Byl jako blesk z čistého nebe. Pakt uzavřený v Moskvě německým ministrem zahraničí Joachimem von Ribbentropem a sovětským předsedou vlády Vjačeslavem Molotovovem fakticky otevřel dveře druhé světové války a přepsal mapu Evropy. Šlo o velmi dramatické jednání, jehož kořeny a motivaci je však třeba hledat ve francouzském Versailles.
Na evropské periferii
Mírová smlouva z Versailles řešila následky první světové války, tedy prvního konfliktu světového rozsahu. Jejími důsledky bylo také odsunutí Německa a SSSR na „vedlejší kolej“ evropského dění. Stalin pak nahradil komisaře Maxima Litvinova právě Vjašeslavem Michajlovičem Molotovem.
Francie ani Británie neměly dle Reflexu zvláštní touhu uzavírat se SSSR seriózní dohody. Sověti se současně nechtěli nechat dotlačit k válce proti Německu. Sovětská vláda navrhla západu vyslání delegací do Moskvy. Tam ovšem dorazily zcela podružné osoby jako penzionovaný generál Reginald Plankett Earl Drax. Přítomní měli sice mandát jednat, nikoli ale cokoli reálně rozhodnout.
Jednání za tři hodiny
Letadlo s německým ministrem zahraničí Joachimem von Ribbentropem přistálo v Moskvě 23. srpna 1939. Hitlerův vyslanec absolutně neztrácel čas, s předsedou Sovětské vlády jednal už za tři hodiny. Pakt byl podepsán po krátkém odpočinku ve dvě hodiny ráno 24. srpna. Jako jedinou komplikaci uvádí Aktuálně Stalinův zájem o celé Lotyšsko na poslední chvíli.
Ribbentrop tedy odeslal z místního velvyslanectví depeši do Berlína a počkal si na Hitlerovo: „Ano, souhlasím.“ První rozhovor obou politiků probíhal jak za přítomnosti Stalina, tak i německého vyslance knížete von der Schulenburga. „Tím Stalin přímo umožnil napadnout 1. září 1939 Polsko a sám pak zaútočil z druhé strany,“ uvedl pro iRozhlas historik Lukáš Pachta.
Rozdělení Evropy
Stalina přitom nezajímalo ani tak dohodnutí neútočení, to bylo formální. Jeho prioritou bylo rozdělení evropských sfér vlivu. To byla mnohem zákeřnější část, kdy si Německo a SSSR dělily Evropu. Existenci paktu navíc Sověti tvrdošíjně popírali až do Gorbačovovy glasnosti. Tedy politiky Michala Gorbačovova v 80. letech, která prosazovala maximální otevřenost činnosti státních orgánů.
Státy pod vlivem
SSSR měl mít kontrolu nad Lotyšskem, Estonskem a Finskem, Německo získalo Litvu a Gdaňsko. Polsko podle Jewish Virtual Library „rozsekli“ na tři hlavní sféry vlivu. Hranici měly tvořit linie řek Narew, Visly a San. Základní fakt, tedy existence Polska jako státu, měl být ještě věcí jednání.
Invaze bez čekání
Německo napadlo Polsko týden po jednání, SSSR si ještě počkalo na schválení paktu Nejvyšším sovětem. V Brestu pak Sověti a Němci uspořádali společnou vojenskou přehlídku, kdy wehrmacht předal město Rudé armádě.
Kooperace a konec
SSSR těžil ze spolupráce s nacisty půjčkami od německých bank a od Říše kupoval vojenskou techniku. Opačně putovaly obrovské zásoby suroviny. Ostatně i dnes se Rusku přezdívá „benzinová pumpa převlečená za stát“. Hitler ale neměl nikdy v úmyslu dodržovat pakt po dekády. Nakonec chtěl na SSSR zaútočit a udělat z něj jen další životní prostor pro Němce.
Ochránce Židů, nebo duševně nemocný sluha? Příběh pražského Golema dodnes fascinuje
Zdroje: Reflex, Aktualne, JewishVirtualLibrary, iRozhlas
