Naši předkové pozorovali přírodu pečlivěji než my dnes. Pranostiky, které se vázaly k prosinci a vánočním svátkům, brali vážně. Ať už šlo o sníh na Štědrý den, jasnou noc nebo tichý vítr, každé znamení mělo svůj význam. Jaké poselství nám zanechali?
Lidová moudrost a význam prosince
Prosinec byl odjakživa měsícem očekávání. Kromě duchovní přípravy na Vánoce naši předkové sledovali nebe, vítr, sníh i zvuky v přírodě. Dávali pozor, odkud vane vítr, zda padá sníh, nebo jaká je obloha během Štědrého dne.
Například se říká: „Studený prosinec – brzké jaro.“ Pokud bylo naopak blátivo, varovalo to před deštivým rokem: „Je-li prosinec blátivý, celý rok bude deštivý.“ A když „v prosinci-li zima, sníh-li hojně lítá, hojnost všady bývá žita,“ těšili se na bohatou úrodu.
Zvláštní pozornost věnovali i Mléčné dráze. Jasná a zřetelná obloha v prosinci podle nich znamenala bohatou úrodu v nadcházejícím roce.
Významné dny a jejich poselství
Nejvíce pranostik se váže ke konkrétním prosincovým dnům. Například 4. prosince – svatá Barbora byla považována za předzvěst zimy. „O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře,“ praví jedna z nich. Pokud bylo bílo, lidé doufali v hojnou trávu v létě: „Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude příští rok hodně trávy.“
6. prosinec – svatý Mikuláš podle tradice „splachuje břehy“ a přináší zimní počasí: „Na svatého Mikuláše už je zima celá naše.“ Pranostiky připisovaly význam i počasí na Mikuláše – déšť či sníh slibovaly bohatou úrodu hrachu.
Dlouhé noci a kratičké dny kulminují na 13. prosince, tedy na svatou Lucii. Ne nadarmo se říká: „Lucie noci upije, ale dne nepřidá.“ Mezi lidmi byla považována za „královnu zimy“ a podle počasí od Lucie do Vánoc se odhadovalo, jaký bude celý následující rok.
Vánoční svátky jako věštecký kalendář
Ze všech prosincových dnů má největší „věšteckou sílu“ Štědrý den. Jasná noční obloha slibovala dobrou úrodu: „Je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, bude rok úrodný.“ Sníh padající večer prý zaručoval bohatou sklizeň chmele nebo vína. Naopak vítr mohl být varováním: „Je-li na Štědrý den vítr, bude úroda malá.“
Lidé dávali za okno misku s vodou – pokud do rána zmrzla a praskla, znamenalo to, že voda ve studni přes rok zmizí.
Boží hod vánoční měl svůj význam podle počasí i dne v týdnu. „Mráz na Boží narození – zima se udrží bez proměny.“ A když Vánoce vyšly na pátek, očekávala se tuhá zima. Naopak „zelené Vánoce – bílé Velikonoce“ se staly jednou z nejznámějších pranostik.
A jak je to se Silvestrem? „Na Silvestra-li větry a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.“ Pověry říkají, že poslední den v roce uzavírá kruh. Jaký byl celý rok, takový bývá i jeho závěr.
