V posledních letech se i u nás v Česku ve druhé polovině října ulice promění v rej duchů, dýní a strašidel. Někdo to bere s nadhledem, jiný kroutí hlavou, že jde o další dovoz z Ameriky. Jenže Halloween ve skutečnosti není americký výmysl. Naopak, kořeny má tady v Evropě a sahají hlouběji, než by kdokoliv z nás čekal.
Když se svět živých potkal se světem mrtvých
Příběh Halloweenu začíná před více než dvěma tisíci lety. Tehdy Keltové slavili svátek zvaný Samhain. Nebyl to však oslavný karneval s maskami jako dnes, nýbrž chvíle, kdy se uzavíral starý rok a přicházela temná, studená část roku. Věřilo se, že právě v noci z 31. října na 1. listopadu se hranice mezi světem živých a mrtvých otevírá.
Lidé zapalovali ohně, aby zahnali zlé síly. Přinášeli dary, jídlo i nápoje pro duše, které se mohly vrátit mezi živé. A také se převlékali do masek, aby je duchové nepoznali. Představa, že se mrtví vracejí pro těla živých, byla děsivá. A právě proto masky. Nikoliv tedy pro zábavu, ale pro ochranu.
V té době lidé nevyřezávali dýně, ale obyčejnou řepu. Do ní vyřezávali tváře a dovnitř vkládali světlo, které mělo chránit dům i rodinu před zlými silami. Dýně přišly na řadu až později, když se irští přistěhovalci usadili v Americe. Tam zjistili, že jsou dýně větší, mají tenčí slupku a vyřezávání je s nimi mnohem snazší. Tak vznikl symbol, který dnes k Halloweenu neodmyslitelně patří.
Když si svátek přivlastnila církev
V 7. století se křesťané snažili nahradit staré pohanské zvyky novými. Papež Řehoř IV. tehdy přesunul svátek Všech svatých na 1. listopad, právě na den, kdy Keltové slavili Samhain. Večer před tím se začal nazývat All Hallows’ Eve a z tohoto názvu postupně vzniklo slovo Halloween.
Církev chtěla pohanské rituály nahradit svými, jenže lidé si tradice uchovali. Oheň, masky i světla dál patřila k té noci. Pro mnohé byla magická, pro jiné posvátná. A možná i proto se Halloween nikdy úplně neztratil, jen se měnil podle doby.
V Irsku a Skotsku zůstal žít v lidových zvycích. Když ale přišel devatenáctý století a s ním vlna irských přistěhovalců do Ameriky, vzali si svátek s sebou. A tam se mu dařilo.
Jak z keltského svátku vznikl moderní Halloween
V Americe se Samhain proměnil v sousedskou slavnost. Děti v kostýmech začaly obcházet domy a prosit o sladkosti. Dospělí na oplátku rozdávali pamlsky, aby se vyhnuli drobným žertíkům. A tak se zrodilo známé „trick or treat“.
Kořeny koledování ale sahají ještě hlouběji. Už v Anglii chodili lidé na svátek Všech duší žádat o jídlo a koláče výměnou za modlitbu. O několik století později se z toho stala dětská zábava. Po druhé světové válce, kdy se zvedla výroba sladkostí, se Halloween změnil v jeden z největších svátků v Americe.
Jenže ani tehdy neztratil svůj evropský původ. Oheň, světla, převleky i představa, že se mrtví mohou vracet mezi živé, to všechno zůstalo. Jen se kolem toho postavila moderní kultura, kostýmy superhrdinů a marketingová lavina.
Evropský svátek, který se k nám jen vrátil
Dnes spousta Čechů s despektem říká, že Halloween je americký svátek. Ale ve skutečnosti se jen vrátil domů do Evropy, potažmo do Česka. Na našem území totiž také žili Keltové, kteří Samhain slavili stejně jako v Irsku. Staří lidé na Slovensku dodnes vzpomínají, jak jim dědové vyřezávali světélka z řepy.
Z pohanského rituálu se stal svátek duchů a strašidel. Ale v jádru jde pořád o to samé, o rozloučení se světlem, přijetí tmy a vzpomínku na ty, kteří tu byli před námi. Ať už si dnes zapalujeme svíčky v dýni, nebo na hřbitově, smysl zůstává podobný. Chvíle, kdy si připomínáme, že život a smrt k sobě patří.
Kvíz z filmu Ať žijí duchové: Otestujte si, jak dobře znáte jednu z nejoblíbenějších českých pohádek
Zdroje: autorský text, pseudocast, National Geographic
