Stalin, Truman a Churchill v Postupimi: Konference, která nakreslila nové hranice světa

V blízkosti německé Postupimi se na zámku Cecilienhof konala od 17. července do 2. srpna roku 1945 vrcholná spojenecká konference. Vrcholní politici zde rokovali o poválečném uspořádání Evropy, mocenských vlivech a dalších okolnostech, které určily život lidí na dekády dopředu. V Evropě už byl válečný klid, v Tichomoří se ještě střílelo.

REKLAMA

SSSR a ti další

Sovětskou delegaci vedle předseda Rady lidových komisařů, tedy nikdo jiný než generalissimus J. V. Stalin. Britskou ministerský předseda Winston S. Churchill, Spojené státy představoval hlavně nový prezident Harry S. Truman. U Britů došlo během jednání ještě k „prohozu“. Udály se totiž volby a novým ministerským předsedou se stal Clemens R. Attlee.

Problémy Německa

Nosnou linií veškerých jednání byly hlavně problémy spojené s německou okupací. Západní hranice Polska byly stanoveny na Odře a Lužické Nise, jednalo se o principech odsunu německé menšiny z Polska, Československa a Maďarska. Že to ne vždy tak dobře fungovalo, je věc jiná.

Už v Jaltě

Předehrou postupimských setkání byla konference Velké trojky v Jaltě. Sověti byli tehdy ještě desítky kilometrů před Berlínem, kapitulace Německa už visela ve vzduchu. Nikdo z nich však nečekal tak rychlý postup západních spojenců do samého nitra Německa. To mělo silný vliv na závěry celého rokování.

Čtyři principy

Spojenci se shodli na tzv. čtyřech D týkajících se Německa. Tedy denacifikaci, demilitarizaci, dekartelizaci průmyslu a na demokratickém politickém systému. Poslední bod zahrnoval rozhodování volených samospráv na lokálních úrovních, celostátní záležitosti ale připadly nově zřízené Spojenecké kontrolní radě pro Německo.

Stalin a Polsko

Soused dnešního Ruska byl další na řadě. Stalin si na Britech i Američanech už dříve vymohl, že si SSSR nechá východ Polska, který anektoval v roce 1939. Země dostala odškodnění na německý účet výše zmíněným posunutím hranic.

A co Japonsko?

Nešlo jen o čistě evropské záležitosti, trojice USA, Británie a Číny stanovila i japonskou kapitulaci. To si nakonec mohlo vybrat mezi složením zbraní a totálním zničením. USA už totiž disponovaly jadernou hlavicí, což Truman sdělil i Stalinovi. Ten ale o věci věděl od vlastníc špionů, nebylo to pro něj tudíž překvapení.

Otázky zůstaly, předehra

V srpnu 1945 byly podepsány dokumenty, které byly prezentovány jako výrazný úspěch diplomacie. Řada sporných otázek ale zůstala, protože jednání nejvyšších představitelů vlastně řešilo jen „vrcholek ledovce“. Nevyhnutelně se také projevila rostoucí propast SSSR a Západu, tedy USA a Británie.

Moskva si nárokovala i kus Turecka nebo italské kolonie v severní Africe. Prezident Truman Stalina opakovaně kritizoval za jeho evropskou politiku včetně Balkánu. Z dřívějších válečných spoluprací tak postupně zůstaly jen trosky a konference byla vlastně předehrou pozdější studené války.

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovský
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

14 let od tragédie v Jaroslavli: Češi a Slováci stále vzpomínají na své hrdiny Marka, Vašíčka, Rachůnka a Demitru

Před 14 lety se v Jaroslavli zřítilo letadlo s týmem Lokomotivu. Zemřeli i Marek, Rachůnek, Vašíček a Demitra. Hokejový svět nezapomíná.

Poslední český král Karel I. chtěl ukončit válku a zachránil životy politiků. Místo vděku přišel o vše a skončil v exilu

Byl mladý, vzdělaný a měl snahu ukončit válku. Poslední český král Karel I. zachránil před smrtí budoucí politiky Československa, sám zemřel zapomenutý.

Houstone, máme problém. Apollo 13 jako mise, která posunula hranice přežití ve vesmíru a otestovala lidské limity

Mise Apolla 13 drží vlastně dva rekordy. Nejvyšší vzdálenost mezi zemí a lodí s lidskou posádkou a také největší krize, jaká ve vesmíru nastala.

Volby, které rozmetaly svobodu. Poslední století je plné případů, kdy demokracie pustila ke slovu diktátory

Volby bývají symbolem svobody. Ale co když právě svobodná volba otevře dveře diktatuře? Historie zná až nečekaně mnoho takových případů.

Masaryk ještě neřekl poslední slovo. V polovině září otevře prezident jeho dopis

Přesně dvacet let leží v Národním archivu zapečetěná obálka. Co Masaryk krátce před smrtí vzkázal svému synovi, a možná i národu?

Desítka silných filmů podle skutečných událostí, které stojí za vidění: Četa, Schindlerův seznam a další

Deset silných filmů podle skutečných událostí. Od válečných dramat po inspirativní příběhy, které vás zasáhnou i pobaví.