Když byl v červenci 1415 v Kostnici upálen mistr Jan Hus, nenechalo to českou a moravskou šlechtu v klidu. Jen o pár týdnů později sepsali páni a vladykové list, ve kterém se ostře postavili proti rozsudku a Husovu památku hájili. Bylo to 2. září 1415 a list proti upálení Jana Husa podepsaly stovky lidí.
Nesouhlas s kostnickým soudem
Adresáty byli kardinálové, biskupové i učenci shromáždění na koncilu. Šlechta v něm jasně napsala, že Hus nebyl žádný kacíř, ale poctivý kazatel, který se držel Bible a nikdy neučil bludy. Jeho odsouzení bez důkazů označili za bezpráví a ostudu, která padla i na celé České království a Moravu.
V textu připomněli, že Jan Hus žil skromně, nabádal k pokoji a lásce a nikdy nikoho neuváděl do bludu. Proto je pro ně jeho smrt křivdou, kterou nemohou přejít mlčením.
Společný postup šlechty
Stížný list nebyl dílem jednotlivce. Pečetilo ho 452 šlechticů. Vysoká šlechta měla vlastní listy, menší páni se připojili z různých regionů na hradech svých vůdců. Celkem vzniklo osm listin.
Text byl napsaný ostře. Každý, kdo tvrdil, že v Čechách a na Moravě bují kacířství, byl podle šlechty lhář a nepřítel země. Byla to jasná obrana nejen Husa, ale i pověsti celého království.
Jak se list dochoval
Do dneška se z osmi kopií zachoval jen jediný originál. Nese označení II a je uložený v Edinburghu. Je k němu připojeno sto pečetí nižší šlechty z Čáslavska a Chrudimska a nejspíš vznikl na hradě Lipnici Čeňka z Vartenberka.
V Česku máme jen věrnou kopii v Národním archivu a další je vystavena v Ženevě. Tam ji získalo Musée international de la Réforme díky krajanskému spolku Beseda Slovan.
Proč na něj nezapomenout
Stížný list z 2. září 1415 je důležitý nejen pro dějiny, ale i pro to, jak ukazuje tehdejší odvahu. Česká a moravská šlechta se nebála otevřeně říct, že s rozsudkem nesouhlasí a že Husa považuje za čestného člověka. List je tak připomínkou, že Husův odkaz nebyl zapomenut…
Zdroj: nacr.cz, christnet, Dějepis
.jpg){kind=link}