Korunní komora nad svatováclavskou kaplí katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha (jak zní celý název) skrývá za sedmi klíči pravděpodobně nejcennější poklad našich dějin. Svatováclavská koruna je kromě role panovnické insignie i symbolem české státnosti. Co je pravdy na legendách o smrtící kletbě? Jde jen o fantazii, nebo má příběh něco do sebe?
Jak přišly na svět?
Korunu nechal v roce 1346 vyrobit císař Karel IV. Byl tehdy ještě “jen” moravským markrabětem a nechal si vyrobit korunu pro svou vlastní budoucí korunovaci na český trůn. Už od počátku nešlo o osobní majetek, klenot měl vždy veřejnoprávní charakter. Skrze patrona, svatého Václava, tak koruna patřila celé zemi.
Dle Karlových instrukcí měla setrvat na lebce svatého Václava v relikviářové bustě. Pro technické přiblížení je koruna vyrobena ze zlata o ryzosti 21-22 karátů, váží 2 358 kilogramu a výzdobu tvoří 96 drahokamů. Může se pochlubit jedním z největších safírů světa a dvacítkou perel. Čelenka sestává ze čtyř dílů tvořících lilie, kříž na vrcholku má skrývat trn z Kristovy trnové koruny.
Ochranné prokletí
Císař poskytl koruně i další “servis”. Od papeže Klementa VI. si totiž vyžádal bulu, která tento klenot stavěla pod přímou ochranu svatého otce. Papež v ní zakazoval zcizení koruny, prodej nebo zastavení. Každý, kdo by s ní neoprávněně manipuloval nebo jí chtěl upřít místo na lebce Václava, měl být stižen hněvem jak božím, tak i apoštolů Petra a Pavla. Právě to je historickým základem pověsti o ochranné kletbě.
Legenda o Heydrichovi
Asi jediný skloňovaný případ, kdy měla být zmíněná kletba aktivována, je příběh zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Prominentní nacista přišel do Prahy v listopadu 1941. Nacisty korunovační klenoty samozřejmě velmi zajímaly, právě on si však měl korunu nasadit. Následoval slavný, a nakonec úspěšný atentát.
Je faktem, že Heydrich spolu s dalšími protektorátními špičkami navštívil Korunní komoru. Po příjezdu do Prahy si od prezidenta Emila Háchy vyžádal klíče a vydal se tam i s prvorozeným synem Klausem. Akt měl symbolizovat “ochranu” nad odznaky české státnosti. Dle legendy si měl korunu nasadit buď sám, nebo ji vyzkoušet právě osmiletému synovi.
Dvojí návštěva
Oficiální návštěva byla obskurním divadlem, které si Heydrich náležitě užíval. To byla ale jeho už druhá návštěva klenotů. V doprovodu státního tajemníka K. H. Franka a synů Klause a Heidera se tam dostavil už několik dní předtím. „Hlavně tato inkognito návštěva nahrála pověsti, že kdo si korunu – svatý symbol – neoprávněně nasadí, čeká ho násilná smrt,” vysvětluje pro Aktuálně badatel Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Čvančara.
Mechanismus legendy
Jeho život pak ukončil atentát, čímž došlo právě k propojení tradované legendy a Heydrichovy smrti jako potvrzení její platnosti. Jde o raritní případ sledovatelné spojitosti vzniku pověsti. „Jistou záhadou ale je, kdy vznikají. Jejich původ může být již v době Karla IV., tedy od roku 1346. Vznikají tehdy, když se příběh uzavírá. To se týká také Heydricha,” vysvětluje pro Rozhlas plus mechanismus historička Eva Doležalová.
Zápach a luxus: Hygiena dvora Ludvíka XIV. s toaletami na chodbách je dodnes nepochopitelná
Zdroje: PrazskyHrad, RozhlasPlus, Aktualne, CtiDoma
