V norské skále leží obří záložní mrazák pro naši planetu. Podzemní trezor střeží miliony semen

Hluboko ve zmrzlé skále na norských Špicberkách se ukrývá naprosto klíčový poklad pro dlouhodobé přežití celého lidstva. Pečlivě roztříděná semena zemědělských plodin z celého světa fungují jako globální záloha pro případ zničujících přírodních katastrof nebo válečných konfliktů. V extrémních podmínkách za polárním kruhem odpočívá nevyčíslitelné genetické dědictví naší planety, trvale připravené k okamžitému použití v jakémkoliv myslitelném krizovém momentu.

REKLAMA

Pevnost na konci světa

Cesta k nejstřeženějšímu biologickému archivu planety vede přes norské městečko Longyearbyen. Zdejší letiště tvoří vůbec nejsevernější komerční dopravní uzel na Zemi, za nímž už začíná absolutní ledová pustina. Vlastní úložiště inženýři vytesali zhruba sto dvacet metrů hluboko do stabilního nitra pískovcové hory Platåberget. Tvůrci mezinárodního projektu záměrně vybrali toto odlehlé místo s trvale zmrzlou půdou. Místní arktický permafrost totiž celoročně slouží jako naprosto dokonalá přirozená izolace proti neustálým výkyvům počasí na povrchu.

Viditelnou část rozsáhlého komplexu tvoří výrazný betonový klín ostře vyčnívající z horského svahu. Tuto vstupní bránu designéři chytře opatřili unikátní uměleckou instalací z reflexních materiálů pro snadnou zrakovou orientaci v temné polární noci. Za masivními ocelovými dveřmi se otevírá dlouhý tubus vedoucí rovnou do tří obrovských skladovacích hal. Vnitřní klima hlubokého podzemí si uměle udržuje stálou teplotu minus osmnáct stupňů Celsia, což tvoří optimální prostředí pro hibernaci rostlinných genů.

Imunita vůči armagedonu

Konstrukce arktického sejfu podle expertů spolehlivě odolá přímému zásahu jadernou zbraní i drtivému zemětřesení. Architekti navíc umístili vlastní vchod do nadmořské výšky sto třicet metrů pro obranu před extrémním stoupnutím hladiny světových oceánů. Komplex nyní plně spoléhá na moderní dieselové generátory a obří bateriová úložiště s cílem budoucího přechodu na zelenou energii, čímž úřady na podzim roku 2023 definitivně nahradily dosavadní uhelnou elektrárnu.

I při totálním výpadku elektrického proudu by trvalo několik týdnů, než by se teplota v halách vyrovnala s okolní skálou na minus třech stupních Celsia. Podle inženýrských propočtů by oteplení podzemí na kritický bod tání zabralo odhadem celá dvě století.

FOTO: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Svalbard_Global_Seed_Vault_Exterior_2020.jpg">Cierra Martin for Crop Trust</a>, <a href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0">CC BY-SA 2.0</a>, via Wikimedia Commons
FOTO: Cierra Martin for Crop Trust, CC BY-SA 2.0, via Wikimedia Commons

Syrská záchranná operace

Původní smysl obřího skandinávského projektu se naplno potvrdil během vleklé a ničivé občanské války na území Sýrie. Významné výzkumné centrum ve městě Aleppo tehdy muselo pod obrovským náporem probíhajících těžkých bojů urychleně přerušit svou stabilní činnost. Tamní mezinárodní genová banka následkem toho náhle čelila hrozbě absolutního fyzického zničení.

Zahraniční experti v této napjaté situaci poprvé v historii arktického komplexu požádali o okamžité zpětné vydání pečlivě uložených semenných vzorků. Z mrazivého norského chladu proto obratem putovaly do podstatně bezpečnějších oáz v sousedním Libanonu a severoafrickém Maroku desítky zapečetěných krabic. Uvnitř se nacházely cenné historické druhy blízkovýchodní pšenice a vzácného ječmene.

Celosvětový záložní trezor tehdy v tvrdé praxi zafungoval naprosto bezchybně a splnil svůj úkol. Reálně zachránil klíčové regionální plodiny pro všechny budoucí generace tamních těžce zkoušených zemědělců. Tento obrovský úspěch definitivně potvrdil vizionářský význam celého mezinárodního ochranného programu.

Spící bohatství národů

V kovových regálech aktuálně odpočívá přes milion unikátních biologických vzorků odeslaných národními vládami ze států celého světa. Úložiště důsledně funguje na přísném principu černé skříňky, takže si každá země zachovává plná vlastnická práva ke svému odeslanému materiálu a norští zaměstnanci dovnitř cizích zásilek nesmějí nijak nahlížet.

Experti zrna před uskladněním balí do speciálních třívrstvých obalů pro důkladnou ochranu před vlhkostí a znehodnocením. Kapacita podzemního mrazáku dokáže celkově pojmout ohromující čtyři a půl milionu botanických odrůd. Civilizace tímto propracovaným způsobem s obrovským předstihem získává pevnou garanci záchrany životně důležitých potravinových zdrojů pro desítky dalších generací.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (croptrust, en.highnorthnews, architectuul, britannica).

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Marie Kučerová
Marie Kučerová
Psaní mě provází už od roku 2015, od lehkých témat až po silné příběhy. Baví mě hledat, co čtenáře zaujme, a psát tak, aby je to chytlo od první věty.

Další články
Související

Návrat staré nákazy, krvavý Mars a tři ohně z východu. Nostradamovy verše lidé spojují s pádem Západu

Francouzský astrolog předpověděl na letošní rok sérii událostí, které mohou změnit svět. Jeho verše hovoří o úpadku velmocí i nástupu moderních technologií.

Rodina z amerických hor žila po generace v izolaci a incestu. Whittakerovi se brali mezi příbuznými přes sto let

V horách Západní Virginie žije rodina Whittakerových se smutným osudem a vážnými následky blízkých sňatků. Zásah úřadů a lži vlastních příbuzných vše změnily.

Zotavovna Morava prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Místo z Anděla na horách dnes připomínají už jen venkovní zdi

Funkcionalistická Zotavovna Morava v Tatranské Lomnici hostila prvorepublikové dělníky i filmaře. Její další osud přinesl nečekanou stavební proměnu.

Yetiho, Čupakabru i další bájné tvory lidé hledají desítky let. Odborníci přišli s vysvětlením

Příběhy o bájných tvorech z hor a pouští dostávají díky moderní vědě přesné obrysy. Laboratorní testy DNA a zoologické výzkumy objasnily původ těchto legend.

Student chtěl oslavit Silvestra v Severní Koreji. Po sedmnácti měsících se vrátil ve vegetativním stavu

Student Otto Warmbier vyrazil na oslavu Silvestra do Pchjongjangu. Běžná turistická cesta vyústila v mezinárodní krizi a dlouhá diplomatická jednání.

Dva turisté našli u Zvičiny zlatý poklad za téměř 12 milionů. Historici stále netuší, komu před lety patřil

Dva turisté odevzdali státu vzácné zlaté mince nalezené na Zvičině. Puncovní úřad potvrdil složení kovu a kraj rozhodl o vyplatí rekordní finanční odměny.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA