Veselohra Když Burian prášil představuje absolutní vrchol tehdejší československé kinematografie a pyšní se naprosto unikátním hereckým obsazením. Snímek vůbec poprvé a naposledy svedl před jednu kameru dvě největší komediální hvězdy své doby a nabídl divákům zcela výjimečný zážitek z jejich spolupráce. Za lehkým humorem bezstarostné zámecké elity se ovšem skrývá hluboká osobní tragédie i absurdní nesoulad v datech narození samotných protagonistů.
Souboj komiků na jednom place
Návštěvníci kin dostali exkluzivní příležitost sledovat herecký koncert dvou naprosto odlišných komediálních škol. Zkušenému režiséru Martinu Fričovi se podařilo ulovit pro jeden projekt živelného Vlastu Buriana a noblesního Oldřicha Nového. Původní scénář z pera Vladislava Vančury počítal s autorovou vlastní režií, produkce ovšem tento záměr razantně zamítla a raději svěřila natáčení osvědčenému hitmakerovi. Zklamaný spisovatel následně látku přepracoval do podoby ceněného románu Konec starých časů.
Ústřední postava barona Archibalda Prášila znamenala pro hlavní hvězdu prostor k uplatnění pověstné osobní tvořivosti. Vlasta Burian si předepsané texty běžně upravoval přímo na place a korigoval psané dialogy do své osobité polohy k plné spokojenosti celého štábu. Příběh o napraveném aristokratovi s temnou minulostí si u dobového publika okamžitě získal masivní popularitu a stal se obrovským hitem.
Věkové nesrovnalosti
Filmové obsazení přineslo velmi komickou situaci ohledně skutečného stáří jednotlivých umělců. Oldřich Nový ztvárnil postavu mladého Arnošta Bendy bojujícího o přízeň svého budoucího tchána. V reálném životě byl tento slavný elegán o celé dva roky starší než Jaroslav Marvan, který ve snímku velmi přesvědčivě hrál jeho vlastního otce. Obrovský věkový nepoměr panoval i ve vztahu k Čeňku Šléglovi, ten představoval dalšího staršího domnělého tatínka, a přitom byl o několik týdnů mladší než samotný Nový.
Krutý osud talentované dívky
Základní dějová linka stojí na tajném sňatku baronovy dcery Karličky, kterou ztvárnila Zorka Janů. Tato slibná herečka s obrovským potenciálem žila v neustálém a vyčerpávajícím stínu své slavnější starší sestry Lídy Baarové. Snímek natáčený v nádherných exteriérech zámku v Průhonicích perfektně zachytil její přirozený komediální talent a sliboval jí úžasnou kariéru na stříbrném plátně.
Slibně nastartovanou životní dráhu nadějné umělkyně krutě ukončily drastické poválečné události spojené s obviněním její rodiny z těžké kolaborace. Zorka Janů neunesla masivní společenský tlak, mediální štvanici a striktní plošný zákaz jakékoliv herecké činnosti. Ve svých pouhých čtyřiadvaceti letech zvolila dobrovolný a velmi tragický odchod ze světa skokem z okna rodinné vily.
Rozverná komedie tak dnes představuje mimořádně cenné historické svědectví o jejím nesporném nadání. Filmový pás navždy uchoval vzácný obraz mladé dívky plné elánu, která v bláznivé zámecké zápletce usilovně bojuje o čistou lásku svého utajeného manžela.
Vynucená změna jména
Dobové plakáty z roku 1940 původně lákaly natěšené diváky do kin Na Příkopě a Světozor na velkou premiéru pod jednoduchým a úderným názvem Baron Prášil. Distributoři museli k razantní úpravě titulu přistoupit až o více než dvě dekády později v polovině šedesátých let. Do kin totiž zamířil stejnojmenný trikový hit režiséra Karla Zemana a reálně hrozilo velké riziko diváckého omylu. Prvorepubliková veselohra proto dostala zcela nový a dnes již ustálený identifikační název Když Burian prášil.
Snímek Když Burian prášil můžete zhlédnout na TV Seznam v neděli 5. dubna od 18:00.
