České stopy v Americe: První osadníci mířili v 19. století do Texasu, v Minnesotě ale omylem založili novou Prahu

Při cestách do Ameriky většinou lidé navštěvují Sochu Svobody, prohlíží si nádherné kaňony a obdivují zdejší mrakodrapy. Jen málokteré americké město nabízí návštěvu kostela svatého Václava nebo tradiční české pokrmy. V minnesotské New Prague, kterou založili čeští migranti, však narazíte i na nápisy v českém jazyce. Zajímavé je, že Češi se tu původně ocitli spíše omylem.

REKLAMA

Původní název osady, kde vyrostla Praha, bylo Mulberry. Prvními osadníky tu totiž byli Angličané. Čeští přistěhovalci se v místě objevili v roce 1854. Čech Mathias Novak tu tehdy zakoupil 100 akrů půdy a postavil na nich dům. Právě v tomto domě probíhaly první české městské oslavy. Po Mathiasovi dorazili do města další Češi, ti však mířili původně jinam a zabloudili. 

Zabydleli se tam

Ačkoliv původně kroky Čechů mířily jinam, v osadě se zabydleli a postupně si tu vybudovali své domovy. Z Čech za nimi přijížděla rodina i známí. Prý šlo o hrdé a tvrdě pracující osoby, které rozhodně nechtěli ztratit svou identitu.

Dnes ve městě, které se nejdříve jmenovalo Praha, a nakonec New Prague, žije asi 20 procent obyvatel, kteří mají právě české kořeny. Hlavní ulice je upravená a lemují ji americké vlajky. Přesto je tu česká stopa stále dost znát. Hotel se jmenuje Broz, nábytek ve městě prodává Kubes a na opravně obuvi najdete nápis švec a obuvník. 

A pokud zamíříte do zdejšího kostela, uvidíte vitráže popsané česky. Česká jména najdete také na památníku vojáků, kteří šli za druhé světové války osvobozovat kontinent, kde měli předky.

Sympatické je, že místní pekařství do dnešních dnů nabízí makové nebo povidlové buchty podle receptů paní Bílé. V restauraci si můžete pochutnat na jitrnici nebo tradičním knedlo-vepřo-zelo. Češtinu tu však už moc neuslyšíte. Jen ti nejstarší obyvatelé dokáží mluvit česky bez přízvuku. 

Kdo odcházel do Ameriky

Do Ameriky odcházeli Češi, kteří byli doma pronásledováni za své vyznání. V druhé polovině 19. století za oceán mířili lidé také z existenčních důvodů. Nejdříve šlo o vlnu venkovanů, kteří mířili do prérií Středozápadu a do Texasu. Na přelomu století se do Ameriky vydávali hlavně dělníci a řemeslníci. Z Evropy je vyhnala hospodářská krize. A pak samozřejmě utíkali také lidé, kteří chtěli pryč od totalitních režimů. 

Právě Texas byl od počátku české migrace do USA významným centre české komunity. Obyvatelé Texasu, kteří mají české předky jsou dodnes nazývání Czech Texans. Velká migrace do této části Ameriky začala po revoluci v Rakouském císařství. Čeští Texasané si po desítky let zachovali svou identitu prostřednictvím udržování tradice češtiny, českých kulturních akcí a pekáren, které se specializují na české pečivo. Podle sčítání lidu v roce 2020 žilo v Texasu 193 058 Čechoameričanů. To je nejvíce ze všech států USA. 

Zdroje: wikipedia.org, lidovky.cz, ceskenoviny.cz, wikipedia.org

Mohlo by vás zajímat:
Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií.

Poslat článek dál

Přidat kroniqa.cz na seznam

Další články
Související

Kat Wohlschlager věšel lidi pro císaře i Masaryka. Po 28. říjnu 1918 dostával 15 tisíc korun ročně a 500 za popravu

Leopold Wohlschlager pracoval jako státní popravčí pro rakouskou monarchii i Masarykovu republiku. Vyučený zlatník vykonal během své kariéry 24 exekucí.

Kuriózní krimi případy 2. část: Zloději v Česku ukradli miliony kondomů i jedoucí tramvaj

Policejní a soudní archivy uchovávají kuriózní kriminální případy z Česka. Pachatelé odcizili jedoucí tramvaje, tisíce tun dlažby i celou nemocnici.

Tajnou popravu kazatele na radničním dvoře prozradila krev. Zpod zavřených vrat vytekla přímo na náměstí

Husitský kněz Jan Želivský získal v Praze neomezenou moc a likvidoval své odpůrce. V březnu 1422 ho konšelé vylákali na radnici a nechali bez soudu stít.

Kuriózní krimi případy: Učitel autoškoly vyšetřoval ženu polévkovou lžící, vlak v kovošrotu a prodej Karlštejna Američanovi

Policejní archivy skrývají kuriózní české zločiny. K těm nejzajímavějším patří ukradené lokomotivy, falešný gynekolog či prodaný hrad Karlštejn.

Václav Havel na Hrádečku odmítl prodat bony příslušníkovi kriminálky. V roce 1976 za ním přijel kvůli autu

Síť prodejen Tuzex nabízela od roku 1957 nedostupné západní zboží. Zákazníci za něj platili bony, které na ulicích prodávali překupníci a veksláci.

Zloději si na domy malovali křídou značky, kterým ostatní nerozuměli. Prozrazovaly, kde bydlí starosta či soudce

Zloději a tuláci se v minulosti dorozumívali tajnými symboly na fasádách domů. Kresby křídou policie sbírala a rakouský soudce Hans Gross vědecky zkoumal.
REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA