Masaryk ještě neřekl poslední slovo. V polovině září otevře prezident jeho dopis

Přesně dvacet let leží v Národním archivu zapečetěná obálka, o níž se tvrdí, že ukrývá poslední slova Tomáše Garrigua Masaryka (†87). Její otevření proběhne už 19. září v Lánech, za přítomnosti prezidenta Petra Pavla. Co Masaryk krátce před smrtí vzkázal svému synovi, a možná i celému národu?

REKLAMA

Slova, která mohla zmizet. Ale nezmizela

Vše začalo v září 1937. Masaryk tehdy prodělal mozkovou mrtvici a jeho zdravotní stav se prudce zhoršil. Přesto nastal okamžik, kdy se mu na pár dní ulevilo. A právě v tu chvíli měl synu Janovi nadiktovat několik vět. Slabý, ale při vědomí. Věty, které byly možná soukromým rozloučením, a možná něčím mnohem víc.

Zápis od té doby putoval Evropou. Nejprve s Janem Masarykem do Londýna, pak přes Skotsko a Francii, až se nakonec dostal zpět do Československa. V roce 2005 jej archiváři převzali od Antonína Suma, někdejšího tajemníka Jana Masaryka. Obálka dostala razítko a poznámku „neotvírat do roku 2025“. A od té doby čeká.

„Řekl, že se na tom dohodl s vnučkami Masaryka, Annou a Herbertou. Že chtějí počkat. Proč právě dvacet let? To už Sum nevysvětlil,“ popsal pro iROZHLAS.cz historik Jiří Křesťan z Národního archivu, který dnes na obálku osobně dohlíží. Sum mu měl také sdělit, že slova zapsal u otcova smrtelného lože právě syn Jan.

Tajemství pod pečetí

Dnes leží obálka v přísně střežené místnosti na Chodovci. Bílá, formát A5, s několika razítky. Vedle ní se v regálu skrývá třeba posmrtná maska významného umělce nebo řády Ludvíka Svobody. Ale právě tenhle nenápadný kus papíru vyvolává největší pozornost.

Co přesně obsahuje, neví nikdo z žijících lidí. Zůstává tak prostor pro domněnky. Jde o osobní poselství, filozofické zamyšlení, nebo snad komentář k tehdejší politice? „Je nepravděpodobné, že by šlo o nějaký skandál. Spíš o sdělení, které měl prezident potřebu říct. Třeba i s vědomím, že se jednou otevře,“ míní Křesťan.

Historici odhadují, že dopis mohl vzniknout 5. září 1937. Tedy v den, kdy Masaryka navštívil Edvard Beneš a Jan Masaryk byl při tom. „Mohlo to být pár vět. Možná jen gesto,“ říká archivář.

Otevře se před celým národem

Obálka bude slavnostně otevřena 19. září 2025 na zámku v Lánech. Přímo u toho bude prezident Petr Pavel, zástupci Národního archivu, historici i členové Masarykovy rodiny. Přenos zajistí Radiožurnál.

Příběh obálky je možné sledovat i na webu tajemnaobalka.cz, kde se sbírají tipy veřejnosti, co by Masaryk mohl napsat. Jsou tam i dosud nepublikované fotografie a ukázky z jeho projevů. O obsah se zajímá i mladší generace, která Masaryka zná už jen z učebnic.

Ať už bude obsah jakýkoliv, jisté je jedno. Zakladatel republiky promluví ještě jednou. Tentokrát z obálky, která mohla zůstat zapomenutá.

Marie Kučerová
Marie Kučerová
Psaní mě provází už několik let – od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

Desítka silných filmů podle skutečných událostí, které stojí za vidění: Četa, Schindlerův seznam a další

Deset silných filmů podle skutečných událostí. Od válečných dramat po inspirativní příběhy, které vás zasáhnou i pobaví.

Matka Tereza mezi svatostí a kritikou: Světice, která oslavovala utrpení a přijímala peníze od diktátorů

Matka Tereza je na jedné straně vnímána jako řeholnice pomáhající chudým, na druhé straně ale propagovala chudobu i bolest.

Životní osud herečky Anny Letenské (†38): Gestapo ji zatklo po poslední klapce, poté byla popravena

Anna Letenská se nepřímo díky manželovi zapojila do odboje, pomoc při skrývání lékaře Lyčky ji stála život. Gestapo ji zatklo hned po dotočení poslední scény.

Čtyři ženy Karla IV.: První láska, záhadná smrt, manželství s dívkou určenou pro syna i rázná císařovna

I když šlo u císařových sňatků prakticky vždycky o politický tah, měli oba partneři většinou štěstí na poměrně harmonické manželství. Kdo byly ženy Karla IV.?

Stížný list proti upálení Jana Husa: Před 610 lety šlechta poslala do Kostnice tvrdý odkaz

Když byl v červenci 1415 v Kostnici upálen mistr Jan Hus, nenechalo to šlechtu v klidu. Jen o pár týdnů později sepsali páni a vladykové list.

Život v Protektorátu po 1. září 1939: Strach, méně chleba a žádná svoboda. Přesto lidé dokázali žít a držet pohromadě

Život za Protektorátu byl pro Čechy i Moravu ve znamení hned několika silných omezení. Nejhorší byl ale všudypřítomný strach ve společnosti.