Je to přesně 81 let od chvíle, kdy se nad Prahou zatáhlo nebe bombardéry. Američtí letci v domnění, že srovnávají se zemí německé Drážďany, vysypali 152 tun výbušnin na české hlavní město. Během několika minut se Vinohrady a Karlovo náměstí proměnily v hořící past. Tato nešťastná událost má na kontě 701 mrtvých a tisíce lidí bez střechy nad hlavou.
Osudová chyba navigace
Americké velení vyslalo 14. února 1945 do vzduchu armádu bombardérů s jasným cílem v Německu. Nad Nizozemskem se však počasí zhoršilo a silný severozápadní vítr odvál část svazu z kurzu. Zásadní moment nastal ve chvíli, kdy hlavnímu navigátorovi Haroldu L. Brownovi selhal palubní radar. Musel se orientovat pouze podle mapy a hodinek.
Železniční tratě u Plzně připomínaly ty u Drážďan a navedly piloty přímo nad Prahu. Město na Vltavě vypadalo z výšky podobně jako saská metropole na Labi.
Tušili, že letí špatně
Na palubách některých bombardérů panovalo napětí. Část letců poznala, že pod nimi leží jiné město. Přísný rádiový klid však znemožnil varovat velení a zastavit útok.
„Já věděl, že letíme blbě, a řekl jsem to našemu pilotovi Samovi. Hele, my neletíme na Drážďany, máme špatnej kurz, podle mě letíme na Prahu,“ uvedl v roce 2007 pro média navigátor Nunzio Addabbo. Informace se k vedoucímu stroji však nedostala, bomby musely ven.
Sirény zněly pozdě
Varování přišlo pro obyvatele Prahy na poslední chvíli. Sirény se rozezněly pouhých pět minut před dopadem první pumy. Většina lidí zůstala v bytech nebo na ulici. Byli zvyklí na časté plané poplachy a věřili, že se jim válka opět vyhne. Tentokrát se mýlili.
„My jsme do krytu nikdy nechodili, naši si dělali srandu ze sousedek, které běžely vždycky do krytu. My jsme vůbec nevěřili tomu, že by se tady mohla nějaká letadla s bombami v Praze objevit,“ vzpomínala pro Český rozhlas Jiřina Bendová.
Peklo trvalo devět minut. Mezi 12:25 a 12:34 dopadaly na město stovky tříštivých a zápalných pum. Zásahy dostaly Vinohrady, Smíchov, Nusle i Podolí.
Smrt v krytu i na ulici
Následky byly katastrofální. Emauzský klášter se proměnil v ruiny. Mezi oběťmi byla i dcera malíře Josefa Lady. Tragédie zasáhla i ty, kteří se ukryli. Na Karlově náměstí dostal jeden kryt přímý zásah a pohřbil v sobě přes 200 lidí.
Tlaková vlna zabíjela i bez střepin a ničila vše v okolí. Tisíce Pražanů přišly během okamžiku o domov. Záchranné práce komplikoval nedostatek materiálu i chaos.
Poslední oběti vydala země až po desetiletích. V roce 1971 objevili dělníci při výkopových pracích na Vinohradské třídě zasypaný sklep. Uvnitř ležely kosterní pozůstatky 23 lidí. Ti nálet přežili, ale zemřeli uvězněni pod troskami domu. Dodnes jde o jizvu na tváři Prahy, kterou ani 81 let zcela nezahojilo.
👉🏻 Další historické zajímavosti.
