Bylo mu devatenáct. Místo korunovace přišla vražda, únos a odmítnutí. Češi ho nesnášeli, Poláci ho vyhnali, ale on se nevzdal. Zikmund Lucemburský se z nevítaného ženicha stal králem, císařem a vládl Evropě přes padesát let.
Měl dostat korunu. Dostal kopačky
Zikmund byl druhorozeným synem Karla IV. a jeho čtvrté ženy Alžběty Pomořanské. Od narození měl skvěle nalinkovanou budoucnost. Už od dětství byl zasnoubený s Marií, dcerou mocného uherského a polského krále Ludvíka. Všichni počítali s tím, že si ji vezme. Měl se pak stát jednou z největších postav Evropy.
Jenže všechno bylo nakonec jinak. Když král Ludvík v roce 1382 zemřel, zůstaly po něm jen dvě dcery – Marie a Hedvika. Zikmund byl připraven převzít moc v Polsku. Jenže tamní šlechta si prosadila mladší Hedviku. Jemu tak ujel první vlak. A i v Uhrách začalo jít do tuhého.
Královna-vdova Alžběta, matka Marie, zrušila zásnuby své dcery se Zikmundem a rozhodla se ji provdat jinam. Chtěla si udržet kontrolu nad Uhry a Zikmund se jí do plánů nehodil. Místo něj pozvala do země cizího krále Karla z Neapole, kterého podpořila část uherské šlechty. Karel se koncem roku 1385 dokonce nechal korunovat.
Král, který dlouho nežil. A žena v zajetí
Jenže pak Alžběta obrátila. Došlo jí, že Karel chce trůn pro sebe a její dceru odstavit. V únoru 1386 ho proto pozvala na audienci a do komnat nechala postavit vraha. Karel byl těžce zraněn a brzy zemřel v žaláři. Královna měla pocit, že má zase situaci pod kontrolou.
Místo toho se ale všechno rozpadlo. Obě královny, Alžbětu i Marii, přepadl a unesl šlechtic Jan Horváth, který stál na Karlově straně. Věznil je několik měsíců. Alžbětu uškrtil přímo před očima její dcery.
Teprve tehdy přišel čas Zikmunda. Vrátil se s vojskem z Čech, potlačil povstání a přinutil uherskou šlechtu ke kompromisu. V březnu 1387 byl korunován uherským králem. Marii vysvobodily ozbrojené oddíly a opět se stala jeho ženou.
Král, kterého Češi nesnášeli
V devatenácti tak Zikmund vstoupil do vysoké hry. A hrál ji dlouho. Vládnul Uhrám, později se stal římským králem, císařem, a nakonec i českým králem. Bojoval s Osmany, jednal s papeži, hasit musel vzpoury i církevní krize. Byl to on, kdo svolal koncil do Kostnice a ukončil papežské schizma. A taky to byl on, za jehož přítomnosti byl upálen Jan Hus.
Češi mu to nikdy neodpustili. Místo vděku za sjednocení církve se dočkal odporu, nadávek a přezdívky Liška ryšavá. I když se už v roce 1420 nechal korunovat českým králem, zemi fakticky neovládal. Teprve po bitvě u Lipan v roce 1434 získal český trůn i ve skutečnosti.
Dlouho si ho ale neužil. Zemřel v prosinci 1437 ve Znojmě, během cesty zpět do Uher. Spadl z koně, dostal mrtvici a zemřel. Byl pohřben v dnešním rumunském městě Oradea.
Vládce Evropy. A smolař
Zikmund Lucemburský byl poslední mužský potomek slavné dynastie. Mluvil sedmi jazyky, miloval rytířské turnaje, politiku i intriky. Přesto se o něm dlouho učilo jako o proradném zrádci. Až moderní výzkum ukázal, že byl možná tím nejschopnějším Lucemburkem vůbec.
Z trůnu byl vytlačen. Z manželství vyšachován. Na začátku ztratil všechno, co mu bylo slíbeno. Ale nakonec dokázal ovládnout půlku Evropy. A i když ho Češi nesnášeli, historie na něj nakonec nezapomněla.
Zdroj: Deník, PrimaZOOM, iDNES
