Michelangelův David: Socha, kterou kdysi odmítli, dnes vydělává miliony a pořád mate odborníky

Ve Florencii stojí socha Davida už přes půl tisíciletí. Vytesaná z jediného kusu mramoru, váží víc než náklaďák a znají ji i ti, kteří o umění v životě neslyšeli. David od Michelangela je víc než jen socha.

REKLAMA

Kus mramoru, který odmítli dva sochaři

Bylo 13. září 1501, když tehdy šestadvacetiletý Michelangelo Buonarroti začal tesat Davida. Dostal k dispozici obří blok kararského mramoru, o který předtím zlomili dláto hned dva jiní umělci.

Agostino di Duccio i Antonio Rossellino práci vzdali. Buď kvůli vadám materiálu, nebo proto, že jim přišel nepoužitelný. Michelangelo se nezalekl a z kamene, který ležel venku téměř 40 let, nakonec vytvořil jednu z největších ikon západního umění.

Socha měří 5,17 metru a váží přes 5,6 tuny. Tři roky práce, žádné moderní nástroje. A výsledek? Nadčasový.

Ne po bitvě, ale těsně před ní

Davidův příběh zná většina lidí. Mladík porazí obra Goliáše pomocí praku. A právě tento moment ztvárňovali umělci po staletí. Všichni ho ukazovali jako vítěze s uťatou hlavou nepřítele. Michelangelo to ale udělal jinak. Zobrazil Davida těsně před soubojem, v napětí. „Výraz jeho tváře je plný úzkosti,“ píše Mental Floss.

Zvláštní pozornost přitahuje Davidova pravá ruka. Je totiž výrazně větší než levá. Teorií je několik. Podle jedné má symbolizovat sílu, podle jiné jde o odkaz na biblický význam jména David.

A pak je tu verze z knihy L’Altro David, kde italští historici tvrdí, že v ruce drží skrytou zbraň, něco jako mini katapult. Ať už je pravda jakákoli, z Davida se stal symbol nejen umělecký, ale i politický.

Královna zakrývala, turisté fotí, stát a město se hádají

Původně měl stát vysoko na florentské katedrále. Jenže když byl hotový, bylo jasné, že takové dílo musí být vidět zblízka. O tom, kam ho umístit, rozhodovala zvláštní komise, ve které seděli i Leonardo da Vinci nebo Botticelli.

Socha nakonec skončila před radnicí, a to na Palazzo Vecchio. A bylo to čistě politické rozhodnutí. „Postavení Davida na Piazza della Signoria bylo symbolem síly florentské republiky,“ připomíná Visit Tuscany.

Jenže ne každému se nahota mramorového hrdiny líbila. Když v roce 1857 dostala repliku Davida darem britská královna Viktorie, nechala jeho genitálie překrýt fíkovým listem. Ano, i umění může být pro některé trochu moc…

Dnes je originál v Galleria dell’Accademia, na náměstí stojí jeho kopie. A přestože je socha stará přes 500 let, stále budí emoce. Město Florencie a italský stát se dodnes přou, komu David vlastně patří. Město tvrdí, že ho zaplatilo. Stát oponuje, že ho chrání a vydělává na vstupném. „Ročně vynese David zhruba osm milionů eur. A všechny peníze jdou státu,“ uvedla CNN.

Zdroj: Vam.ac.uk, Britannica, Accademia, Deník

Mohlo by vás zajímat:
Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Jana Novotná
Jana Novotná
Jsem mladá blogerka, co se věnuje historii, lifestylu a světu celebrit. Baví mě sledovat, co je zrovna trendy porovnávat s minulostí, a sdílet to s ostatními, ať už jde o nové módní kousky, nebo novinky z červeného koberce. Psaní se věnuji od roku 2021 jako freelancerka.

Další články
Související

Vykradl desítky obchodů a léta unikal policii. Koudela si jako první český lupič nechal plastickou operací změnit tvář

Kasař Josef Koudela vykradl desítky trezorů a před pražskými detektivy ho chránila plastika obličeje. Z cely smrti odešel v květnu 1945 a navždy zmizel.

Lidé platili za pohled na její chlupatou tvář. Manžel ji vystavoval jako opičí ženu zaživa i po smrti

Julia Pastrana se v 19. století proslavila mimořádným talentem i vzácným ochlupením celého těla. JeJí neuvěřitelný osud měl po smrti temnou dohru.

Železná tyč mu proletěla hlavou a přežil. Z váženého předáka se po nehodě stal hrubý a prchlivý muž

Železniční předák Phineas Gage utrpěl v roce 1848 fatální poranění hlavy. Úraz ocelovou tyčí poškodil lalok a trvale změnil schopnost ovládat emoce.

Kat Wohlschlager věšel lidi pro císaře i Masaryka. Po 28. říjnu 1918 dostával 15 tisíc korun ročně a 500 za popravu

Leopold Wohlschlager pracoval jako státní popravčí pro rakouskou monarchii i Masarykovu republiku. Vyučený zlatník vykonal během své kariéry 24 exekucí.

Václav Havel na Hrádečku odmítl prodat bony příslušníkovi kriminálky. V roce 1976 za ním přijel kvůli autu

Síť prodejen Tuzex nabízela od roku 1957 nedostupné západní zboží. Zákazníci za něj platili bony, které na ulicích prodávali překupníci a veksláci.

Zloději si na domy malovali křídou značky, kterým ostatní nerozuměli. Prozrazovaly, kde bydlí starosta či soudce

Zloději a tuláci se v minulosti dorozumívali tajnými symboly na fasádách domů. Kresby křídou policie sbírala a rakouský soudce Hans Gross vědecky zkoumal.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA