Přesně dvanáctého dubna 1633 začal v Římě jeden z nejslavnějších procesů historie. Uznávaný astronom Galileo Galilei usedl před obávaný inkviziční soud. Stárnoucí a nemocný vědec musel tvrdě bojovat o holý život kvůli svým převratným názorům na uspořádání vesmíru.
Nebezpečné sledování hvězd
Učenec si na začátku sedmnáctého století sestrojil výkonný dalekohled a namířil ho rovnou na noční oblohu. Velmi rychle objevil měsíční krátery nebo čtyři měsíce obíhající kolem Jupiteru. Tyto objevy ho utvrdily v přesvědčení o pravdivosti starší teorie Mikuláše Koperníka. Zjistil totiž jasně, že středem našeho systému je ve skutečnosti Slunce a my obíháme kolem něj. Katolická církev ale podobné myšlenky tvrdě trestala. Vatikán tehdy trval na výjimečném postavení planety Země a římská inkvizice jen nedlouho předtím poslala na hranici filozofa Giordana Bruna.
Galilei dostal v roce 1616 od mocných kardinálů jasný zákaz šířit myšlenky o nehybném slunečním kotouči. Osobní vědecké ambice ovšem zvítězily nad nutnou opatrností. Vydal velmi populární knihu psanou formou srozumitelného rozhovoru tří vzdělaných mužů a vysvětlil v ní své detailní argumenty pro širší veřejnost. Tradiční církevní pohled tu navíc obhajovala postava s mimořádně slabým rozumem a slepou závislostí na starých autoritách.
Konec dlouholetého přátelství
V této hloupé literární figuře se k astronomově obrovské smůle poznal samotný papež Urban VIII. Dřívější velký příznivec a mocný ochránce italského vědce vzal celé dílo jako smrtelnou osobní urážku. Události nabraly rychlý spád a uražený panovník nařídil okamžité vyšetřování. Sedmdesátiletý muž proto musel přijet do Říma a čelit zcela nekompromisním církevním vyšetřovatelům.
Klíčový soud odstartoval 12. dubna a obžalovaný snášel obrovský tlak vrchního inkvizitora. Vincenzo Maculano da Firenzuola mu opakovaně vyhrožoval fyzickým mučením a nutil ho k úplnému přiznání omylu. Nabízel dohodu o mírnějším trestu výměnou za absolutní poslušnost a veřejné pokání. Učenec nakonec pod tíhou stresu a podlomeného zdraví tlaku komisařů po třech týdnech podlehl. Odevzdal písemné doznání a poprosil o milost s odvoláním na svou vlastní autorskou ješitnost.
Život v domácím vězení
Konečný verdikt padl koncem června a usvědčil zlomeného muže z těžkého kacířství. Původní trest doživotního žaláře vyšetřovatelé nakonec změnili na domácí vězení v luxusnější soukromé vile v Toskánsku. Odsouzený si tu musel pravidelně odříkávat předepsané kajícné žalmy a nesměl dlouho přijímat žádné návštěvy. Trest poslušně přijal a oheň na hranici ho tak pro tentokrát minul. Paradoxem zůstává chybějící podpis tří z deseti inkvizitorů pod finálním rozsudkem.
I přes postupnou ztrátu zraku pracoval na dalších fyzikálních textech prakticky až do své smrti v lednu 1642. Populární historka o vzdorovité větě utroušené cestou od soudu o tom, že se Země přece točí, patří s jistotou do říše mýtů. Katolická církev svůj tehdejší omyl oficiálně přiznala až velmi pozdě. Velká omluva přišla až koncem dvacátého století pod vedením papeže Jana Pavla II.
