Byl to nejničivější nálet v dějinách města. Přesně před 81 lety zažilo Brno apokalypsu. Spojenecké bombardéry měly původně jiný cíl, ale počasí změnilo plány.
Bombardéry mířily do Polska. Nad Moravou se ale snesla mlha
V úterý 20. listopadu 1944 vzlétlo z jižní Itálie skoro pět set amerických bombardérů. Jejich cílem měla být rafinérie v polském Blechhammeru. Jenže neprostupné mraky donutily část svazu k odklonu. Náhradními cíli se staly železniční uzly v Brně, Břeclavi, Hodoníně, Přerově, Opavě a Zlíně.
Přes 280 letadel se proto vrátilo nad Moravu. Viditelnost byla velmi špatná, navigace selhávala. V 11:43 hodin dopadly první pumy na Brno. V dalších dvou vlnách následovalo peklo. Letadla sice mířila na nádraží, ale většina bomb dopadla do obytných čtvrtí.
Jak uvedl historik Jan Břečka z Moravského zemského muzea, počasí udělalo z náletu na městskou infrastrukturu náhodnou destrukci. „Druhá a třetí vlna dostala příkaz k útoku na sekundární cíle. Mlha a špatná viditelnost způsobila, že mnoho pum dopadlo mimo plánované oblasti,“ cituje ho Paměť národa.
Voda, která zabíjela. V krytu zemřely desítky dětí
„Měla jsem takovou radost, že žiju! Tak jsem k tomu poskakování volala: ‚Maminko, já jsem to přežila! Maminko, já žiju!‘ “ vzpomínala Věra Hanáková, která v den náletu utíkala ze školy domů.
Při náletu zahynulo přibližně 400 lidí, včetně několika desítek dětí. V krytu na Mendelově náměstí zůstalo uvězněno 40 školáků. Bomba roztrhla parní potrubí pivovaru. Horká voda zaplavila podzemí a vytvořila smrtící past.
Vlastimil Čoupek, tehdy dvanáctiletý školák, přežil jen díky zásahu hasičů a pomoci Milana Chladila, který upozornil na zavalené děti ve vedlejším sklepě. „Po vytažení jsem uviděl strašné peklo. Ulice prakticky zmizela, jen samý kouř a oheň,“ vzpomínal Čoupek v roce 2014 v dopise, jak uvádí Encyklopedie Brna.
Požáry, stovky mrtvých a tisíce bez domova
Zničeno bylo 183 domů, dalších 1500 poškozeno. Bez střechy nad hlavou zůstalo 5 tisíc lidí. Z nebe tehdy padaly nejen tříštivé, ale i časované pumy – celkem 64 kusů. Poslední explodovaly až několik dní po náletu.
V Brně vypuklo více než 80 požárů, některé se nedařilo dostat pod kontrolu ještě 22. listopadu. Brněnský novinář Bedřich Golombek popisoval město jako místo zkázy: „Všude trosky, všude mračna prachu. Zvuk, který převládá, je řinkot skla. Sklo, sklo, sklo.“
Kromě Brna byly bombardovány i další moravské obce a města. V Hodoníně přišlo o život 179 lidí. Na město dopadlo 84 časovaných bomb. V Břeclavi bylo zničeno 61 domů, zemřelo nejméně 60 lidí. Oběti hlásily také Zlín, Přerov a Opava.
Nálet na Brno byl součástí větší letecké akce. Američané při ní svrhli přibližně 2500 bomb. Město bylo bombardováno třemi vlnami – v 11:43, 11:48 a 12:05 hodin. Američané se městu za nálet po válce omluvili.




