Když se řekne Sedlec, většině se vybaví kostnice. Jenže o pár kroků dál stojí katedrála, která má úplně jiný příběh. Příběh zkázy, odvahy a znovuzrození. Příběh génia, který přišel s vizí, kterou si tehdy málokdo dovedl představit.
Chrám, který pohltil oheň. A čas
Byla to jedna z největších svatyní středověkých Čech. Trojlodní gotická katedrála s ochozem a kaplemi byla postavená v době, kdy Kutná Hora bohatla díky stříbru. Cisterciácké opatství v Sedlci pak patřilo k nejvlivnějším v zemi. Jenže v roce 1421 dorazili husité. A nezůstalo nic. Klášter byl vypálen, katedrála pohlcena plameny.
Zůstala jen skořápka, tichá a rozpadající se, ale natolik monumentální, že si i o dvě stě let později vysloužila od Bohuslava Balbína označení splendissima basilica. Nejskvostnější chrám. I když jen v troskách.
Mladý Santini a odvaha změnit pravidla
Na přelomu 17. a 18. století už byl Sedlec duchovně na dně. Ale tehdejší opat Jindřich Snopek měl sen, chtěl katedrálu obnovit. A měl dost odvahy k tomu, aby mezi slavnými mistry své doby přizval i jednoho neznámého, velmi mladého architekta: Jana Blažeje Santiniho Aichla.
Ten se zapsal do dějin tím, že neudělal kompromis. Nesnažil se ani čistě obnovit gotiku, ani vytvořit nové baroko. Udělal obojí a spojil je. Vymyslel a poprvé zrealizoval styl, který do té doby neexistoval, tedy barokní gotiku. Propojil výšku, napětí a vertikalitu gotiky s pohybem, světlem a emocemi baroka.
„Santini byl vizionář, který měl odvahu dělat věci po svém. Z ruin postavil chrám, který i po třech stech letech působí neuvěřitelně moderně. Sedlecká katedrála má jeho otisk dodnes, je odvážná, sebevědomá a živá. Jsme rádi, že tady lidé kdysi sebrali odvahu a přizvali si sem k renovaci mladého génia s neotřelými nápady. Těžíme z toho až do současnosti,“ říká Radka Krejčí, ředitelka farnosti Kutná Hora – Sedlec.
Santini se tu poprvé naplno rozletěl. Zdejší katedrála se stala prototypem jeho stylu, který později rozvíjel dál, a to například v Želivě, v Kladrubech nebo na Zelené hoře. A Sedlec měl štěstí, že mu uvěřili jako první.
Chrám žije dál. Letos zní jazzem
Po zrušení kláštera v roce 1783 se katedrála stala skladištěm, klášterní budovy připadly tabákové továrně. Přesto nikdy nezmizela z mapy. V roce 1995 byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. O čtrnáct let později byla znovu otevřena veřejnosti. Dnes je živým farním kostelem a připomínkou toho, že i z ruin se dá vystavět něco výjimečného.
Letos katedrála slaví výročí zápisu na seznam UNESCO a udělá to po svém – hudbou. V sobotu 25. října tu vystoupí jazzový kytarista Rudy Linka společně s legendou skandinávského jazzu, pianistou Bobem Stensonem. Jejich koncert není jen kulturní událostí. Je také pokračováním příběhu Sedlce jako místa, kde se nevydávají vyšlapané cesty, ale hledají se nové.
Zdroj: Rozhovor s R. Krejčí, sedlec.info, Destinace.KutnáHora
