Legenda, která přežila staletí, každoročně ožívá 11. listopadu. Lidé pečou husy, čekají, zda svatý Martin přijede na bílém koni, ochutnávají mladé víno a vzpomínají na muže, který se z římského vojáka stal biskupem.
Nejdřív voják, potom světec
Martin z Tours přišel na svět roku 316 na území dnešního Maďarska, ve městě Szombathely. Vyrůstal jako syn římského důstojníka, který mu dal jméno po samotném bohu války – Marsovi. Už to leccos napovídá o plánech, které s ním rodina měla.
Když mu bylo patnáct, musel obléct vojenskou uniformu. I když jeho srdce patřilo jinému směru. Tíhl k víře a tichému životu, ne ke zbraním a rozkazům. Právě během služby v severní Francii, ve městě Amiens, zažil událost, která navždy změnila jeho osud. A vtiskla mu místo v legendách.
Podle tradice narazil během hlídky na žebráka, třesoucího se zimou. Martin neváhal a rozpůlil svůj plášť, aby mu ulevil. Téhož večera se mu měl ve snu zjevit Ježíš Kristus, zahalený do oné poloviny pláště, se slovy: „Martin, ještě jako katechumen, mne zakryl tímto pláštěm.“ Tento zážitek ovlivnil jeho další cestu.
Po křtu v roce 339 strávil ještě patnáct let v armádě, než ji opustil. Odmítl bojovat a přijal život v ústraní. Usadil se jako poustevník poblíž Poitiers, kde založil klášter v Ligugé, ten je považovaný za nejstarší v Evropě.
Z vojáka biskupem, z poustevníka legendou
Martinův duchovní život nebyl jednoduchý. Kromě nepochopení církevních představitelů čelil i vyhnání kvůli konfliktu s ariánskými biskupy. Navzdory tomu zůstal věrný svému poslání. V roce 371 byl přesvědčen, aby přijal biskupské svěcení v Tours. Podle legendy se měl před volbou skrýt v husníku, ale hlučné husy ho prozradily. Od té doby jsou s jeho jménem spojeny nejen kláštery a kostely, ale také pečené husy.
Jako biskup žil Martin dál skromně a aktivně kázal. Zakládal venkovské kláštery, cestoval pěšky nebo na oslu a snažil se pokřesťanštit galský venkov. Byl znám svou odvahou, pomáhal nespravedlivě vězněným a zasazoval se i u císaře za zmírnění rozsudků smrti. Zemřel 8. listopadu 397 v Candes ve věku 80 let. O tři dny později byl pochován v Tours.
Husy, víno i světýlka: Svatomartinské tradice žijí dál
V České republice je svátek svatého Martina jedním z nejvýraznějších podzimních dnů. Slaví se 11. listopadu, tedy v den jeho pohřbu, a podle tradice právě tehdy by měl přijít první sníh. Pranostika říká, že svatý Martin přijíždí na bílém koni. Pokud místo sněhu dorazí mlha, čeká nás zima střídavá.
Stoly se v tento den plní husím masem, ať už ve formě kaldounu, pečínky nebo husích jater. Typické jsou také svatomartinské rohlíčky, pečené ve tvaru podkovy, které kdysi děvčata dávala svým milým. Ve vinařských oblastech se v 11 hodin dopoledne otevírají první lahve svatomartinského vína, které musí projít přísným hodnocením a do Velikonoc se má vypít, aby si uchovalo svěžest.
V posledních letech se u nás rozšiřuje i tradice lampionových průvodů, která má původ v Německu. Děti vyrážejí se světýlky do ulic a připomínají si odkaz dobra, které Martin svým skutkem žebrákovi zanechal.
76 let od akce Jizerka: Zinscenovaná past StB, komunisté stříleli po skautském táboře
Zdroj: ČeskáTelevize, catholica, Novinky
