Pivo starší než civilizace. První se vařilo už před 13 tisíci lety v jeskyni v Izraeli

Zlatý mok, kterému se právem přezdívá tekutý chléb českého lidu. A nejde o žádnou metaforu, pivo se totiž ve středověku skutečně vařilo v konzistenci kaše a jedly ho takto celé rodiny včetně dětí. Odtud ostatně pochází termín “ožrat se”. Jeho historie jinak sahá tisíce let do minulosti, protože ho vařili už starověké civilizace.

REKLAMA

Na počátku byli Sumerové?

Tento nápoj je možná skutečně starší než veškeré nám současně známé civilizace. Za kolébku nápoje bereme Mezopotámii, kde Sumerové podle pěstovali obiloviny včetně ječmene. K objevu výroby piva ale mezi tamními kmeny došlo nejspíš náhodou. V nádobce s rozemletým obilím, kam vnikla omylem voda, vznikl příjemný nápoj s lehce omamným efektem.

Sumerové mu začali říkat “kaš”, připravovali ho z ječných chlebů a sladu ve velkých džbánech s vodou. Protože ještě neznali chmel, dodávalo nahořklou chuť předběžné pražení chleba v horkém popelu. Pivo se dotklo i tehdejší mytologie. Ninkasi byla totiž patronkou pivovarnictví.

První zmínka v písmu

První písemnou zmínku o tomto šlechetném nápoji máme asi z roku 2 000 před Kristem. Jde o záznam o koupi nejlepšího piva od pivovarníka ze sumerské Ummy v dnešním Iráku. Starou stopu po alkoholu najdeme i v Číně, a to doslova. Jde o zbytky na stěnách keramiky z doby 7-6 tisíc let před Kristem. Šlo o směs divokých hroznů, hlohu, rýže a medu.

V jeskyni

Ještě starší objevy jsou ale z Izraele, a jde o 13 tisíc let staré stopy výroby piva v kultuře Natúflenů u jeskyně Rakefet. Tým ze Sranfordovy univerzity prokázal, že tato kultura vyráběla pivo daleko před ostatními ze sedmi druhů rostlin včetně pšenice, ječmene a ovsa.

Egypt, Řím a Evropa

Pivo bylo významné ve starém Egyptě, odkud se nevyhnutelně dostalo do Říma i Řecka. Tam ho však měli za barbarský nápoj. Ve střední Evropě máme archeologické nálezy výroby i konzumace u Keltů, Markomanů i Slovanů. Keltové se proslavili jeho “ochucením” jedovatými látkami jako námelem, opiem nebo strychninem.

Gemánské kmeny si pivo nadmíru oblíbily, ochutily ho například dubovými kořínky, listím, myrtou a bylinkami. Původ nápoje Germáni připisovali Odinovi.

Naše počátky

Na našem území ho vařili už zmínění Keltové, chmelení piva se však připisuje Slovanům. V obci Kladina byla v roce 2017 nalezena nádoba s prokazatelnými zbytky nápoje z kvašeného prosa. Je stará 3 000 let a jde tak o nejstarší pivo v celé Evropě.

„Výsledky jsou velmi zajímavé. Pravěcí sládci v bronzové nádobě nalezené u Kladiny vařili pivo z prosa, do kterého přimíchávali bylinky,” komentoval výsledky analýzy pro Českou televizi archeolog Martin Golec.

Zdroje: PratelePiva.cz, Denik, CeskyRadio, Pivovari.cz, CeskaTelevize

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Přidat kroniqa.cz na seznam

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovskýhttps://naefar.cz/
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Císař Nero a největší omyl antiky. Řím nezapálil, za požár se ale mstil brutalitou

Dnes uplynulo 1988 let od narození císaře Nera. Historie ho viní z velkého požáru Říma, fakta však hovoří jinak. Přečtěte si, co se v roce 64 skutečně stalo.

Dobyvatel Cortés změnil dějiny Mexika. Pomohla mu nemoc, násilí i tlumočnice

V březnu 1519 přistál Hernán Cortés v Mexiku. Za dva roky zničil říši Aztéků a položil základ španělské nadvlády v Novém světě.

Brambory, zlato a syfilida. Kryštof Kolumbus změnil svět víc, než si myslíme

Kromě brambor přivezl Kolumbus ještě něco. Syfilida zřejmě dorazila do Evropy po jeho výpravě. Našly se stopy nemoci v amerických kostrách starých tisíce let.

Ďáblova bible fascinuje i děsí. Historici zjistili, že 75 kilogramů vážící knihu skutečně napsal jeden člověk

Ďáblova bible váží 75 kg a prý ji napsal ďábel za jednu noc. Vědci ale odhalili pravý původ Codex Gigas. Zjistěte, kdo obětoval 30 let života pro největší knihu světa.

Kvíz: Dějepis z šesté třídy dává zabrat i dospělým. Otestujte si své znalosti pravěku, Řecka, Říma či Egypta

Pamatujete si rozdíl mezi Spartou a Athénami nebo kdo objevil Lucy? Otestujte své znalosti v kvízu z učiva dějepisu pro 6. třídu. Výsledek vás možná překvapí.

Obrovský útvar u Visoka měří víc než Cheopsova pyramida. Návštěvníci mluví o energii a podzemních chodbách

Pyramida v Bosně? Obří útvar u Visoka měří víc než Cheopsova pyramida. Skrývá rozsáhlý labyrint a podle návštěvníků vyzařuje energii .
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA