Bitva u Domažlic a „Ktož sú boží bojovníci“: Křižáci utekli dřív, než došlo na boj. Husité slavili největší vítězství

V srpnu 1431 se k Domažlicím blížila velká armáda, která měla jednou provždy zlomit odpor husitů. Místo bitvy ale přišel úprk. Křižáci v čele s kardinálem utekli z bojiště, a Čechy slavily vítězství, které změnilo směr dalších vyjednávání s církví.

REKLAMA

Západní Čechy jako další cíl. Křižáci se chystali ukázat sílu

Po letech neúspěšných výprav chtěla církev konečně získat kontrolu nad husitskými Čechami. Čtvrtá křížová výprava se začala formovat v létě 1431. Do čela se postavil braniborský markrabě, a také papežský legát Giuliano Cesarini. Právě ten měl hrát klíčovou roli při chystaném koncilu v Basileji.

Armáda, která čítala podle historiků až 100 tisíc mužů, se dala do pohybu z bavorské strany. Vojáci dorazili 1. srpna k Tachovu. Poté začali plenit okolní vesnice. Mířili dál k Plzni, nakonec změnili směr a vydali se k Domažlicím. Před nimi bylo kopcovité území s několika průsmyky. To považovali za dobré místo, odkud se dalo v případě potřeby rychle stáhnout zpět do Bavorska.

Husité vedení Prokopem Holým se zatím shromažďovali v okolí Berouna. Bylo jich méně, ale byli zvyklí na rychlé přesuny a společný postup. Za dva dny zvládli urazit 75 kilometrů a 14. srpna brzy ráno už byli na dohled od Domažlic.

Do bitvy nakonec nedošlo. Stačil zpěv a rachot kol

Křižácká armáda nestihla pořádně zaujmout bojové postavení. Část vojska se teprve přesouvala, jiní už chtěli ustoupit. Když se krajem začal šířit zvuk bubnů a známý husitský chorál „Ktož sú boží bojovníci“, vojáci znejistěli. Objevily se zprávy o blížících se Češích a v táboře vypukl zmatek.

Velitelé se pokusili přesunout část armády směrem ke Kdyni, aby si připravili únikovou cestu. Jenže místo klidného ústupu přišla panika. Jednotlivé oddíly se rozutekly a předsunutá pěchota zůstala bez podpory. I kardinál Cesarini musel prchnout, a to převlečený za obyčejného vojáka, bez klobouku, šperků i církevních listin.

Z bojiště tak nakonec zmizel nejen hlavní velitel, ale i většina armády. Husité se sice střetli s několika oddíly pěchoty, ale hlavní vítězství přišlo dřív, než došlo na větší bitvu. Do rukou Čechů padla vojenská výbava, zásoby i stovky vozů.

Domažlice rozhodly. Nejen na poli, ale i u jednacího stolu

Vítězství u Domažlic změnilo dosavadní postoj církve. Místo další výpravy přišla nabídka k jednání. Kardinál Cesarini uznal, že vojenská cesta nevede nikam, a otevřel husitům dveře na koncil v Basileji. Tam poprvé zazněly jejich požadavky veřejně, tedy svoboda kázání, přijímání pod obojí, omezení majetku církve a rovné tresty pro každého, bez ohledu na postavení.

A klobouk, který Cesarini ztratil při útěku, se stal symbolem celé porážky. Ještě dlouho poté byl vystaven v Praze před Týnským chrámem jako připomínka dne, kdy církevní vojsko nedokázalo odolat ani dřív, než se objevilo české vojsko v plné síle.

Zdroj: PrimaZOOM, husitstvi.cz, kudyznudy

Marie Kučerová, DiS.
Marie Kučerová, DiS.
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

Půl století s Chalupáři: Nejvyšší honorář dostal Menšík, „Hanino kazení“ i nezapomenutelné líbaní

Chalupáři slaví neuvěřitelné půl století od svého vzniku. A jsou stále populární, sledovaní a reprízovaní. Jak vzpomínali herci?

Dcera popravené Milady Horákové Jana Kánská (92) žije v USA. Matku nemohla ani naposledy obejmout

Její nejsilnější vzpomínka je na moment, kdy se s matkou nemohla ani obejmout. Dcera Milady Horákové Jana Kánská (92) dnes žije v USA a o matce mluví s obdivem.

Hilsneriáda před 126 lety: Antisemitský proces, který rozdělil národ a zapsal se do dějin

Vražda mladé dívky se stala antisemitským tažením, kde nešlo o hledání skutečného viníka. Do věci se vložil i Masaryk. Proces byl označen jako hilsneriáda.

Budapešť jako „Paříž východu“. Vznikla až v roce 1873 spojením tří měst

Hlavní metropole Maďarska Budapešť je městem i názvem kronikou nejen slovanských a maďarských vlivů. Jak probíhal vývoj a co znamenala za monarchie?

První polévkové ústavy vznikly pro vojáky. Dnes pomáhájí lidem v nouzi po celém světě

Polévkové ústavy evokují vědecká pracoviště vyvíjející nové polévky. Jde však o vývařovny, které v době krize pomáhaly nasytit chudé.

Císařovna Sissi: Od krásy k tragédii. Osudnou ránu jí před 127 lety zasadil přímo do srdce pilník italského anarchisty

Tragický život Sissi ukončil anarchista, který ji pilníkem bodl do srdce. Zemřela tak žena, která byla tehdy i dnes módní ikonou a ideálem krásy.