Jako královna vládla Alžběta I. Anglii a Irsku dlouhých čtyřiačtyřicet let. Na trůn se pak dostala přes řadu překážek. Celý život navíc zůstala bez manžela i dětí. I tak se zapsala do historie jako silná panovnice.
Nechtěná dcera slavného krále
Jindřich VIII. chtěl syna, tedy následovníka trůnu. Když se však 7. září 1533 narodila dcera, zklamání bylo velké. O tři roky později nechal král její matku Annu Boleynovou popravit. Alžběta tak přišla o vše – o matku, postavení i jistotu. Malá Alžběta pak byla považovaná za nelegitimní dítě. Musela vyrůstat mimo královský dvůr.
Po smrti Jindřicha se na trůn dostal jeho syn Eduard VI., a po něm Marie I., Alžbětina nevlastní sestra. Ta byla silně věřící katolička a Alžbětu jako protestantku neměla ráda. Když vypuklo povstání, podezření padlo na Alžbětu. Marie ji nechala zavřít do Toweru, kde byla před lety popravena její matka.
Nakonec Alžběta z vězení úspěšně vyvázla. Když Marie v roce 1558 zemřela, stala se novou královnou. Bylo jí tehdy 25 let.
Proti sobě měla vlastní sestřenici
Největší hrozbou pro Alžbětu byla Marie Stuartovna. Ta byla skotskou královnou a její vzdálenou příbuznou. Byla katolička a část lidí ji považovalo za právoplatnou dědičku anglického trůnu. Když Marie ve Skotsku ztratila moc, uprchla do Anglie. Místo pomoci ji ale Alžběta nechala zavřít.
V domácím vězení strávila Marie 18 let. I přesto ji mnozí podporovali a plánovali Alžbětinu vraždu. Když se našly dopisy, kde Marie se záměrem souhlasila, poslala ji Alžběta před soud. Rozsudek smrti podepsala se zpožděním, ale neodvolala ho. Poprava proběhla 8. února 1587. „Do tvých rukou, ó Pane, odkazuji svoji duši,“ řekla Marie těsně před smrtí.
Vládla sama. A obstála
Alžběta se nikdy nevdala. Tvrdila, že se provdala za svou zemi a žádného manžela nepotřebuje. I když se spekulovalo o jejím vztahu s Robertem Dudleym, nikdy z toho nebylo nic víc než dohady. Parlament na ni několikrát tlačil, aby zajistila následníka, ale marně.
I bez manžela dokázala zvládnout to, co se od ní očekávalo. V roce 1588 porazilo anglické loďstvo slavnou španělskou Armadu. To byla jedna z nejsilnějších námořních sil. Alžběta před bitvou vystoupila před vojáky a povzbudila je řečí, která se dodnes cituje.
Podporovala umění, vzdělání a cestovatele. Když byla na trůnu, svá díla psal například Shakespeare. Vznikala nová divadla a rozvíjela se námořní síla Anglie. Jedna z prvních amerických kolonií byla pojmenovaná Virginie. Stalo se tak na její počest.
Zemřela 24. března 1603. Bylo jí 69 let. Neměla žádné děti, a tak po ní nastoupil Jakub VI. Skotský, syn její popravené sestřenice Marie. S Alžbětou skončila slavná éra Tudorovců.
Cesta do hlubin študákovy duše: Smolná kniha, skryté symboly a trest za hanobení školství
Zdroj: Historyextra, Deník, Historyhit
