Povodně, které se vryly do paměti: Jak v srpnu 2002 velká voda ochromila republiku

Záplavy z roku 2002 patřily k tomu nejničivějšímu běsnění živlů, které Česko v novodobé historii zasáhlo. Srpen se nesl ve znamení intenzivních srážek, následující povodně postihly velkou část území. V Praze došlo k zaplavení celých čtvrtí včetně stanic metra. Pohroma stála život celkem 17 lidí, škody se vyšplhaly do desítek miliard.

REKLAMA

Příčina?

Příčinou bylo jednoduše extrémní množství srážek ve velmi krátkém čase. Ty začaly už 6. srpna a do 8. srpna naplnily většinu západočeských i jihočeských řek. První vlna se postupně uklidnila, znemožnila ale pohlcení vody půdou při vlně druhé. Další nápory se tak už nikde nezachytily a končily v již rozvodněných řekách.

Středa 7. srpna

Jak už to bývá, nejrychleji se rozvodňují lokální říčky a potůčky. Ve středu od rána prší, povodňové aktivity pak dosahují i některé jihočeské řeky. Malše v Plavu zaplavuje hřiště a několik domů. Chatová osada v Borovnici je evakuována, to samé dětský tábor v Líčově na Krumlovsku. V několika obcích čerpají vodu ze sklepů.

Čtvrtek 8. srpna

Nádrž v Římově je na maximu, hasiči pod ní evakuují pět obcí. Vlna vody pokračuje, zavírají se silnice a železniční tratě. Na krajské štáby vyráží zástupci vlády včetně tehdejšího premiéra Špidly.

Pátek a víkend

Situace se rozrůzňuje. Někde voda opadá, lidé začínají likvidovat škody. Třeboň teprve kulminuje, po okraj jsou plné rybníky Svět a Rožmberk. Srážky neustávají, hydrometeorologové varují před jejich pokračováním. Nikdo ale nevěří, že povodně budou větší než ty předchozí.

Povodně v Dobřichovicích, FOTO: Hynek Moravec, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

V neděli stále prší, vodohospodáři propočítávají možné odtoky přehrad. Lipno je na kritické hranici, Rožmberk přetéká. Budějovice a Praha staví na březích hráze z pytlů.

Pražský Karlín

Této čtvrti se podařilo doslova vstát z popela, respektive vody a bahna, jako bájnému fénixovi. Od velké vody se výrazně proměnil, nová výstavba přilákala firmy, obchody i služby. Změnila se také skladba místních obyvatel. Jak uvedl v roce 2022 mluvčí městského Institutu plánování a rozvoje Marek Vácha, nejvíce se rozvinuly oblasti kolem Vltavy.

„Největší rozvoj je v oblasti Rohanského ostrova,“ upřesnil Vácha pro iRozhlas. Původní průmyslová a dělnická povaha Karlína „povýšila“. Teď jde o čtvrť kanceláří, korporací a luxusního bydlení. Několik domů musela těžká technika strhnout, hodně jich bylo vystěhováno, původní obyvatelé se už nevrátili.

Primátor a Slávek

Jedním ze selhání bylo chování pražského primátora Igora Němce. Ten během srpna místo varování chlácholil dle CNN Primy občany, že Praze nic nehrozí. „Já bych řekl, že Praha není ohrožena. Situace je, bych řekl, nadmíru výtečná. Všechny orgány pracují, jak mají.“

Dne 13. srpna hladina Vltavy nadále stoupala a za pár hodin se pod vodou ocitaly Malá Strana, pražské metro i výše zmíněný Karlín. Jedním ze symbolických hrdinů katastrofy se stal hroch Slávek z Pražské zoo, který dodal psychickou vzpruhu hlavou vystrčenou z patra pavilonu. Uhynul v roce 2018 na zánět žaludku ve věku 34 let.

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovský
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

144 let od požáru Národního divadla: Dva měsíce po otevření přišla největší kulturní rána

V srpnu 1881 se z Národního divadla stalo torzo, a to po pouhých dvou měsících provozu. Před dvěma lety tam opět hořelo, tentokrát se vše povedlo uchránit.

Před 29 lety zemřela nejznámější novodobá věštkyně Baba Vanga: O zrak přišla ve dvanácti při podivné bouři

Nejslavnější novodobé věštkyni říkali také "balkánský Nostradamus". Jako dívka přišla Baba Vanga o vnější zrak, ten vnitřní ale vyděsil i sovětské vůdce.

Moc a sláva Habsburků: Dokument ukazuje, jak dynastie ovládla půl Evropy

Jeden rod, osm století, půl Evropy. Nový dokumentární seriál „Moc a sláva Habsburků“ nabízí jiný pohled na dynastii, která vládla nejen trůnům, ale i symbolům.

První žena ve vesmíru Valentina Tereškovová: Zažila tři dny pekla, poprvé o tom mohla promluvit až po rozpadu SSSR

Po úspěchu letu Jurije Gagarina vyvstal nápad vyslat do vesmíru také ženu. Stala se jí dívka oddaná režimu a nadšená parašutistka. Jaké byly její další osudy?

„Nepotřebuji učence, ale dobré občany.“ Před 220 lety podepsal František I. nový školský zákon

Psal se 11. srpen 1805, když císař František I. podepsal nový školský zákon. Politické zřízení školské navazovalo na reformu Marie Terezie.

Země Evropy, které si udržují neutralitu i prosperitu: Švýcarsko, Lucembursko i Lichtenštejnsko

Evropská historie je protkvaná válkami, takže žádná země se jí reálně nevyhnula. Kterým se ale celkem dařilo a daří zachovávat neutralitu?