Když se Rudá armáda před osmdesáti lety probojovala do Osvětimi, mezi vyhladovělými vězni stáli i dva malí čeští chlapci – dvojčata Jiří a Josef Fišerovi. Bylo jim osm. Za sebou měli peklo, které přežilo jen pár vyvolených, a v paměti si nesli jméno, které se stalo symbolem krutosti… Josef Mengele.
Když z vagónu vystoupil do jiného světa
V květnu 1944 dorazil Jiří s bratrem Josefem, maminkou Emilií a sestrou Věrou do Osvětimi z terezínského ghetta. „Panoval tam hrozný zmatek,“ vzpomínal pro SeznamZprávy pan Jiří. Z přeplněných vagónů se ozýval křik, pláč a rozkazy dozorců, kteří lidi okamžitě rozdělovali. Tehdy ještě netušil, že ty, kteří šli vlevo, čeká smrt v plynové komoře.
Z pětičlenné rodiny přežili jen oni dva. Matku a sestru poslali nacisté do plynové komory v červenci 1944. „Zase se brzy uvidíme, kluci. Držte se,“ řekla naposledy jejich maminka. Byla to její poslední slova.
Oba chlapci skončili na zvláštní „klinice“, kterou v táboře vedl doktor Mengele. Vzpomínka na něj Jiřímu zůstala navždy. „Chtěl, abychom mu říkali strýčku. Bral děti na klín, usmíval se. Ale šla z něho hrůza,“ popisoval po letech.
Injekce, horečky a strach, že bratr zmizí
Jednoho dne si Mengele vzal Jiřího na ošetřovnu. „V ruce držel injekční stříkačku. Něco na mě mluvil, usmíval se. Já německy neuměl, jen jsem kýval hlavou. Snažil jsem se tvářit, že jsem v pořádku, abych mohl zůstat s bratrem,“ vyprávěl.
Pak přišla jehla. Napřed se nic nedělo, ale brzy se mu udělalo zle. Zimnice, horečky, ztráta vědomí. „Nevím, co to bylo, možná malárie. Bylo to hrozné.“ Když se probral, věděl jen, že Josef je vedle. A to bylo jediné, co ho drželo při životě.
Po každém pokusu následovalo měření a srovnávání. Mengele chtěl zjistit, jestli dvojčata reagují stejně. „Stříkal nám do očí nějakou tinkturu, pálilo to jako čert. Dostali jsme infekci, ale měli jsme štěstí. Neoslepli jsme,“ řekl Jiří.
Až později pochopil, že kdyby jeden z nich zemřel, druhého by Mengele zabil a pitval, aby mohl porovnat jejich orgány. „Myslím, že jsme přežili, protože jsme byli děti. Nechápali jsme ještě, co se děje,“ řekl s odstupem let.
Pokusy na dvojčatech byla posedlost Anděla smrti
Josef Mengele byl fascinován dvojčaty. Chtěl zjistit, jak vznikají, a jak by mohl „naprogramovat“ árijská blonďatá dvojčata. V Osvětimi shromáždil stovky dětí z celé Evropy.
Podle svědectví přeživších prováděl kruté experimenty. Od injekcí s bakteriemi, přes transfúze mezi sourozenci, až po chirurgické zákroky bez anestezie. Dvojčata vážil, měřil, zkoumal rozdíly. A když jedno zemřelo, druhé okamžitě usmrtil injekcí chloroformu do srdce, aby mohl provést pitvu. Z několika stovek dvojčat jich přežilo jen kolem osmdesáti. Jiří a Josef byli mezi nimi. „Měli jsme prostě štěstí,“ tvrdil.
Když v lednu 1945 přišel rozkaz „Alles raus!“, museli se vydat na pochod smrti. „Byla hrozná zima, kdo nemohl, byl zastřelen. Spousta lidí nedošla, silnice byla jako hřbitov,“ vzpomínal Jiří. On a bratr přežili i to.
Pan Jiří zemřel v říjnu 2023 ve věku 87 let. Jeho bratr Josef zemřel o dvanáct let dříve.
Mengele a jeho únik před spravedlností
Josef Mengele se narodil v roce 1911 v bavorském Günzburgu. Po studiích medicíny se stal členem SS a v roce 1943 nastoupil do Osvětimi. Na příjezdové rampě osobně vybíral, kdo půjde na smrt a kdo poslouží jeho „výzkumu“.
Po válce utekl. Zachránilo ho, že na ruce neměl tetování s krevní skupinou, podle něhož Američané identifikovali esesáky. Z Německa uprchl do Argentiny, pak do Brazílie. Tam v roce 1979 zemřel. Utopil se při koupání. Jeho tělo bylo potvrzeno až o šest let později.
Osvětim, továrna na smrt
Osvětim byla největším nacistickým koncentračním a vyhlazovacím táborem. Založena byla v roce 1940 na rozkaz Heinricha Himmlera. Brzy se stala centrem „konečného řešení židovské otázky“.
Komplex tvořily tři tábory, a to Auschwitz I, II (Birkenau) a III (Monowitz). Právě v Birkenau nacisté postavili plynové komory a krematoria. V těch zahynulo asi 1,1 milionu lidí a šlo převážně o Židy. O život tam ale přišlo i hodně Poláků, Romů a Čechů.
Osvětim byla osvobozena 27. ledna 1945 Rudou armádou. Na filmových záběrech z toho dne kráčejí v pruhovaných šatech i dva chlapci – Jiří a Josef Fišerovi. Děti, které přežily Anděla smrti.
