Král Ludvík XIII.: Na trůn ho v devíti poslala vražda, lásku od matky nikdy nezažil, a nakonec ji vyhnal

Když se 27. září 1601 narodil Ludvík XIII., nikdo netušil, že z něj jednou bude král, který položí základy silné Francie. Život mu ale rozhodně nenadělil snadné karty. Ztráta otce, chladná matka, nešťastné manželství i chronická nemoc ho provázely od dětství. A přesto dokázal víc, než mu dnes historie přiznává.

REKLAMA

Opuštěný princ, z kterého se stal král v devíti letech

Ludvík XIII. přišel o otce jako malý chlapec. Krále Jindřicha IV. ubodal v roce 1610 náboženský fanatik přímo v ulicích Paříže. Tehdy bylo Ludvíkovi teprve osm let. O rok později už seděl na trůnu.

Jenže to neznamenalo, že by vládl. Všechno za něj řídila jeho matka, Marie Medičejská. Ta ale syna držela stranou a víc důvěřovala svým italským přátelům. Malý Ludvík žil v paláci plném intrik, kde byl spíš na obtíž. A aby toho nebylo málo, jeho matka otevřeně nadržovala jeho mladšímu bratrovi.

Ve třinácti letech byl sice prohlášen plnoletým, ale skutečnou moc si vzal až v šestnácti. Tehdy se rozhodl jednat. Nařídil zatčení vlivného Conciniho, muže, který ovládal dvůr. A když se bránil, nechal ho zastřelit. Conciniho manželku pak poslal na popraviště. Matku pak vyhnal z paláce.

Bolesti, hudba a královna, kterou nemiloval

Ludvík XIII. byl křehký, ale zároveň tvrdohlavý muž. Trápila ho vážná nemoc, zřejmě Crohnova choroba. Kvůli té ležel často celé týdny v posteli s bolestmi břicha. Měl potíže s řečí a byl plachý, což ho od dětství izolovalo od okolí. O to víc miloval hudbu a malování.

Do manželství ho přinutila matka, když mu bylo třináct. Jeho nevěstou se stala Anna Rakouská, španělská princezna, kterou si nikdy pořádně neoblíbil. Manželství bylo od začátku chladné. Král měl raději své mužské oblíbence, zatímco Anna žila vlastním životem. Když navíc jednou potratila, Ludvík jí to nikdy neodpustil.

Nakonec po více než 20 letech bezdětného manželství se jim v roce 1638 narodil syn. Došlo k tomu během neplánovaného nocování v Annině paláci, když Ludvíka zastihla bouřka. Narodil se Ludvík XIV., budoucí Král Slunce.

Kardinál, mušketýři a tajné intriky

Alexandre Dumas ve svém románu Tři mušketýři vykreslil Ludvíka jako slabého a žárlivého krále, který byl jen figurkou mocného kardinála Richelieua. Jenže realita byla jiná.

Ludvík a Richelieu tvořili neobvyklý pár. Kardinál byl mozek, král měl poslední slovo. Panovala mezi nimi nedůvěra, ale oba věděli, že jeden bez druhého by nezvládli udržet Francii pohromadě. Vytvořili spolu silný stát a potlačili protestantská povstání. Pustili se i do třicetileté války, aby oslabili moc Habsburků.

Za vlády Ludvíka XIII. také vznikla slavná jednotka královských mušketýrů. Právě jejich kapitán, pan de Troisville, inspiroval Dumasova pana de Tréville. A to není všechno. Ludvík stál za vznikem Francouzské akademie i prvního královského zámku ve Versailles, který si nechal postavit kvůli své lásce k lovu.

Král, který změnil Francii navzdory bolesti

Ludvík XIII. zemřel ve 41 letech, ztrápený nemocí a vyčerpaný životem. Přesto stihl změnit podobu Francie. Jeho vláda dala vzniknout modernímu státu s propracovanou správou, armádou i diplomacií.

Zdroj: Deník.cz, Dějiny.cz, Stoplusjednička

Marie Kučerová, DiS.
Marie Kučerová, DiS.
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

Anna Falcká: Královna, která přišla Karlovi IV. vhod. Miloval ji, ale přišla brzy o všechno

Anna Falcká byla krásná, mladá a měla mocného otce. A i když šlo původně o sňatek z rozumu, vznikl z něj skutečný vztah. Jenže ani láska nedokáže porazit osud.

Stanislav Petrov: Muž, který zachránil svět. Před 40 lety zabránil náhodou jaderné válce

V roce 1983 se svět ocitl na pokraji jaderné katastrofy. Sovětský systém hlásil odpálení amerických jaderných střel. Ve svých rukou to měl Stanislav Petrov.

Druhá pražská defenestrace 1483: Zapomenutý převrat, kdy Praha krvavě bránila husitství a změnila dějiny

Druhá pražská defenestrace je mnohokrát opomíjená. Mezi dvěma "sestrami" byla poměrně anomální, současně ale i nejkrvavější.

Jeho Ferda Mravenec nebyl vůbec pro děti. Ondřej Sekora stál u zrodu českého ragby a kvůli lásce skončil v táboře

Ondřej Sekora je pro našince spojen hlavně s postavou Ferdy Mravence. Právě on k nám ale z Francie přinesl i ragby a pískal jeho první zápas.

Karel Kuttelwascher: V Británii oslavovaný letecký hrdina, v Československu téměř neznámé jméno

Mezi ostatními letci Kuttelwascher zapadl, protože emigroval a zemřel téměř jako mladík. Jak se jeden z nejlepších letců 2. světové války dostal do kokpitu?

Volební právo jen pro bohaté. Češi to v roce 1905 odmítli a vyšli do ulic

Všeobecné volební právo bylo pro Rakousko-Uhersko zlomem. Masové demonstrace z roku 1905 nakonec přiměly císaře Františka Josefa I. ke změně.