Padesát let od tragédie v Brně: Květinářka chtěla zachránit muže, pohltila ji zem

Právě uplynulo padesát let od tragické události v Brně. Zcela běžné čekání na tramvaj se vteřinu po vteřině změnilo v absolutní horor. Pětačtyřicetiletá květinářka Marie Bartošová zaplatila za snahu zachránit život cizímu muži tu nejvyšší myslitelnou cenu. Pod jejíma nohama se doslova otevřela zem a ona navždy zmizela v temném labyrintu podzemních chodeb.

REKLAMA

Nedělní dopoledne

Patnáctý únor roku 1976 probíhal v brněnské Pekařské ulici naprosto klidně. Cestující postávali na ostrůvku před nemocnicí u svaté Anny a vyhlíželi přijíždějící spoj. Nikdo z přítomných lidí neměl nejmenší tušení o masivní destrukci probíhající přímo pod úrovní dlažebních kostek.

Historické potrubí pocházející z roku 1872 skrytě prasklo. Voda z něj pod velkým tlakem tryskala plných sedm dní a vymlela tři sta kubíků podložní hlíny. Pod ulicí vznikla obrovská dutina o objemu šestnácti metrů krychlových. Tlak seshora narušená klenba logicky nevydržela a celý chodník se zřítil do hlubiny.

Pád do prázdna

Jako první se do kráteru propadl osmapadesátiletý Miroslav Šudák. Pětačtyřicetiletá Marie Bartošová prodávala kousek opodál řezané květiny. Zaregistrovala mužův pád a bez váhání přispěchala na pomoc. Udělala však osudový krok a okamžitě se zřítila do propasti za ním.

Bartošová se při pádu dokázala zachytit obnažených podzemních kabelů. Zoufale se jich držela, fyzické síly ji však po krátké chvíli opustily. Zmizela v kalné vodě a mazlavém bahně. Na místo tragédie s houkajícími sirénami dorazily dva hasičské vozy a celkem třináct připravených záchranářů.

„Na místě zjistili, že se na tramvajovém ostrůvku u nemocnice propadl chodník a v jámě zůstal muž a jedna žena. Hasiči muže pomocí žebříku vytáhli ven,“ upřesnil tehdejší mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška pro Brněnský deník Rovnost. Šudák tak o pověstný vlas unikl jisté smrti.

Marné hledání v podzemí

Záchranná akce se bleskově změnila v zoufalé pátrání po utonulé ženě. Hasiči v mimořádně sychravém únorovém počasí vykopali na místě neštěstí ještě větší jámu a prohledávali prostor dvanáct hodin. Na základnu odjeli vyčerpaní až těsně před půlnocí. Obrovské úsilí záchranných složek skončilo bez úspěchu.

Odborníci z brněnské vodárny následně nasadili do pátrání speciální techniku. Zkontrolovali trasu potrubí i všechny přilehlé kanalizační stoky. Pracovníci postupovali kilometr po kilometru a došli až k čistírně odpadních vod v nedalekých Modřicích na Brněnsku.

Tělo prodavačky květin se doslova vypařilo. Známý badatel a uznávaný znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda měl pro tuto záhadu logické vysvětlení. Silný proud unikající vody podle něj strhl lidské ostatky do některé z dalších obřích kaveren vyhloubených v měkkých spraších.

Tragická událost měla i jeden ryze praktický dopad na další chod moravské metropole. Magistrát nařídil systematické mapování a důkladný průzkum celého spletitého brněnského podzemí. Cílem rozsáhlého projektu bylo primárně zabránit opakování podobných nehod.

Zametení pod koberec

Komunistický aparát zareagoval na tragédii s typickou chladnokrevností. Úřady se snažily záležitost utajit a definitivně vymazat z veřejného prostoru. Vdovec oficiálně požádal Národní výbor o adekvátní odškodnění a drobný finanční příspěvek na pamětní desku. Žádost tehdejší funkcionáři arogantně smetli ze stolu. Zachráněný Miroslav Šudák dostal odškodné čtyři tisíce tři sta patnáct korun a padesát haléřů za zničené osobní věci a ušlý zisk až dlouhé roky po sametové revoluci.

Nálezy bez potvrzení

Zlom v případu přinesl až rok 1992. Dělníci narazili při likvidaci černé skládky u kanalizační výpusti v Kšírově ulici na fragmenty těla a malý zbytek dámských kalhot se specifickým střihem. O pouhých několik měsíců později vydala řeka Svitava v Černovicích i lidskou lebku.

Kriminalisté v roce 1994 případ definitivně uzavřeli s konstatováním, že ostatky patří pohřešované květinářce. Moderní testy DNA ale policisté nikdy neprovedli. Identita nalezených kostí tak i po padesáti letech zůstává trvalou a bolestivou záhadou. Dnes nevinnou oběť připomíná alespoň zlatým písmem vyrytý nápis a leštěná mramorová deska na fasádě domu v Pekařské ulici.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (brnensky.denik, ct24.ceskatelevize, encyklopedie.brna).

Přidat kroniqa.cz na seznam

Marie Kučerová
Marie Kučerová
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

Před 272 lety stát poprvé ocejchoval poddané jako dobytek. Marie Terezie se s nikým nemazala

Marie Terezie zavedla 17. února 1754 první sčítání lidu. Chtěla peníze a vojáky, ale narazila na tvrdý odpor církve i šlechty.

118 mrtvých, záhadné zelené světlo a zákaz mluvit. Komunisté se báli pravdy o Stéblové

Nejtragičtější železniční nehoda české historie si vyžádala 118 životů. U Stéblové selhal lidský faktor i technika, následky zhoršil požár a mlčení režimu.

Prokletí faraonů: Otevřel Tutanchamonovu hrobku a zemřel. Lorda Herberta zabilo obyčejné holení

Před 103 lety Howard Carter otevřel Tutanchamonovu hrobku. Následná smrt lorda Carnarvona odstartovala legendu o prokletí faraonů.

Oči plačící matky pochopila až po letech. Zemřela Zuzana Marešová, jedno z posledních žijících Wintonových dětí

Ve věku 94 let dnes zemřela paní Zuzana Marešová, jedno z posledních žijících dětí zachráněných sirem Nicholasem Wintonem.

Žádná vražda ani prasklý měchýř. Tycho Brahe neměl nos ze zlata a analýza po 400 letech prokázala, že nebyl otráven

Tycho Brahe nezemřel na prasklý měchýř ani na otravu rtutí. Analýza z roku 2012 ukázala, že jeho nos byl z mosazi a příčina smrti byla přirozená.

Třicetkrát silnější než Hirošima. Před 13 lety explodoval nad Ruskem meteorit, jehož tajemství odhalili Češi

Před 13 lety explodoval nad Čeljabinskem meteorit silou 30 atomových bomb. Zranil 1500 lidí a způsobil miliardové škody. Zásadní data o něm získali Češi.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA