Každá stará stavba, hlavně hrady a podobně rozsáhlé komplexy, přitahují zájem nejen badatelů, ale i záhadologů. Tomu se nevyhnul ani Karlštejn, stejně tak ale ani Pražský hrad. Ten je kontinuálně jednou z nejnavštěvovanějších tuzemských památek. A to jak cizinci, tak i našinci. Ani jedni z nich ale asi netuší, co všechno se schovává přímo pod jejich nohama.
Skryté poklady
Mapu těchto skrytých prostor, ale i proměnu hradu v čase nabízí nová aplikace Pražský hrad archeologický. Dlouhou dobu na ní pracovali experti z Archeologického ústavu Akademie věd, všechny zájemce tak provede i právě tajemným podzemím. Návštěvníci do něj běžně nemají přístup, tato situace se možná v budoucnu změní.
„Pro nás je nejdůležitější, aby archeologie Pražského hradu byla přístupná všem, současně je ale třeba návštěvnický provoz omezit. Tento ruch je pro areál totiž dosti nebezpečný,“ sdělila CNN Prima News vedoucí archeologického průzkumu Pražského hradu Jana Maříková Kubková.
Prostor pod prsty
Aplikace v současnosti ukazuje 3D sken prostoru. Lze v ní zkoumat jednotlivé stavby, číst komentáře k jednotlivým prvkům a také si projíždět časovou osu vývoje. Podzemí skrývá třeba hrobku svatého Víta, dále sklepní prostory jednotlivých budov i Plečnikův prezidentský tunel. Ten spojuje druhé a třetí nádvoří, důvod existence je poměrně jednoduchý. Prezident se totiž při přesunech potřebuje vyhnout náporům veřejnosti.
Další bludiště chodeb je přímo pod Jelením příkopem. Původně šlo o kryt pro komunistického prezidenta Klementa Gottwalda a jeho nejbližší okolí. Jeho rozsah měl původně asi navazovat až na prostory pod Letnou, celý systém ale nebyl nikdy dokončen. Systém má i klimatizaci, nejníže položené prostory dovolují odčerpávat vodu. Dnes je to depozitář.
Artefakty na povrchu
Krom toho, že je Pražský hrad sídlem hlavy státu a největším starobylým hradem světa, skrývá taky řadu záhad a tajemství. Už jen ostroh, na kterém je vystavěn, byl osídlen od neolitu, tedy 9000 let před Kristem. Zajímavá je hlavně oblast pahorku zvaného Žiži, který se nachází na místě dnešního západního průčelí katedrály. I experti se shodují na tom, že je nabit zvláště silnou energii, tzv. geniem loci.
Obelisk a svatý grál
V roce 1928 si Československo připomínalo dekádu své existence, přičemž na třetím nádvoří Pražského hradu byl slavnostně vztyčen obrovský obelisk. Podle záhadologů ale nemá jít jen o památník. Takové megality v minulosti například značily hranice území, případně plnily dokonce obrannou funkci.
Má se pod ním totiž nacházet i hrob neznámého chrabrého vojáka, objevuje se i spojitost se svatým grálem. Ten by se mohl nacházet v již zmíněném podzemí, které není dosud zcela prozkoumáno. Také bylo neustále rozšiřováno, což prováděl jak Tomáš Garrigue Masaryk, tak i komunisté.
Netopýří sál
Zlatým hřebem podzemí má být přírodní jeskyně s věčným ohněm. Věčné lampy jsou známé ze starověkých památek a dodnes vědce matou. Její vchod měl být zasypán v momentě, kdy se začalo se stavbou samotného hradu. Je rozhodně patrné, že celá stavba ještě nevydala všechna svá zákoutí.
Zdroje: Babinet, EpochaPlus, PragueCityLine, Aktualne
