Na tajné radarové základně Serpuchov-15 vzdálené 90 kilometrů od Moskvy se 26. září 1983 rozezní uši trhající siréna. Varovný systém upozorňuje všechny přítomné na odpálení pětice amerických jaderných střel, které míří právě na SSSR. Opravdu právě nastal jaderný armageddon, nebo je to celé trochu jinak? To už závisí na jednom muži. Tím je Stanislav Petrov.
Na hranici konce světa
Podplukovníkovi Stanislavu Jevgrafoviči Petrovovi je 44 a má osmnáct minut na rozhodnutí, které může změnit lidské dějiny. „Měl jsem takový divný pocit v žaludku,” vzpomíná později podle Seznam zpráv na osudovou noc studené války. Na moment, který mohl rozpoutat třetí světovou.
Kritický moment studené války
Šlo o jeden z nejvypjatějších momentů tohoto období vůbec. O pouhé tři týdny dřív byl Sověty sestřelen korejský civilní letoun KAL 007. Na jeho palubě zahynulo všech 269 pasažérů včetně amerického kongresmana Larryho McDonalda. Prezident Reagan to označil za “akt barbarství”, celý sovětský blok prohlásil za “šíři zla”.
Odpovědí NATO byla demonstrace vojenské síly a rozmístění nových balistických střel středního doletu. Strany se vzájemně přetahovaly v “zatínání svalů”, takže reálný útok na SSSR by nikoho nepřekvapil. Vojenské cvičení NATO s kódovým označením Able Archer 83 tak sovětská KGB vyhodnotila jako reálné přípravy na jaderný útok. Jakákoliv chyba mohla být tedy fatální.
Náhradník
Na klíčové směně neměl navíc Petrov vůbec být. Náhodou ale zastupoval nemocného kolegu, když se ve velitelském systému včasného varování OKO krátce po půlnoci rozblikalo červené tlačítko START. Satelity s “nejvyšší možnou pravděpodobností” hlásily odpálení jedné americké mezikontinentální balistické střely. Za tou šly další čtyři.
„Myslel jsem si 50 na 50, že to varování je skutečné,” vzpomínal Petrov v rozhovoru pro TIME. Současně věděl, že musí reagovat okamžitě, protože každá vteřina zdržení mohla ohrozit obranyschopnost jeho vlasti. Protokol velel ihned informovat nadřízené, kteří by vydali rozkaz k jaderné odvetě. Petrov se však rozhodl dle logiky a intuice.
Co udělalo slunce
Skutečnou příčinu události se dověděl až po půl roce. Sovětské družice totiž zaměnily odraz slunečních paprsků v oblacích za start jaderných raket. „Dovedete si to představit? Bylo to, jako kdyby si dítě hrálo s kosmetickým zrcátkem a házelo kolem odlesky slunce. A náhodou to dopadlo přímo do středu oka systému,” líčil Petrov pro TIME své pocity.
Tento moment odhalil kritickou chybu sovětského včasného varování, což byl ale pro Petrova problém. Vedení totiž odmítlo připustit nedokonalost sovětské technologie. Výsledkem tak bylo přeřazení na méně důležitou pozici a reálné zastavení další kariéry.
Objevení hrdiny
Podrobnosti a povědomí o jeho činu tak postupně vyšly najevo až po pádu SSSR. On sám skonal stejně nenápadně, protože většinu své penze strávil s rodinou v městečku kousek od Moskvy. S médii ani veřejností moc nekomunikoval. Jeho smrt vlastně vyšla najevo náhodou. V září 2017 mu volal německý aktivista, se kterým už dříve komunikoval, aby mu popřál k narozeninám. Telefon ale zvedl syn Dmitrij s tím, že otec zemřel už 19. května.
Zdroje: StoPlusJednicka, SeznamZpravy, TIME, CeskaTelevize, Britannica
