V norské skále leží obří záložní mrazák pro naši planetu. Podzemní trezor střeží miliony semen

Hluboko ve zmrzlé skále na norských Špicberkách se ukrývá naprosto klíčový poklad pro dlouhodobé přežití celého lidstva. Pečlivě roztříděná semena zemědělských plodin z celého světa fungují jako globální záloha pro případ zničujících přírodních katastrof nebo válečných konfliktů. V extrémních podmínkách za polárním kruhem odpočívá nevyčíslitelné genetické dědictví naší planety, trvale připravené k okamžitému použití v jakémkoliv myslitelném krizovém momentu.

REKLAMA

Pevnost na konci světa

Cesta k nejstřeženějšímu biologickému archivu planety vede přes norské městečko Longyearbyen. Zdejší letiště tvoří vůbec nejsevernější komerční dopravní uzel na Zemi, za nímž už začíná absolutní ledová pustina. Vlastní úložiště inženýři vytesali zhruba sto dvacet metrů hluboko do stabilního nitra pískovcové hory Platåberget. Tvůrci mezinárodního projektu záměrně vybrali toto odlehlé místo s trvale zmrzlou půdou. Místní arktický permafrost totiž celoročně slouží jako naprosto dokonalá přirozená izolace proti neustálým výkyvům počasí na povrchu.

Viditelnou část rozsáhlého komplexu tvoří výrazný betonový klín ostře vyčnívající z horského svahu. Tuto vstupní bránu designéři chytře opatřili unikátní uměleckou instalací z reflexních materiálů pro snadnou zrakovou orientaci v temné polární noci. Za masivními ocelovými dveřmi se otevírá dlouhý tubus vedoucí rovnou do tří obrovských skladovacích hal. Vnitřní klima hlubokého podzemí si uměle udržuje stálou teplotu minus osmnáct stupňů Celsia, což tvoří optimální prostředí pro hibernaci rostlinných genů.

Imunita vůči armagedonu

Konstrukce arktického sejfu podle expertů spolehlivě odolá přímému zásahu jadernou zbraní i drtivému zemětřesení. Architekti navíc umístili vlastní vchod do nadmořské výšky sto třicet metrů pro obranu před extrémním stoupnutím hladiny světových oceánů. Komplex nyní plně spoléhá na moderní dieselové generátory a obří bateriová úložiště s cílem budoucího přechodu na zelenou energii, čímž úřady na podzim roku 2023 definitivně nahradily dosavadní uhelnou elektrárnu.

I při totálním výpadku elektrického proudu by trvalo několik týdnů, než by se teplota v halách vyrovnala s okolní skálou na minus třech stupních Celsia. Podle inženýrských propočtů by oteplení podzemí na kritický bod tání zabralo odhadem celá dvě století.

FOTO: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Svalbard_Global_Seed_Vault_Exterior_2020.jpg">Cierra Martin for Crop Trust</a>, <a href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0">CC BY-SA 2.0</a>, via Wikimedia Commons
FOTO: Cierra Martin for Crop Trust, CC BY-SA 2.0, via Wikimedia Commons

Syrská záchranná operace

Původní smysl obřího skandinávského projektu se naplno potvrdil během vleklé a ničivé občanské války na území Sýrie. Významné výzkumné centrum ve městě Aleppo tehdy muselo pod obrovským náporem probíhajících těžkých bojů urychleně přerušit svou stabilní činnost. Tamní mezinárodní genová banka následkem toho náhle čelila hrozbě absolutního fyzického zničení.

Zahraniční experti v této napjaté situaci poprvé v historii arktického komplexu požádali o okamžité zpětné vydání pečlivě uložených semenných vzorků. Z mrazivého norského chladu proto obratem putovaly do podstatně bezpečnějších oáz v sousedním Libanonu a severoafrickém Maroku desítky zapečetěných krabic. Uvnitř se nacházely cenné historické druhy blízkovýchodní pšenice a vzácného ječmene.

Celosvětový záložní trezor tehdy v tvrdé praxi zafungoval naprosto bezchybně a splnil svůj úkol. Reálně zachránil klíčové regionální plodiny pro všechny budoucí generace tamních těžce zkoušených zemědělců. Tento obrovský úspěch definitivně potvrdil vizionářský význam celého mezinárodního ochranného programu.

Spící bohatství národů

V kovových regálech aktuálně odpočívá přes milion unikátních biologických vzorků odeslaných národními vládami ze států celého světa. Úložiště důsledně funguje na přísném principu černé skříňky, takže si každá země zachovává plná vlastnická práva ke svému odeslanému materiálu a norští zaměstnanci dovnitř cizích zásilek nesmějí nijak nahlížet.

Experti zrna před uskladněním balí do speciálních třívrstvých obalů pro důkladnou ochranu před vlhkostí a znehodnocením. Kapacita podzemního mrazáku dokáže celkově pojmout ohromující čtyři a půl milionu botanických odrůd. Civilizace tímto propracovaným způsobem s obrovským předstihem získává pevnou garanci záchrany životně důležitých potravinových zdrojů pro desítky dalších generací.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (croptrust, en.highnorthnews, architectuul, britannica).

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Marie Kučerová
Marie Kučerová
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

Anglický pot zabíjel do čtyřiadvaceti hodin. Podivná epidemie kosila evropské elity a beze stopy zmizela

Záhadná epidemie děsila šlechtu a brala životy do dvaceti čtyř hodin. Příčina smrtícího anglického potu zůstává velkým tajemstvím i pro moderní vědu.

Měla dvoje pohlavní orgány a čtyři nohy. Neuvěřitelný osud Myrtle Corbinové

Josephine Myrtle Corbinová se narodila se vzácnou anomálií dipygus a měla čtyři nohy. Přesto dokázala vybudovat úspěšnou kariéru a porodit pět zdravých dětí.

Královna Kristýna I. byla po narození omylem považována za chlapce. V dospělosti nechala ukrást české poklady

Švédská královna Kristýna I. Švédská šokovala tehdejší Evropu svým vzhledem i milostným životem. Její nečekané rozhodnutí dodnes vyvolává řadu otazníků.

Petřínská lanovka skrývá pohnutou historii. Rozestoupené koleje ji kdysi vyřadily z provozu na celá desetiletí

Pražská petřínská lanovka skrývá za svým hladkým provozem divokou historii plnou havárií, vytopených domů a masivních sesuvů půdy.

Tragédie Zlaté písky: Krutá politická hra stála život desítky lidí. Komunisté zakázali nouzové přistání hořícího letadla

Zlaté písky z roku 1976 je jednou z nejhorších tragédií ČSA. Za smrt 76 lidí mohly chyby v kokpitu i politické zájmy režimu.

Msta Jiřího z Kopidlna: Za popravu bratra se stal postrachem metropole i krále a mrzačil nevinné kupce

Vladyka Jiří z Kopidlna rozpoutal kvůli popravě svého bratra krvavou válku proti pražským měšťanům. Jeho krutá odplata nakonec skončila velkou záhadou.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA