Bylo slunečné letní dopoledne, když se nad městem rozezněly sirény a začalo peklo. Psal se 25. srpen 1944. Brno se poprvé ocitlo pod těžkým náletem amerických bombardérů, které mířily na nacistické továrny. Místo toho ale pustošily celé čtvrti. Zahynuly stovky lidí, další tisíce přišly o domov.
Brno mělo být jen „náhradní cíl“. Bomby ale změnily jeho tvář navždy
Byl to první americký nálet na Brno. Nad město se sneslo víc než tři sta bombardérů B-17 a B-24, které mířily na továrny vyrábějící letecké motory, Zbrojovku i letiště v Černovicích. Jenže kobercové bombardování se neřídí přesností, pumy dopadly i na obytné domy. Těžce zasažené byly části Brna Juliánov, Židenice, Slatina, Líšeň a Cejl.
Zahynulo přes dvě stovky lidí. Někteří byli doma, jiní na ulici. Památku třiceti osmi z nich dodnes připomíná pomník u židenického hřbitova. Těžko si představit, co se v těch chvílích dělo. Město se během několika minut proměnilo v trosky.
Nešlo jen o továrny. Vzdušný útok měl být i varováním
Cílem náletu byly takzvané strategické body. Nacisté měli v Brně klíčové výrobny, právě odsud se vyráběly motory pro letadla Luftwaffe. Američané si ale pamatovali i to, že z černovického letiště vzlétly 1. září 1939 první německé stroje, které zaútočily na Polsko. Tehdy začala druhá světová válka.
Letouny původně mířily do Polska, ale kvůli počasí se rozkaz změnil. Brno se tak najednou stalo „náhradním cílem“. Dopad to ale mělo obrovský, jen během té srpnové půlhodiny zmizelo ze světa kolem dvě stě domů. Stovky Brňanů přišly o všechno.
Největší tragédie přišla až v listopadu. Brno tehdy přišlo o stovky životů
Srpen nebyl jediným měsícem, kdy se nad Brnem objevily americké bombardéry. Další a mnohem ničivější nálet přišel 20. listopadu 1944. Podle historiků tehdy dopadlo na město přes 2 500 bomb ve třech vlnách.
Letouny měly zničit rafinerii v Polsku, ale kvůli mlze změnily kurz. Brno se stalo jejich hlavním cílem. Zasažen byl i Palác Morava, kde zemřelo šestnáct zaměstnanců Nejvyššího soudu. V budově na Mendlově náměstí přišlo o život čtyřicet dětí. Celkem tehdy zemřelo 578 lidí.
„Bydleli jsme tehdy v Sadové ulici, dnešní Drobného. Rozhlas hlásil, že se letadla blíží. Hukot trval hrozně dlouho. První bomby dopadly do zahrady vily Tugendhat,“ vzpomínal Libor Nováček pro Brněnský deník.
Celkový počet obětí náletů na Brno se odhaduje na víc než 1 500 lidí. Dnes už si to málokdo dokáže představit. V místech, kde jezdíme tramvají, kde si dáváme kávu, se tehdy hroutily domy a umírali lidé. Právě proto je důležité si tyto události připomínat.
Zdroje: Deník, ČT24, Encyklopedie.Brna
