10. března uplyne 77 let od smrti Jana Masaryka, československého diplomata a politika. Dodnes není jasné, zda se syn prvního československého prezidenta připravil o život sám nebo šlo o vraždu. Jedno je však jisté. Jeho smrt ovlivnila životy tisíců lidí v tehdejším Československu. Někteří byli popotahováni za to, že o jeho smrti hovořili nahlas a dovolili si vyjádřit svůj názor. Pro jiné se tato tragédie stala morálním závazkem.
Dlouhé roky byla smrt někdejšího ministra zahraničí označovaná jako sebevražda. Nyní však detektivové začali hovořit o vraždě. Česko totiž získalo nové dokumenty ze zahraničních archivů. Případ, který stále budí pochybnosti, policie znovu otevřela. Není to poprvé, co se někdo snaží smrt legendárního politika objasnit. Tento případ už policie vyšetřovala několikrát. Naposledy před čtyřmi lety. Nikdy však policisté nedošli k jasnému závěru.
Historici jsou skeptičtí
Historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu Praha si myslí, že už je příliš pozdě. Podle něj je nepravděpodobné, že se tolik let po smrti podaří jednoznačně prokázat nějakou novou verzi. To však nemění nic na tom, že kriminalisté z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu nyní pracují s archiváliemi. Tomek však z prezentace nově získaných listin usuzuje, že jde spíše o doplňující materiály.
I přesto však nově získané dokumenty přinesly zajímavé informace. Masaryk se měl údajně před svou smrtí hádat se třemi muži. Otázkou je, jestli je tato informace založená na svědecké výpovědi, nebo je jen nějak zprostředkovaná. Navíc to prý není zase tak nová informace. Podle Tomka tyto informace zveřejnil už v polovině 50. let minulého století E. H. Cookridge v jedné ze svých publikací.
Zabil ho prý únor
S nadsázkou se říká, že Jana Masaryka zabil únor 1948. Smrt českého politika totiž přišla jen krátce poté, co se moci v Československu chopili komunisté. Jan Masaryk byl jednou z nejdůležitějších postav tehdejšího dění, z vývoje událostí byl zděšený. Právě desátého března měl navíc nestraník poprvé veřejně vystoupit při představení Gottwaldova kabinetu.
Podle Tomka to pro něj musel být náročný okamžik. Únor 1948 prý pro Masaryka musel být zlomový. Historik si proto myslí, že při náhledu na tragický pád z okna je stěžejní, že Masarykova smrt byla důsledkem komunistického převratu. Zabil ho prostě únor 1948. A je jedno, zda mu ke smrti někdo pomohl kvůli jeho názorům, spáchal sebevraždu, nebo šlo o nešťastnou náhodu.
Osudové datum Masarykových. 14. září spojuje narození i smrt
Nouze o důkazy
V případu Jana Masaryka panuje důkazní nouze. Celé vyšetřování totiž provází pochybnosti. Počáteční vyšetřování mělo nestandardní průběh a navíc do něj zasahovala Státní bezpečnost. I po mnoha letech navíc chybí informace o tom, kdo by byl oním pachatelem případného trestného činu. Nicméně dřívější vyšetřování přineslo zjištění, že vzhledem k místu dopadu těla musela na Masaryka působit i určitá vnější síla.
V současné době však nelze očekávat, že takřka po osmi desítkách let se podaří najít nějaká původní svědectví. Pozornost se nyní upírá na otevření ruských archivů. Není však jasné, jestli k němu někdy dojde. Odborníci ještě hovořili o možnosti exhumace ostatků Jana Masaryka. Není však jasné, jestli by právě toto něčemu pomohlo.
