Náš nejslavnější panovník, římský král a císař Karel IV., pojal za svou životní dráhu celkem čtyři manželky. V každém případě se jednalo především o politický nástroj a kapitál. I tak šlo však většinou o harmonické vztahy, nikoli tedy jen „sňatky z rozumu“. Příběhy všech čtyř manželek odráží vysoce turbulentní středověké prostředí.
První a nejmilovanější
Blanka z Valois (1316-1348) byla pokřtěna jako Markéta. Šlo o dceru hraběte Karla z Valois a jeho třetí ženy Mahaut z Châtillonu. Vyrůstala na francouzském královském dvoře a byla sestřenkou Karla IV. Sličného. Byla údajně plavovlasá, pohledná, její poddaní ji uznávali a milovali.
Svou povahou a chováním dopomohla Karlovi k vysoké popularitě v českých zemích. I když byl sňatek domluvený, vyšel lépe, než mohl kdokoli předpokládat. „O jejich citovém vztahu vypovídá také relace o Karlově návštěvě ve Francii v roce 1378. Podle ní projevil nemocný císař přání setkat se s vévodkyní Isabelou z Valois, sestrou jeho první ženy, která žila stranou dvorského života.“
„Autor relace napsal, že se oba silně rozplakali při vzpomínce na Karlovu první ženu Blanku,“ cituje web Muzea Karlova mostu. Blanka totiž zemřela nečekaně 1. srpna 1348. Mělo to být po krátké nemoci ve věku pouhých 32 let. Je pohřbena ve svatém Vítu, příčina je ale dodnes spíš záhadou.
Tragický politický tah
Druhá manželka, Anna Falcká, bylo dcerou rýnského falckraběte Rudolfa II. a Anny Korutanské. Sňatek byl čistě politickým nástrojem, protože Karel potřeboval alianci s rodem Wittelsbachů. Podporovali jeho protikandidáta na římský trůn. Vzali se na jaře 1349, Anně bylo 20 let, krásná a nezadaná.
Stala se matkou vytouženého mužského dědice Václava, který však v pouhých dvou letech podlehl bakteriální infekci. I když se o svazku moc pramenů nedochovalo, měl probíhat celkem harmonicky. Karel IV. na podzim roku 1350 onemocněl a několik měsíců strávil na lůžku. Dle dobových legend mu měla Anna podat „zkažený nápoj lásky“.
I Anna je pohřbena v katedrále sv. Víta, skonala už ve 23 letech 2. února 1353. Jak uvádí většina verzí, zlomila si vaz při pádu z koně. Existují ještě zkazky, že se utrápila kvůli synově smrti.
V Jeruzalémě objevili hráz z doby biblických králů. Má jít o místo, kde Ježíš uzdravil slepce
Matka následníka
S Annou Svídnickou, jedinou dcerou svídnického knížete Jindřicha II. a uherské princezny Kateřiny přichází Karlovi IV. konečně následník. Původně byla Anna zaslíbena právě jeho synovi. Když ale zemřel jak Václav, tak i Anna Falcká, pojal Karel Svídnickou za ženu sám, bylo jí teprve 14.
Dcera Anny Alžběta Lucemburská se provdala za Albrechta III. Habsburského. Václav IV. se stal českým a římským králem, byl to tak vytoužený Karlův potomek. Poslední, bezejmenný syn přišel na svět 11. července 1362, ale zemřel při porodu, stejně jako jeho matka.
Svídnická měla být Karlovou nejoblíbenější chotí, šlo o vzdělanou a dosti inteligentní ženu. Její smrt Karla silně zasáhla, truchlil celé měsíce, kdy se prakticky uzavřel před světem. Českému království tím připadlo Svídnicko, Javorsko i Dolní Lužice.
Nejdéle u moci
Svazek s dcerou pomořanského vévody Bogislava V. a Alžběty Piastovny měl diplomatické motivy. Věkový rozdíl byl 30 let, jí bylo cca 17 a Karlovi 47. Čtyři z jejích šesti dětí se dožily dospělosti, sama byla popsána jako urostlá a silná žena kypící zdravím. Povahově sebevědomá, rázná, lišila se tak od předchozích „jemných“ manželek panovníka.
„Navíc jen jediná žena v království trhá pancíře a láme meče. A to je císařovna,“ konstatuje Vlastimil Brodský jako Karel IV. v muzikálu Noc na Karlštejně. Statnou postavu císařovny lze dle Prima Zoom přisoudit tomu, že se věnovala mnoha aktivitám, které bychom dnes označili za sport. Běhala, střílela z luku, jezdila na koni. Na trůnu strávila celkem 15 let, svého chotě jako jediná přežila. Jako předchozí manželky je pochována v katedrále svatého Víta.
Životní osud herečky Anny Letenské (†38): Gestapo ji zatklo po poslední klapce, poté byla popravena
Zdroje: Denik, MuzeumKarlovaMostu, Lifee, PrimaZoom
