Opuštěná šumavská usedlost Pohádka stále přitahuje pozornost lovců záhad i náhodných kolemjdoucích. Právě sem se na začátku devadesátých let nastěhoval vrah Ivan Roubal s vidinou klidného farmaření. Na samotě bez elektřiny choval vietnamská prasata a podle vyšetřovatelů tam začal spřádat své plány na zbohatnutí. O několik let později dostal doživotí.
Stín staré kletby
Původní statky z 16. století patřily rodině Pangerlových. V květnu roku 1828 zachvátil nedaleké městečko Strážov mohutný požár. Místní obyvatelé ze žhářství obvinili starou podivínku z nedaleké chatrče. Rozzuřený dav ji vyvlekl na louku a ukamenoval.
Podle pověsti se těžce zraněná stařena doplazila k bříze a celé místo proklela. Rodinu Pangerlových pak skutečně postihla řada naprosto zbytečných tragédií. Jeden ze synů přežil druhou světovou válku, po návratu ho ale střela zasáhla přímo ve dveřích rodného domu. Pangerlovi museli objekt opustit v roce 1947 a statek velmi často střídal majitele.
Jedna z nových obyvatelek utekla v pomatení smyslů do lesa a její manžel spáchal uvnitř stavení sebevraždu. Lidé si od té doby stěžují na silné noční můry a nevysvětlitelné selhávání techniky. Dvě rodiny se zde dokonce rozhodly přespat. Jedna skupina opustila dům ještě před půlnocí a přežila, členové druhé rodiny zůstali a do roka všichni zahynuli při nehodách.
Podnikatelské plány na samotě
Na počátku devadesátých let objevil chátrající usedlost chovatel a bývalý strojvůdce Ivan Roubal. Po odchodu od Svědků Jehovových se silně zajímal o okultismus a mystiku. Původně chtěl na pozemcích zřídit velkou oboru pro jeleny. Úřady mu však povolení zamítly a on se tedy zaměřil na chov vietnamských prasat.
Zmizení a podivná úmrtí
Roubalova kriminální dráha začala právě v době jeho přesunu na samotu. V prosinci 1991 zmizel podnikatel František Heppner a jeho ruská přítelkyně Nataša. Podle výpovědi Roubalova syna skončili jako krmení pro prasata. Otec se mu dle jeho slov s hrůzným činem svěřil, u soudu ovšem tehdejší mladík svou výpověď rychle stáhl.
Vyšetřovatelé těla nikdy nenašli a vražda tak zůstala neprokázaná. Na seznamu obětí záhy přibyli další muži z okolí. Tělo taxikáře Vladimíra S. objevila policie v septiku opuštěného domu. Stejný osud potkal v té době prodavače bižuterie Václava H.
Rok 1993 zase přinesl konec dvěma osamělým důchodcům. Josef S. z Prahy hledal přes inzerát společnost a brzy po seznámení vyplavalo jeho tělo na hladinu Horusického rybníka. Druhou obětí se stal prodejce filmů pro dospělé Václav D. Vrah ho svázal do kozelce a vše narafičil jako nešťastnou nehodu.
Zátah v pražském metru
Konec vraždění přišel po přepadení autopůjčovny ZAPAP v pražské ulici Pod Zvonařkou. Pachatel utáhl smyčky kolem krku obou majitelů firmy. Na místě se náhodou nacházel taxikář Jiří S. a útočník ho nechal svázaného ležet na zemi. „Říkal: Já vám ty peníze dám, já vám ukážu, kde jsou,“ popsal prosby jednoho ze zavražděných mužů přeživší svědek při policejní rekonstrukci případu.
Roubal ale peníze ignoroval a z místa činu v klidu odešel. Přeživší muž se dokázal z provazů vymanit a přivolat pomoc. Kriminalisté pachatele identifikovali a koncem března 1994 si na něj počkali ve stanici metra Náměstí Míru. Soudní jednání se pak táhla mnoho let a doprovázely je různé komplikace.
V roce 1997 soudce obžalovaného Roubala omylem propustil z vazby. Policisté muže naštěstí hned před věznicí znovu zadrželi kvůli vyhrožování svědkům. Finální rozsudek doživotního vězení za pět prokázaných vražd padl v roce 2000. Do konce života trval odsouzený na své nevině a zemřel v karvinské věznici na jaře roku 2015.
