Bramborový salát: Vánoční klasika s původem ve Francii, Moskvě i Česku

Těžko si bez něj představit český Štědrý večer. Bramborový salát se stal symbolem sváteční večeře, i když jeho původ rozhodně není čistě český. Recepty se dědí v rodinách po generace a žádná dvě provedení nejsou stejná.

REKLAMA

Kde se vzal, tu se vzal

Bramborový salát rozhodně není vynálezem posledních dekád. Jeho historie sahá více než 200 let zpět. Už v roce 1826 se objevuje u Magdaleny Dobromily Rettigové, byť tehdy šlo spíš o salát z „rozličných zbytků“ – vařená pečeně, sardele nebo květák s cibulí a octem. O klasické vánoční příloze, jak ji známe dnes, však tehdy ještě nebyla řeč.

Původ české varianty je dodnes předmětem debat. Zatímco šéfkuchař Václav Pach z Pivovarského dvora pro Novinky.cz uvedl, že „bramborový salát byl typický pro bývalé Rakousko-Uhersko. Česká kuchyně je ovlivněná rakouskou a německou“, jiní odborníci mluví o původu ruském. Šéfkuchař Jiří Štift, který působil i na zaoceánské lodi Queen Elizabeth 2, se nechal slyšet: „My jsme ho určitě nevymysleli. Setkal jsem se s obdobným salátem, který se nazývá ‚ruský’“.

Ruský, německý nebo český?

Zásadní roli v příběhu hraje francouzský kuchař Lucien Olivier, jenž v 19. století v Moskvě servíroval luxusní salát z raky, kaviáru a vařených brambor, který si hosté sami míchali. Na základě toho údajně vznikl slavný „salát Olivier“, známý i pod názvem „ruský salát“. Jeho zjednodušená verze, která se v roce 1930 objevila v moskevském hotelu Moskva, mohla být předobrazem českého salátu.

V Rakousku a Německu se zase traduje, že první zmínka o teplém bramborovém salátu pochází už z roku 1621 z klášterní kroniky. Tamní verze často obsahuje ocet, cibuli a vývar. Na jihu Německa se brambory servírují teplé, na severu se míchají s majonézou. Každý region má vlastní styl i zvyky, stejně jako české rodiny.

Salát, co chutná světu

V Česku si salát s majonézou získal popularitu až ve 30. letech 20. století. V bohatších měšťanských rodinách se jako příloha ke smaženému kaprovi podával údajně poprvé kolem roku 1924. Do běžných domácností pronikl až po 2. světové válce, kdy se objevila oblíbená odrůda brambor Keřkovské rohlíčky.

Dnes se bramborový salát připravuje v tisíci variacích. Někdo přidává hrášek, jablka, jogurt, jiný nedá dopustit na salám nebo vařená vejce. Kromě kapra se podává s řízkem, vinnou klobásou a stále častěji i s lososem nebo pangasiem, protože podle šéfkuchaře Pacha „lidé jsou dnes pohodlní, tradice tak z kuchyní ustupují“.

Ať už má salát původ ruský, rakouský nebo německý, v Česku se z něj stal pevný symbol Vánoc. O jeho tradici svědčí i to, že většina kuchařů se bojí na osvědčené receptuře cokoli měnit. A přitom každý dělá ten „svůj nejlepší“.

O historii vánočních stromků si můžete přečíst tady.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (jidloaradost.ambi, novinky).

Přidat kroniqa.cz na seznam

Jana Novotná
Jana Novotná
Jsem mladá blogerka, co se věnuje historii, lifestylu a světu celebrit. Baví mě sledovat, co je zrovna trendy porovnávat s minulostí, a sdílet to s ostatními, ať už jde o nové módní kousky, nebo novinky z červeného koberce. Psaní se věnuji od roku 2021 jako freelancerka.

Další články
Související

Úder do starého zvonu přináší zkázu. Podzemí lomu Amerika dodnes ukrývá temný mýtus o ztraceném vojákovi

Vápencové lomy Malá a Velká Amerika skrývají temné tajemství. Labyrintem podzemních chodeb podle staré legendy dodnes bloudí vraždící přízrak nacisty Hagena.

Nejplodnější matka historie. Obyčejná ruská rolnice přivedla na svět neuvěřitelných 69 dětí

Příběh Valentiny Vasiljevové posouvá biologické hranice lidského těla. Ruská rolnice v osmnáctém století zvládla odnosit 69 dětí a přepsala historii.

Před 272 lety stát poprvé ocejchoval poddané jako dobytek. Marie Terezie se s nikým nemazala

Marie Terezie zavedla 17. února 1754 první sčítání lidu. Chtěla peníze a vojáky, ale narazila na tvrdý odpor církve i šlechty.

Oči plačící matky pochopila až po letech. Zemřela Zuzana Marešová, jedno z posledních žijících Wintonových dětí

Ve věku 94 let dnes zemřela paní Zuzana Marešová, jedno z posledních žijících dětí zachráněných sirem Nicholasem Wintonem.

Žádná vražda ani prasklý měchýř. Tycho Brahe neměl nos ze zlata a analýza po 400 letech prokázala, že nebyl otráven

Tycho Brahe nezemřel na prasklý měchýř ani na otravu rtutí. Analýza z roku 2012 ukázala, že jeho nos byl z mosazi a příčina smrti byla přirozená.

Uříznutý nos, pranýř i pytel s kočkou. Ženy za nevěru umíraly v bolestech, mužům se tolerovala

Historie trestání nevěry odhaluje brutální dvojí metr. Zatímco muži vyvázli s pokutou, ženy končily na pranýři, v mučírně nebo rovnou na popravišti.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA