Doba od padesátých do devadesátých let minulého století se rovnala doslova zlaté éře tištěných časopisů pro všechny generace. Největším zážitkem pro děti i mládež tehdy nebyl internet, ale právě čekání na další číslo oblíbeného magazínu. Pro většinu v trafice, pro ty šťastnější ve schránce při předplatném. Co tehdy “letělo” a co existuje dodnes?
ABC aneb Věda pro všechny
„Já bych prosil ABC,” zněla pravidelná věta mnoha školáků při ranní cestě na základní školu. ABC mladých techniků a přírodovědců (původní podtitul) vychází nepřetržitě od roku 1957. Právě tento časopis podnítil v nejednom zvídavém dítku zájem o vědu, inicioval kluby her či hlavolamů, čímž neoficiálně navázal i na činnost Jaroslava Foglara.
V roce 1989 dosahoval jeho náklad impozantních 310 000 výtisků. Páteřními tématy byla věda obecně, především technika, příroda a geografie. Druhou obrovskou devizou, na kterou mnozí čekali, byly vystřihovánky papírových modelů a kreslené seriály, tedy komiksy. Mustry vystřihovánek se pak dočkaly mnoha dalších mutací, ale ty původní se dnes draží a platí doslova zlatem. ABC přežilo i revoluci a transformaci trhu, vychází tak dodnes.
Ohníček
Tento časopis vydržel půl století, respektive od roku 1950 do počátku milénia v roce 2001. Tematicky šlo o typický příklad dětské žurnalistiky v socialistických poměrech. Původním záměrem bylo navázání na socialistický Plamen mládí a doplnění Pionýrských novin. První čísla tak tiskla hlavně překlady sovětských autorů, v 60. letech se však od ideologie odklonil.
Na první pohled ho šlo poznat podle podoby, kde třetinu tvořily návody, hádanky či soutěže, zbytek pak čtivo. Nejpopulárnějšími “trháky” byly Sek a Zula od Švandrlíka a Neprakty či komiks Barbánek Věry Faltové.
Čtyřlístek
První číslo fenoménu, který naprosto odolává času, vyšlo 15. května 1969. Je tak nejdéle vycházejícím dětským časopisem a pojmem, který překonal hranice papírových stránek. Od samého počátku ho vytváří Jaroslav Němeček. Nápad na čtveřici zvířecích přátel se mu zrodil v hlavě při předsvatební cestě do Itálie, kde byly dětské časopisy běžnou součástí trhu.
„Jména hrdinů i jejich charakteristiky vymyslel za jediný večer,” uvádí neoficiální web Historie Čtyřlístku. Jak už to u podobných věcí bývá, nikdo s pokračováním moc nepočítal. Velký zájem čtenářů ale způsobil, že se koncem 80. let vyšplhal náklad na 220 tisíc výtisků. Součástí časopisu byly i další seriály jako Polda a Olda, ještěr Rexík, myšky Anča a Pepík a spousta dalších. Stejně jako ABC přežil Čtyřlístek revoluci a dodnes je součástí trhu.
Nezastupitelná role
Jak mrtvé, tak i přeživší počiny měly ve své době zcela nezastupitelnou úlohu. Nešlo jen o zábavu pro děti, ale neformální vzdělávání, které nepostrádalo kvalitu. Byla to okna do světa techniky, přírody i kultury. Ti, kteří se, poslušni technologické evoluce, adaptovat na nové výzvy a nástroje, předávají informace dál a stále nachází nové čtenáře.
Zdroje: RetroMania, DetskeCasopisy, HistorieCtyrlistku
