apokalypsu. Spojenecké bombardéry měly původně jiný cíl, ale počasí změnilo plány.

REKLAMA

Bombardéry mířily do Polska. Nad Moravou se ale snesla mlha

V úterý 20. listopadu 1944 vzlétlo z jižní Itálie skoro pět set amerických bombardérů. Jejich cílem měla být rafinérie v polském Blechhammeru. Jenže neprostupné mraky donutily část svazu k odklonu. Náhradními cíli se staly železniční uzly v Brně, Břeclavi, Hodoníně, Přerově, Opavě a Zlíně.

Přes 280 letadel se proto vrátilo nad Moravu. Viditelnost byla velmi špatná, navigace selhávala. V 11:43 hodin dopadly první pumy na Brno. V dalších dvou vlnách následovalo peklo. Letadla sice mířila na nádraží, ale většina bomb dopadla do obytných čtvrtí.

Jak uvedl historik Jan Břečka z Moravského zemského muzea, počasí udělalo z náletu na městskou infrastrukturu náhodnou destrukci. „Druhá a třetí vlna dostala příkaz k útoku na sekundární cíle. Mlha a špatná viditelnost způsobila, že mnoho pum dopadlo mimo plánované oblasti,“ cituje ho Paměť národa.

Voda, která zabíjela. V krytu zemřely desítky dětí

Měla jsem takovou radost, že žiju! Tak jsem k tomu poskakování volala: ‚Maminko, já jsem to přežila! Maminko, já žiju!‘ “ vzpomínala Věra Hanáková, která v den náletu utíkala ze školy domů.

Při náletu zahynulo přibližně 400 lidí, včetně několika desítek dětí. V krytu na Mendelově náměstí zůstalo uvězněno 40 školáků. Bomba roztrhla parní potrubí pivovaru. Horká voda zaplavila podzemí a vytvořila smrtící past.

Vlastimil Čoupek, tehdy dvanáctiletý školák, přežil jen díky zásahu hasičů a pomoci Milana Chladila, který upozornil na zavalené děti ve vedlejším sklepě. „Po vytažení jsem uviděl strašné peklo. Ulice prakticky zmizela, jen samý kouř a oheň,“ vzpomínal Čoupek v roce 2014 v dopise, jak uvádí Encyklopedie Brna.

Požáry, stovky mrtvých a tisíce bez domova

Zničeno bylo 183 domů, dalších 1500 poškozeno. Bez střechy nad hlavou zůstalo 5 tisíc lidí. Z nebe tehdy padaly nejen tříštivé, ale i časované pumy – celkem 64 kusů. Poslední explodovaly až několik dní po náletu.

V Brně vypuklo více než 80 požárů, některé se nedařilo dostat pod kontrolu ještě 22. listopadu. Brněnský novinář Bedřich Golombek popisoval město jako místo zkázy: „Všude trosky, všude mračna prachu. Zvuk, který převládá, je řinkot skla. Sklo, sklo, sklo.“

Kromě Brna byly bombardovány i další moravské obce a města. V Hodoníně přišlo o život 179 lidí. Na město dopadlo 84 časovaných bomb. V Břeclavi bylo zničeno 61 domů, zemřelo nejméně 60 lidí. Oběti hlásily také Zlín, Přerov a Opava.

Nálet na Brno byl součástí větší letecké akce. Američané při ní svrhli přibližně 2500 bomb. Město bylo bombardováno třemi vlnami – v 11:43, 11:48 a 12:05 hodin. Američané se městu za nálet po válce omluvili.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (encyklopedie.brna, seznamzpravy, brnensky.denik).
Marie Kučerová
Marie Kučerová
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

Film Po stopách krve čerpá ze skutečného případu. Pachatel pracoval jako promítač v kině

Kriminální film Po stopách krve čerpá z reálného případu z 60. let. Inspirací mu byla tragédie, která se odehrála v pražském kině.

Hrůzný příběh z konce války: Pod záminkou vylákali 20 civilistů do lesa, kde je zastřelili. Den poté byla obec osvobozena

Byl to konec dubna 1945 a válka se chýlila ke konci. Přesto v Salaši přišla o život dvacítka civilistů. Byli vylákáni do lesa a brutálně zavražděni.

Miroslav Pich-Tůma působil v StB a byl spojován s úmrtími při výsleších. Nakonec zemřel vlastní rukou

Miroslav Pich-Tůma patřil k vyšetřovatelům StB, byl spojován s násilnými postupy při výsleších. Před třiceti lety si nakonec vzal život vlastní rukou.

Mráz ze Sibiře k nám v roce 1929 přinesl bílé peklo. Zamrzla Vltava, ptáci padali mrtví k zemi a lidé umírali

V roce 1929 zasáhla Československo nejkrutější zima v dějinách. Mráz minus 42,2 stupně zastavil dopravu, zamrzla Vltava a vláda vyhlásila boj bílé smrti.

Těhotná Josefa Vaňková pomáhala v roce 1942 parašutistům. Zatkli ji i manžela, nechali porodit a pak popravili

Josefa Vaňková byla mladá žena, manželka, budoucí maminka. V létě 1942 ji zatklo gestapo. Porodila ve vězení, pár týdnů nato ji nacisté popravili.

Petice Několik vět otřásla Československem. Podepsaly ji tisíce včetně známých osobností, režim odpověděl zásahem

Petice Několik vět z roku 1989 spojila disidenty, umělce i běžné občany. Přinesla odvahu a zároveň narušila všudypřítomný strach.