Tunguzská záhada: Největší exploze v dějinách lidstva pokácela na Sibiři 80 milionů stromů. Co ji způsobilo, dodnes nevíme

V roce 1908 se na ruské Sibiři odehrálo něco, co dodnes vyvolává řadu otázek. Známe totiž pravděpodobnou sílu události, víme, co způsobila, neznáme ale její původ. Ničivá exploze tak dodnes zaměstnává jak vědce z více oborů, tak hlavně konspirační teoretiky. Zjednodušeně řečeno to byla „rána, která zněla jako konec světa“.

REKLAMA

Světlo a síla

Dne 30. června 1908 zahalila centrální část Sibiře, konkrétně oblast Krasnojarsk, záhadná exploze. Šlo o tak silný výbuch, že tisícinásobně. Plocha čítající více jak dva tisíce kilometrů čtverečných byla plná stromů, které popadaly jako sirky. Tlaková vlna exploze ničila naprosto všechno, co jí stálo v cestě, neodolalo nic.

Badatelé se dodnes shodují, že jde o největší zachycenou explozi na naší planetě. Dobře, to je celkem jasné a snadno změřitelné. Problém je v původu této síly a tady se stále množí mnoho teorií až hypotéz. Nabízí se hlavně pád meteoritu, antihmota nebo utajené vojenské experimenty. To druhé i třetí už se stalo víckrát.

Místo exploze, FOTO: Denys (fr) ; historicair, CC BY 3.0, via Wikimedia Commons

Kmeny bez větví

Jednou ze záhadností epicentra jsou stromy bez větví, které ale stále stojí. Badatelé jim říkají „zápalky“ a pořád je fascinují. V roce 2008 se konala expedice ke stému výročí události. Její vedoucí, docent Günther Kletetschka, vzpomíná na zkoumání kůry a letokruhů.

„V roce 2008 jsme zkoumali stromy, jejich kůru a letokruhy. Spolu s italskými kolegy jsme zjistili něco zcela nečekaného.“ Právě kůra totiž obsahovala stopy cizích prvků, hlavně vápníku a stroncia. Výbuch přepsal jak tehdejší růst dřeva, tak i minulost. Tlaková vlna tak mohla změnit nejen kořenové systémy, ale i kůru doslova zatlačit do staršího dřeva stromů.

Souboj vědy a záhad

Tzv. tunguzská událost nebo tunguzská katastrofa je dodnes pojmem, kde se neustále sváří jak seriózní věda, tak konspirace. Ty sahají od méně pravděpodobných, ale možných věcí, až po skutečné fantasmagorie. Nejčastějším okruhem je, že výbuch skrýval něco utajeného. Na druhé straně skutečnost, že jedna událost – jakkoli silná – si svůj přesný průběh i příčinu dodnes pečlivě střeží, ukazuje naše mezery v porozumění okolnímu světu.

Vliv na klima

Související hypotézou je, že velikost i síla výbuchu ovlivnila globální klima planety. Dle některých podniknutých výzkumů vymrštila exploze do atmosféry obrovskou spoustu částic. Ty vedou k neobvyklým jevům – jde třeba o světelné noci pozorovatelné krátce po události z Asie i Evropy.

Svědci uváděli, že tehdy šly i uprostřed noci bez rozsvícení číst noviny. Experti to přičítají jemným částicím v horních vrstvách atmosféry. Tato vzduchová „nálož“ měla také o několik desetin stupně snížit teplotu severní polokoule.

Tunguská událost, FOTO: Leonid Kulik, the expedition to the Tunguska event, Public domain, via Wikimedia Commons

Výbuch kontra následky

Nešlo by ostatně o nic nového. I při rozboru dopadu meteoritu, který stál nejspíš za koncem populace dinosaurů, nešlo ani tak o samotnou „ránu“, ale její následné efekty. Ty zahrnovaly uvolnění obrovských mračen prachu jako při sopečné erupci, což zakrylo slunce. A jeho dostatečně dlouhá izolace pak vede k narušení mnoha procesů, na kterých zkrátka závisí život.

Může se to opakovat?

Stejně jako u blackoutu, tedy masivního výpadku energetických struktur, není ani v případě tunguzské událostí otázkou „jestli“, ale „kdy“. Dle odhadů expertů se však podobné střety Země s vesmírnými tělesy odehrávají v měřítku jednou za jednotky tisíc let.

Zdroje: UdalostiExtra, Ansu, Wikipedia

Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovský
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

Odchod sovětských vojsk: Před 34 lety opustil Československo poslední okupant a země se nadechla svobody

Sovětské jednotky začaly území Československa opouštět záhy po revoluci. Jenže následky pobytu sovětských vojsk vydržely ještě hodně, hodně dlouho.

Milování podle církve ve středověku: Jen potmě, na misionáře, rychle a bez touhy. Na prožitek se nehrálo

Lidská sexualita byla ve středověku prakticky výlučně v područí církve. Milostné hry v ložnici tak redukovala na pouhou manufakturu k výrobě potomků.

Vizionář Tomáš Baťa předběhl dobu a dobyl svět. Snížil ceny, dělníci vedli dílny, stavěl domy, školy i obchody

Tomáš Baťa byl právem nazýván "Králem obuvi" a jeho podnikání překročilo pouhou produkci zboží. Jeho odkaz je dnes inspirací mnoha dalším.

Jak se cestovalo na dovolenou za socialismu? Trabantem k Baltu nebo vlakem na Mácháč

Dovolené za socialismu trávilo mnoho lidí hlavně v tuzemsku s batohy a pod stanem. Ti majetnější a vyvolenější se mohli vydat i za hranice.

Největší požár Pražského hradu: Nezodpovědné služebnictvo spustilo oheň, který pohltil Malou Stranu i katedrálu sv. Víta

Na střeše domu Na Baště se v roce 1541 zrodil nejničivější požár v historii Prahy. Co stálo za katastrofou, která zachvátila i Pražský hrad?

První počítače a internet v Česku: Vzpomínáte na pískající modem a ICQ? Cesta do digitálního pravěku

Internet se u nás oficiálně objevil v roce 1992, od té doby nezadržitelně spojoval více a více lidí i institucí. Jak se měnila média či komunikace?