První lanovka na Letnou: Zapomenutá pražská atrakce. Jak fungovala a proč zmizela

O lanovce na Petřín ví snad každý Pražák i turista, který do hlavního města zavítá. Aktuálně je v rekonstrukci a další cestující přivítá v nových kabinách až v roce 2026. První lanová dráha ale v Praze jezdila už v roce 1891 na zcela jiném místě. V této době, tedy koncem 19. století, byla Praha místem plného rozkvětu.

REKLAMA

Odvážný projekt doby

Mezi Vltavou a Letenskou plání se tehdy chystalo něco zcela nevídaného – první lanová dráha nejen v Praze, ale obecně v českých zemích. Na svou dobu velmi odvážný projekt odstartoval 31. května 1891. V den začátku Jubilejní zemské výstavy se tak první vůz lanovky vydal od nábřeží u Řetězového mostu vstříc parku Letenského zámečku.

Tato cesta trvala sotva dvě minuty, celý koncept měl na svědomí rakouský konzul Adolf rytíř ze Schaecků. V jeho hlavě se totiž zrodila vize spojení řeky a pražských vrchů, přičemž Letná byla naprosto ideální místo  – spojovala prostor, zájem a výhledy. Projekt přijal výstavní výbor a v zimě 1891 začala na místě kopat firma Reiter a Štěpán.

Voda a Křižík

Vozy tehdy jezdily prostým systémem vodní převahy, kdy sudy s vodou nahoře táhly nahoru prázdnější vůz dolů. O pár let později přišla elektrifikace od proslulého Františka Křižíka a atrakce se stala skutečně oblíbenou. Jezdila v sezoně od jara do podzimu.

Samozřejmě nešlo jen o atrakci, ale i dopravní službu. Využívali ji návštěvníci výstav, rodiny na procházkách i fotbaloví fanoušci. Protože plnila funkci městského dopravního systému, dostala i oficiální číslo, vznikla tedy linka číslo 10.

Jediná ze čtyř

Pro Prahu byly původně navrženy hned čtyři lanovky, všechny měly sloužit k dopravě cestujících na letenský a hradčanský kopec. Tahle byla ale jediná, která se nakonec dočkala realizace. Lanovka na Petřín se začala stavět prakticky současně a rozjela se jen o dva měsíce později, tedy 25. července 1891.

Letenskou lanovku nahradili později pohyblivé schody oblíbené hlavně fotbalovými fanoušky. Právě na Letné totiž hrály hned tři kluby první republiky, tedy Sparta, Slavia a pražští Němci DFC Praha. V akci můžete tuto atrakci a formu pohybu vidět ve starém filmu Muži v offsidu věnovaném právě fotbalovým fandům.

Válečný útlum a zánik

S příchodem válečného režimu první světové války nastal nejen v hlavním městě útlum prakticky všeho běžného. Populární lanovka se tak zastavila během mobilizace 28. července 1914. Bohužel se už nikdy nerozjela. Po své trati se naposledy projely 10. listopadu o dva roky později.

V poválečné době byla tato trať zcela zrušena, prostředí postupně pohltil Letenský tunel. Dnes tak málokdo ví, že na Letné vůbec něco takového existovalo. Stopy nezůstaly prakticky žádné, těch pár fragmentů najdou jen věci znalí nadšenci. Pozorné oko však v místech najde zbytky opěrných zdí, schodiště, případně reliéfy starého zábradlí.

Tichá pocta

V roce 2019 upravila Praha horní část trasy jako pamětní vyhlídku. Najdete tu proto lavičky, informační tabuli a další prvky tiché vzpomínky na prakticky zapomenutou krásu dřívější technické úrovně. A vize, která se stala populární skutečností.

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovský
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Když si Stalin a Hitler podali ruku: Tajný pakt Molotov-Ribbentrop, který změnil svět

Pakt mezi Stalinem a Hitlerem vyjednán německým ministrem zahraničí a předsedou sovětské vlády otevřel dveře druhé světové válce a naporcoval Evropu.

Chmelové brigády za socialismu: Zelené zlato a studentské lásky

Muzikál Starci na chmelu ukazuje idealizovanou formu nedílné součásti socialistického léta pro mládež. Co všechno se dělo na chmelových brigádách?

56 let od pendrekového zákona aneb Obušek jako argument: Když režim legalizoval násilí a strach ve jménu pořádku

Obuškový neboli "pendrekový" zákon se stal pro režim bičem na demonstranty i jakýkoli projev nesouhlasu s komunistickým režimem.

Když zmizela Mona Lisa: Největší galerijní krádež z roku 1911, která zrodila globální slávu obrazu

Da Vinciho Mona Lisa nebyla vždy slavným obrazem. Nejlepším marketingem se pro ni stala neuvěřitelná krádež z roku 1911. Kdo ji tehdy uloupil?

Před 50 lety se odehrála největší tragédie ČSA. Při letu do Teheránu zemřelo 126 lidí, černá skříňka shořela

Před 50 lety se zřítilo letadlo ČSA při přistání v Sýrii. Zemřelo 126 lidí. Důvod tragédie nebyl nikdy spolehlivě objasněn.

Srpen 1968 a hlas, který burcoval národ: Vladimír Fišer pronesl větu: „Vážení posluchači, zůstaňte u svých přijímačů.“

Vladimír Fišer se stal v kritickou chvíli okupace vojsky Varšavské smlouvy jakýmsi terapeutem celého národa. Vybízel ke klidu a tichému odporu.