Letadlo Concorde bylo britsko-francouzským dopravním letounem schopným letu rychlostí Mach 2 – dvojnásobku rychlosti zvuku. Flotilu provozovaly společně British Airways a Air France a stroj se stal symbolem technologického pokroku i usmíření mezi oběma státy. Éru nadzvukové dopravy však ukončila tragická nehoda v roce 2000.
Letadlo před ním
Konstrukční chyby a nedostatky vedly k tomu, že se celý Concorde AF4590 mířící 25. července 2000 do New Yorku vzňal už krátce po svém startu z Letiště Charlese de Gaulla. Jeho trosky pak zasáhly pařížský hotel, celkem zemřelo 113 lidí, z většiny německých turistů.
Následné vyšetřování ukázalo příčinu v kovové lamele, která spadla na ranvej z letadla startujícího ještě před Concordem. Běžný letoun DC-10 společnosti Continental Airlines startoval asi o 5 minut dřív.
Od pásku k ohni
Z jednoho jeho motoru se uvolnil pásek kovu o délce čtyřicet centimetrů, který Concordu rozřízl pneumatiku. Kusy gumy narazily do křídla, z poškozené nádrže začalo téct palivo. Extrémně hořlavý kerosin vzplanul, oba motory na levé straně byly rázem mimo provoz.
Piloti se snažili katastrofu odvrátit, nejspíš ale nevěděli o skutečném stavu věci. Minutu se snažil doletět na další sousední letiště, stroj ale prakticky nešlo ovládat. Spadli tak na hotel u vesnice Gonesse.
Šrám na pověsti
Jednalo se tak o první katastrofu letadla, které bylo do té chvíle bráno jako spolehlivé. Současně byl Concord vnímán jako symbol luxusu i technické dokonalosti leteckého inženýrství. „Let Concordem je rozhodně jedním z nezapomenutelných zážitků,“ vzpomínal v roce 2015 pro iRozhlas tehdejší politik a publicista Miroslav Macek.
„Vysokou rychlost člověk vnímá zvláště při startu, Concorde opouštěl ranvej při rychlosti kolem 450 kilometrů za hodinu. A pak samozřejmě ten neuvěřitelný, prudký výstup do téměř 20 kilometrů, kdy člověk má dojem, že prostě to letadlo letí kolmo nahoru,“ vysvětlil dále.
14 let od tragédie v Jaroslavli: Češi a Slováci stále vzpomínají na své hrdiny Marka, Vašíčka, Rachůnka a Demitru
Úsvit nového stroje
První letadlo tohoto typu s typickým sklopeným předkem vzlétlo ke zkušebnímu letu během jara 1969. „Konstruktéři stavěli letadla větší, pro víc cestujících, s kvalitnějšími motory a jednou z těch možností právě v takové té euforii bylo, že tedy doprava se musí zrychlit, že bude doprava nadzvuková, že tedy spojení mezi kontinenty bude otázkou hodin,“ vysvětluje situaci průmyslu letecký publicista Martin Salajka.
Flotila pro bohaté
Ve společných službách Air France a British Airways létalo Concordů celkem čtrnáct. Obvyklé trasy byly z Paříže či Londýna do New Yorku, což letoun překonal za 3 a půl hodiny. Ekonomicky to ale byla díra, protože provoz velmi náročný na palivo se nikdy nedostal do černých čísel.
Letadlo využívali hlavně bohatí lidé, kterým nezáleželo na poplatcích, chtěli rychlost a nabídku kvality. V 80. a 90. letech šlo o symbol luxusu a potvrzení společenského postavení. Právě na jeho linkách se totiž potkávali milionáři, sportovní elita nebo umělci.
Zájem zmizel
Po zmíněné katastrofě sice následovalo obnovení letů, nedůvěra společnosti ale udělala své. Zájem prudce opadal, na podzim 2003 tak letěly tyto stroje naposledy. „Ta havárie asi urychlila ten proces, protože je pravda, že Concorde po skoro 30 letech už začínal být starý,“ podotýká Salajka.
Dnes se z Paříže nebo Londýna do New Yorku běžně letí přibližně 7 až 8 hodin. Concorde to zvládl za polovic. Přímý let trval zhruba 3 hodiny a 30 minut – cestující tak mohli v Evropě posnídat a v Americe obědvat. Let byl natolik rychlý, že při přeletu přes časové pásmo člověk „přiletěl dřív, než odletěl“. I v dnešní době s moderními letadly jako Boeing 787 nebo Airbus A350 se takový čas zkrátka nedá zopakovat. Nadzvukový let sice polykal obrovské množství paliva, ale časem předběhl i dnešní dobu.
Naděje na návrat nadzvukových letadel
Ačkoliv od posledního komerčního letu Concordu uplynulo více než dvacet let, touha po nadzvukové dopravě úplně nezmizela. Naopak – zdá se, že znovu ožívá. Hned několik projektů se dnes pokouší navázat na odkaz legendárního stroje.
Největší pozornost dle LiveScience přitahuje americká společnost Boom Supersonic, která testuje prototyp s označením XB-1. Ten už při zkušebním letu úspěšně překonal rychlost zvuku. Firma plánuje vyvinout stroj jménem Overture, který by měl být schopen přepravit až 80 cestujících rychlostí Mach 1,7. První komerční lety by mohly začít během příští dekády.
Na vývoji tichého nadzvukového letadla pracuje také NASA ve spolupráci s firmou Lockheed Martin. Jejich model X-59 má díky speciálnímu tvaru trupu eliminovat typický sonický třesk a umožnit tak nadzvukové lety i nad pevninou. Cílem je, aby nadzvuková doprava jednou nebyla výsadou jen pro oceánské trasy.
Pokusy o návrat se ale neodehrávají jen v USA. Na svých konceptech pracují i vývojáři v Evropě, Číně nebo Japonsku. Ačkoliv žádný z těchto projektů zatím nedosáhl fáze pravidelného provozu, letecký svět opět sní o tom, že cesta přes oceán nebude trvat osm hodin – ale třeba jen tři a půl. Stejně jako kdysi.
Ferdinand I. Dobrotivý: Říkali mu trottel, ale uměl pět jazyků. Jeho korunovace byla v českých dějinách poslední
Zdroje: LiveScience, CeskaTelevize, iRozhlas, Aktualne
.jpg){kind=link}