Bylo mu čtyřiadvacet, studoval medicínu a chtěl pomáhat lidem. Místo toho zemřel s prostřeleným břichem po zásahu nacistů během pražské demonstrace. Jan Opletal, jehož rakev doprovázely davy lidí až na hřbitov v Nákle, se navždy stal symbolem studentského odporu. Od té doby se 28. říjen a 17. listopad spojují i s jeho jménem.
Od Hané do Prahy. Student, který chtěl pomáhat
Jan Opletal se narodil 1. ledna 1915 ve Lhotě u Nákla jako osmé dítě rolníka Štěpána a jeho ženy Anny. V matrice ale nakonec figuruje 31. prosinec 1914. Rodiče chtěli, aby mohl o rok dřív nastoupit do učení. Gymnázium vystudoval v Litovli, kde vynikal hlavně v latině, biologii a chemii. Němčina mu šla o něco hůř. Byl také sportovně založený, věnoval se házené a atletice.
Chtěl se stát letcem, ale kvůli vadě zraku ho nepřijali. Místo toho nastoupil do školy pro záložní důstojníky. Později sloužil u jezdectva v ruzyňských kasárnách. Na lékařskou fakultu Univerzity Karlovy nastoupil v zimě roku 1936.
V přihláškovém dotazníku tehdy napsal: „Vím, že lékaři pomáhají lidem od bolesti, a já chci lidem také pomáhat. Chci chudé léčit zadarmo, vím dobře, jaká je to tragédie, když někdo onemocní a nejsou peníze na lékaře.“
Denně docházel osm kilometrů pěšky z Lhoty do školy. Dnes si tuto trasu připomínají studenti v tradičním běhu po stopách Jana Opletala. „V době První republiky nebyly dopravní prostředky tak rozvinuté. Jestli měl kolo, nevíme. Většinou šel pěšky nebo lehkým poklusem,“ uvedl Ondřej Najman z Muzejní společnosti Litovelska pro iDNES.
28. říjen 1939 a zásah, který otřásl národem
V den výročí vzniku Československa vyšel čtvrtý ročník medicíny demonstrovat. Na rohu Žitné a Mezibranské ulice byl Jan Opletal postřelen. Kulka mu způsobila průstřel břicha, v nemocnici na Karlově náměstí podstoupil operaci. I přes poskytnutou péči zemřel 11. listopadu na zánět pobřišnice.
Zásah proti poklidné demonstraci si vyžádal i další oběť. Byl to dvaadvacetiletý dělník Václav Sedláček, kterého střela zasáhla přímo do srdce. Jak řekl historik Zbyněk M. Duda pro Novinky.cz: „Se studentem medicíny Janem Opletalem je nerozlučně spojen horník a pekárenský pomocník Václav Sedláček. Oba se vzepřeli nacistické moci a položili životy za ztracené ideály demokracie a humanismu.“
Rozloučení s Opletalem 15. listopadu v Praze přerostlo v další masovou demonstraci. Dorazilo až deset tisíc lidí. O dva dny později přišla odplata. Nacisté uzavřeli české vysoké školy, devět studentských vůdců bylo popraveno a přes 1200 studentů odvlečeno do koncentračních táborů.
Odkaz, který přežil totality i desetiletí
Pohřeb Jana Opletala se konal 16. listopadu na hřbitově v Nákle. Tam ho uložili do rodinného hrobu. Podle Jana Zumra, historika z Ústavu pro studium totalitních režimů, byl zákaz vysokých škol jedním z prvních kroků, jak chtěli nacisté zlomit českou vzdělanost a oslabit elity. „Žádný moderní národ nemůže přežít bez vysokoškolsky vzdělaných lidí. Šlo o promyšlený úder proti českým elitám,“ uvedl pro Novinky.
35 studentů, kteří byli v koncentračních táborech, nepřežilo. Zajímavostí je, že mezi zatčenými nebyly žádné studentky. Akce byla zaměřena výhradně na muže.
V roce 1945 byl Opletalovi in memoriam udělen titul MUDr., v roce 1996 získal z rukou Václava Havla Řád T. G. Masaryka. Stal se symbolem odporu i pro generaci roku 1989, která se při pochodu z Albertova právě na něj odkazovala.
„Byl přemýšlivý, angažovaný, nehodlal se smířit s nespravedlností. A to ho stálo život,“ řekl současný ředitel litovelského gymnázia Radim Lindner pro iDNES. I díky Janu Opletalovi se 17. listopad stal státním svátkem – Dnem boje za svobodu a demokracii a Mezinárodním dnem studentstva.
