Pivo starší než civilizace. První se vařilo už před 13 tisíci lety v jeskyni v Izraeli

Zlatý mok, kterému se právem přezdívá tekutý chléb českého lidu. A nejde o žádnou metaforu, pivo se totiž ve středověku skutečně vařilo v konzistenci kaše a jedly ho takto celé rodiny včetně dětí. Odtud ostatně pochází termín “ožrat se”. Jeho historie jinak sahá tisíce let do minulosti, protože ho vařili už starověké civilizace.

REKLAMA

Na počátku byli Sumerové?

Tento nápoj je možná skutečně starší než veškeré nám současně známé civilizace. Za kolébku nápoje bereme Mezopotámii, kde Sumerové podle pěstovali obiloviny včetně ječmene. K objevu výroby piva ale mezi tamními kmeny došlo nejspíš náhodou. V nádobce s rozemletým obilím, kam vnikla omylem voda, vznikl příjemný nápoj s lehce omamným efektem.

Sumerové mu začali říkat “kaš”, připravovali ho z ječných chlebů a sladu ve velkých džbánech s vodou. Protože ještě neznali chmel, dodávalo nahořklou chuť předběžné pražení chleba v horkém popelu. Pivo se dotklo i tehdejší mytologie. Ninkasi byla totiž patronkou pivovarnictví.

První zmínka v písmu

První písemnou zmínku o tomto šlechetném nápoji máme asi z roku 2 000 před Kristem. Jde o záznam o koupi nejlepšího piva od pivovarníka ze sumerské Ummy v dnešním Iráku. Starou stopu po alkoholu najdeme i v Číně, a to doslova. Jde o zbytky na stěnách keramiky z doby 7-6 tisíc let před Kristem. Šlo o směs divokých hroznů, hlohu, rýže a medu.

V jeskyni

Ještě starší objevy jsou ale z Izraele, a jde o 13 tisíc let staré stopy výroby piva v kultuře Natúflenů u jeskyně Rakefet. Tým ze Sranfordovy univerzity prokázal, že tato kultura vyráběla pivo daleko před ostatními ze sedmi druhů rostlin včetně pšenice, ječmene a ovsa.

Egypt, Řím a Evropa

Pivo bylo významné ve starém Egyptě, odkud se nevyhnutelně dostalo do Říma i Řecka. Tam ho však měli za barbarský nápoj. Ve střední Evropě máme archeologické nálezy výroby i konzumace u Keltů, Markomanů i Slovanů. Keltové se proslavili jeho “ochucením” jedovatými látkami jako námelem, opiem nebo strychninem.

Gemánské kmeny si pivo nadmíru oblíbily, ochutily ho například dubovými kořínky, listím, myrtou a bylinkami. Původ nápoje Germáni připisovali Odinovi.

Naše počátky

Na našem území ho vařili už zmínění Keltové, chmelení piva se však připisuje Slovanům. V obci Kladina byla v roce 2017 nalezena nádoba s prokazatelnými zbytky nápoje z kvašeného prosa. Je stará 3 000 let a jde tak o nejstarší pivo v celé Evropě.

„Výsledky jsou velmi zajímavé. Pravěcí sládci v bronzové nádobě nalezené u Kladiny vařili pivo z prosa, do kterého přimíchávali bylinky,” komentoval výsledky analýzy pro Českou televizi archeolog Martin Golec.

Zdroje: PratelePiva.cz, Denik, CeskyRadio, Pivovari.cz, CeskaTelevize

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovskýhttps://naefar.cz/
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Žádná zlatá křesla ani hostina mrtvých. Kamera v hrobce Rožmberků ukázala, co tam 400 let nikdo neviděl

Záhada hrobky Rožmberků ve Vyšším Brodě skončila. Sonda v letech 2009 a 2011 vyvrátila legendu o rytířích u kulatého stolu a odhalila vzácné cínové sarkofágy.

Veřejné latríny nabízely v impériu společenský zážitek. Sdílené pomůcky ale fungovaly jako zdroj nákazy

Antický Řím nabízel monumentální stavby i akvadukty. Skutečná úroveň hygieny na veřejných latrínách ovšem znamenala každodenní boj s parazity.

Staletí na řetězu. Zčernalá ruka v pražském kostele svatého Jakuba budí dodnes zájem

Mumifikovaná ruka, která visí na řetězu v kostele svatého Jakuba Většího fascinuje Prahu staletí. Komu vlastně paže patřila a proč se tak stalo?

Kůl v srdci a hlava u nohou. V Čelákovicích našli hroby lidí, které tehdejší společnost považovala za upíry

Archeologický objev 14 mužských koster v Čelákovicích z roku 1966 odhalil drastické rituály proti upírům. Věda dnes zkoumá, zda šlo o nemocné či vyvržence.

Zlatý poklad a desítky mrtvých v jeskyni. Archeolog Wankel v Býčí skále odkryl scénu jako z hororu

Archeologický nález v jeskyni Býčí skála z roku 1872 stále vyvolává spory. Šlo o rituální oběť velmože, nebo o násilné vyhlazení celé komunity?

Nacisté v Sovích horách proinvestovali miliardy do podzemních hal, jejich účel historikové stále hledají

Nacistický podzemní komplex Riese v polských Sovích horách dodnes skrývá svůj pravý účel. Obří labyrint chodeb a sálů láká historiky i hledače pokladů.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA