Životní příběhy panovníků bývají plné moci i bohatství, kníže Jaromír ale představuje smutnou výjimku. Syn vládce ze slavného přemyslovského rodu zakusil od svých nejbližších to nejhorší myslitelné zacházení. Vlastní bratři ho připravili o mužství i o zrak a většinu dospělosti strávil ve vyhnanství. Nakonec umírá ponížený rukou nájemného vraha.
Ztráta mužství
Narodil se kolem roku 975 do rodiny knížete Boleslava II. Pobožného. Až do svých pětadvaceti let vedl naprosto běžný život urozeného mladíka, učil se bojovat a spravoval otcem svěřené majetky ve východních Čechách. Rodinná idyla skončila nástupem jeho bratra Boleslava III. Ryšavého na přemyslovský trůn. Nový vládce viděl ve svých sourozencích konkurenci a vydal drastický rozkaz k Jaromírově kastraci. Chtěl ho tím vyřadit z nástupnictví a ponížit před tehdejší silně maskulinní společností.
Po tomto zmrzačení musel mladík s matkou a dalším bratrem Oldřichem uprchnout do sousedního Bavorska. V cizině fungoval spíše jako figurka pro mocenské zájmy jiných panovníků. Příležitost k návratu přišla až po pádu krutovlády Boleslava III., kdy se vzbouření čeští předáci rozhodli povolat vyhnance zpět. Jaromír tak poprvé usedl na knížecí stolec a po krátkém vojenském střetu s Poláky si svou pozici upevnil.
Dlouhá léta v žaláři
Na trůnu se udržel do roku 1012. O moc ho tehdy nečekaně připravil jeho vlastní bratr Oldřich s podporou cizích vojsk. Sesazený vládce hledal záchranu v Polsku a později na území Svaté říše římské. Místo pomoci ho tamní král uvrhl do vězení v Utrechtu, kde strávil předlouhých jedenadvacet let. Naději na svobodu přitom nikdy neztratil, a nakonec se opravdu dočkal obratu.
Když císař sesadil a uvěznil Oldřicha, dosadilo říšské vojsko do čela českých zemí na podzim 1033 znovu Jaromíra. Brzy na jaře se ale situace opět obrátila. Oldřich získal svobodu i ztracený knížecí titul a okamžitě tvrdě zakročil proti všem příbuzným. Svého staršího bratra nechal surově oslepit a uvrhl ho do vězení v Lysé nad Labem.
Potupný konec
Oldřich umírá hned na podzim roku 1034 a oslepený muž dostal teoreticky další šanci vládnout. Vyčerpaný a bezdětný kmet se raději dobrovolně vzdal trůnu ve prospěch svého synovce Břetislava. Tímto rozumným krokem chtěl zajistit přežití celého přemyslovského rodu a snad i vlastní klidné stáří. Ani odevzdání moci mu ovšem nezajistilo bezpečí před dávnými nepřáteli.
Nový kníže dostal od odstupujícího strýce jasné varování před vlivným šlechtickým rodem Vršovců. Rozzuřený předák Kochan proto vyslal do Jaromírových komnat najatého vraha. Atentátník si na bezbranného slepce počkal v noci na záchodě a zezadu do něj vrazil ostré kopí. Kníže umírá na následky těžkých poranění břišní dutiny v listopadu roku 1035 a uzavírá se tak jeden z nejsmutnějších osudů naší historie.
